Dcera trenéra

Část jednadvacátá

Pohled Sandry

Ráno mě vzbudil vyzvánějící budík. Zvedla jsem hlavu a uviděla spícího Ládu vedle mě, jak jsem se tu ocitla. Podívala jsem se na jeho noční stolek, kde mu ležel telefon.

Nahla jsem s přez něj tak abych ho nevzbudila a budík vypla. Než jsem si však stačila lehnout zpět, Láďovi ruce se kolem mě obmotali jak liána.

"Dobré ráno lásko." Řekl svým ranním chraplákem.

Usmála jsem se a lehla si na něj.

"Dobré ráno, jak jsem tu ocitla?" Zeptala jsem se narovinu.

Láďa otevřel oči a podíval se na mě.

"Usnula si Adamovi v náručí tak jsem tě odvezl ke mně." Řekl ale v jeho hlase byla poznat žárlivost.

"Aha, víš že nemusíš žárlit. Moje láska patří tobě." Řekla jsem a přitiskla se mu na rty.

Láďa se usmál a polibek prohloubil.

"Kdo byl ten kluk?"

Odtáhla jsem se od něj a prosadila se. Až teď jsem si všimla že mám na sobě jeho tričko, převlékl mě. Složila jsem ruce do klína a ani jsem si neuvědomila že mi ok tváři stékají slzy. Láďa si také sedl a položil mi ruku na záda.

Otočila jsem na něj hlavu.

"Pročpak plaveš prdelko." Zašeptal a utřel mi slzy.

"Ten-ten kluk byl m-můj první kluk.."

Láďa si mě přitáhl do objetí.

"Jestli nechceš nemusíš mi to říkat." Zašeptal a vlepil mi pusu do vlasů.

"Bylo mi 15 a jemu 17 když jsme se poznali. On semnou ch-chtěl spát ale já s ním n-ne..." Řekla jsem mezi vzliky.

"Pšš, lásko všechno bude v pořádku ju?" Snažil se mě ukonejšit.

"Několikrát mě znásilnil a pořezal.." Zašeptala jsem.

"Kam?!" Zakřičel.

Lekla jsem se ho a cukla sebou.

"Ne lásko neboj, kam tě pořezal". Řekl už mírně a pohladil mě po vlasech.

Povzdechla jsem si a ukázala mu zápěstí. Láďovi se nahrnuli do očí slzy a prstem přejel po mém zápěstí. Stáhla jsem ruce k sobě a vyhrnula si tričko, odhrnula si na stranu kalhotky.

Láďa se podíval na mé třísla a zalapal po dechu.

"Pane bože lásko, neboj už jsi v bezpečí." Řekl a obejmul mě.

Naposledy jsem si utřela slzy než jsem se podívala na hodinky na čas.

"Ladí měli bychom vstávat. Za hodinu musíme být na Strahově." Řekla jsem.

Láďa mě pustil a vzal z postele. Odešel do koupelny a já měla chvilku času pro sebe. Promnula jsem si obličej a začala si oblékat věci které jsem měla včera na sobě. Láďa vešel do pokoje a byl jen v ručníku.

Zkousla jsem si ret a sedla si na postel. Táta mi psal že Adriena do školy odveze.

"Ládi stavíme se ještě i mě doma? Potřebovala bych se převléknout." Řekla jsem.

"No jasně že jo." Řekl a když byl obleknutý tak odešel do chodby.

Došla jsem za ním a obula se, Láďa mi otevřel dveře a chytl mě za ruku. Společně jsme se vydali k jeho autu, Láďa mi jako gentleman otevřel dveře od auta.

O 30 minut později...

Láďa zaparkoval přes mým domem.

"Počkáš tady? Hned budu." Zeptala jsem se ho.

"Jasně utíkej." Řekl a vlepil mi polibek do vlasů...