Dcera trenéra

Část sedmnáctá

Pohled Ládi

V kabině bylo živo, všichni se stresovali z dnešního zápasu. Pany byl před chvílí u Sandry a od té doby co přišel je skleslej. Do kabiny přišel Kocmi ale než stihl něco říct vyrušila ho Sany která vpadla do kabiny a odtáhla ho ven.

"Co je Pany?"  Zeptal su se.

"Byl jsem u Sany a nelíbí se jí moje koleno."

Než su stihl odpovědět, Kocmi přišel zpět.

"Filipe dneska hrát nebudeš." Řekl.

Filip se postavil a všichni stichli.

"Říkal jsem Sandře že to zvládnu!"

Ou to nevypadá dobře.

"Pokud se jí nelíbí tvoje koleno, tak ti říkám že hrát nebudeš!" Zařval Kocmi.

Upřímně trochu su se lekl. Proplížil su se ven a šel hled Sany. Šel su směrem k fiziu když su uslyšel známý hlas. Došel su k místu odkud se hlas ozýval.

Byla to Sany ale mluvila jiným jazykem. Vypadala tak strašně sexy. Když s někým domluvila, rozešel su se k ní. Hned jak si mě všiml tak se usmála. Úsměv su ji oplatil a obejmul su jí.

Tak strašně krásně voněla.

"Kocmi říkal že Filip nebude hrát v základu." Řekl su.

"Já vím Ládi ale je to nutný." Řekla a zase mě obejmula.

Dal si jí pusu do vlasů a zeptal se jí jestli by u měla byla na víkend. Hned z ní vypadlo že má syna.

Nabídl su jí že může vzít syna sebou. Na to mi odpověděla že se ho zeptá.

"Co dělá rameno a koleno?"

"Celkem vpohodě." Odpověděl su.

"Krejdo už je čas." Křikl na mě Jarda Zelený.

"Tak jo lásko musím běžet."

"Utíkej." Řekla a políbila mě.

Usmál su se a odešel do kabiny. Vešel su dovnitř a postavil se do kruhu. Kocmi začal svůj motivující proslov. Začala hrát sparťanská hymna a my se vydali na hřiště, vedle mě kráčel hrdě nějakej malej klučina.

Po zápase..  (vzhledem k tomu že se nic zásadního nedělo jsem popis zápasu přeskočila)

Vyhráli jsme!

Byl su pyšnej, ještě jeden zápas a máme titul. Byli jsme v kabině a radovali se, začali jsme pouštět písničky a zpívat.

Všimnul su si jak se otevřely dveře a vešla dovnitř Sany. Sany se propletla mezi klukama a došla až ke mě. Sundal su ruce z ramenou kluků. Sany na nic nečekala a přilepila se mi na rty.

Kabinou se ozvali potlesk a hvízdání. Sany pohybovala rtama a já ochotně spolupracoval.

"Miluju tě kapitáne." Zašeptala po t co se odtáhla od mých rtů.

"Já tebe taky princezno." Zašeptal su jí do ucha.

Objemul su jí kolem pasu a přitáhl k sobě. Všiml su si jak že se k nám rozešel Pany. Postavil se před Sany a vytrhl mi ju z náručí. Přitáhl si jí do objetí a něco jí zašeptal do ucha.

"Tak jo bando, skvěle vyhraný zápas a proto máte zítra volno. Takže sbírejte sílu protož až přijdete v pátek tak budou testy." Řekla a tleskl.

To bylo znamení pro nás že už můžeme domů. Zbalil su si věci.

"Kluci půjdeme chlastat?" Zeptal se Kara.

Kluci hned začali pokřikovat souhlasy a já se podíval na Sany.

"Půjdeš taky?" Zeptal su se jí.

Ona se usmála a přikývla. Usmál su se na ní a znovu ju políbil...