Dcera trenéra

Část šestnáctná

Pohled Sandry

Když Filip odpajdal do kabiny, rozhodla jsem se dojít za tátou a říct mu že Filip do základu nenastoupí. Znám totiž Filipa dost dobře na to aby si to nechal pro sebe a do hry nastoupil.

Vyšla jsem z fizia a rozešla se dlouhou chodbou až do kabiny. Kluci si balili věci na Letnou a mezi nimi pobýval táta.

"Ahoj Sany!" Říkal Magi.

"Ahoj kluci, tati můžu s tebou mluvit?" Zeptala jsem se.

"Jasně." Souhlasil a já se rozešla před kabinu.

Táta zavřel dveře a otočil se na mě.

"Copak se děje Sany?"

"Tati, Filip dnes v základu hrát nemůže."

" Proč?"

"Před chvílí za mnou byl na fiziu kvůli kolenu ale rozhodně se mi nelíbí. Řekla jsem mu ať si po zapase dojde za týmovým doktorem a že hrát nemůže. Vím jakej Filip je a vím že by ti to neřekl."

"Dobře děkuju, sna bude vpohodě. Každopádně ho ze seznamu vyškrtnu a napíšu tam někoho jiného, děkuju zlato." Usmál se a odešel.

Ještě chvíli jsem tam stála než mi začal zvonit mobil, podívala jsem se kdo mi volal a na displayi zářilo jméno..

Maria Lopéz 🇪🇸

Zajímalo co potřebuje, povzdechla jsem si a hovor přijela.

"Hola señora López, ¿ha sucedido algo?" ( Dobrý den paní Lopézová, stalo se něco?")

"Hola Sany, justo ayer estuvimos hablando con mi marido y nos gustaría ver a nuestro nieto."  ("Ahoj Sany, nene neděje jen jsme se včera mým mužem bavili a chtěli bychom už vidět našeho vnuka.")

"Bueno, no es un problema, así que lo manejaré por él y veremos qué decide". (" Dobře to není problém, tak já mu to vyřídím a uvidíme jak se rozhodne.")

"Está bien, estaremos muy contentos de verte". (" Dobře , budeme moc rádi že vás uvidíme.")

Všimla jsem si jak z kabiny vyšel Láďa a rozhlédl se po chodbě, když mě uviděl tak se usmál a rozešel se ke mně.

"Disculpe, estoy en el trabajo y tengo que correr". ("Omluvte mě jsem v práci a musím běžet.")

"Está bien cariño, entonces vete adiós". ("Dobře zlatíčko, tak utíkej ahoj.")

"Adiós." (" Nashledanou.")

Hovor jsem položila a strčila mobil do kapsy. Láďa ke mně došel a obejmul mě. Bože tak moc mi chyběla jeho vůně, jeho teplo.

"Ahoj lásko." Zašeptal a políbil mě.

"Ahoj, stalo se něco?" Zeptala jsem se ho starostlivě.

"Kocmi řekl že Filip nebude hrát v základu." Řekl.

"Já vím Ládi ale je to nutný." Řekla jsem a tentokrát jsem to byla já kdo koho políbil.

"Nechtěla bys u mě být na víkend?" Zeptal se mě.

"Zlato mám syna." Řekla jsem.

"Tak ho vezmi sebou, mám jeden volný pokoj případ že by přijeli rodiče nebo brácha." Řekl a pohladil mě po tváři.

" Dobře, tak jo. Ale ještě se zeptám Adriena jestli by semnou jel a nevadilo mi to."

"Dobře ale teď už musím, drž nám palce." Řekla a naposledy mě políbil než odešel zpět do kabiny.

Asi je brzo ale stopro můžu říct že jsem se znovu zamilovala. A to do sparťanského kapitána. Rychle jsem došla do kanclu a vydala se k autobusu do kterého postupně nastupovali i kluci..