Seděla jsem na své postel a stále nemohla vydýchat tu skutečnost, že mám ještě jednoho bratra. Nevím, jak dlouho jsem tam seděla, ale někdo mi zaklepal na dveře. Nic jsem neříkala a ten dotyčný vešel dovnitř. Byl to Louis.
"El, Niall mi psal, co zjistil. Jso v pohodě?", zeptal se mě a posadil se na postel za mnou. Já jsem jen zavrtěla hlavou a podívala jsem se na něj se slzami v očích. Louis otevřel svou náruč a já jsem ho hned objala. Kápla na něj pár mých slz a on mě utěšoval.
"Loui já nevím, co mám dělat. Celý život mi tvrdili, že už nikoho nemám a teď Niall zjistí tohle. Netuším, jak se mám potom v Jamesově přítomnosti chovat.", řekla jsem Louimu a utřela si poslední zbytky po slzách.
"Počkej El, chceš říct, že tvůj bratr se jmenuje James James? To je docela divné.", řekl najednou a já se musela zasmát. Loui mě vždycky dokázal rozesmát. Teď jsem se na něj, ale jen usmívala a snažila jsem se mu to vysvětlit.
"Víš Louisi moje máma pocházela z česka. Vím jistě že nás chtěla pojmenovat českými jmény. James totiž česky je Jakub, John je Jan/Honza a já jsem měla být Lena neboli Lenka, ale jsem Lillian neboli Lilien.", vysvětlila jsem mu to a divila jsem se sama sobě, že to tak vím.
Loui jen přikývl a dál to už nerozebíral. Já jsem ho zase objala a on mě vřele držel ve svém náručí.
"Neboj se El. Uvidíš, že všechno bude v pořádku a uvidíš, že si budeš s Jamesem rozumnět.", zašeptal mi Loui do ucha a já jsem přikývla.
Louis zůstal v noci se mnou v pokoji a já mu za to byla vděčná. Pořád jsem se snažila smířit s myšlenkou, že už za tři dny potkám své dvojče.
O tři dny později
Společně s klukama jsem stála v obývacím pokoji naší vily a sledovala lidi, jak pobíhají a nosí různé věci dovnitř. Dívala jsem se pozorně na každého, ale Jamese jsem nikde zatím neviděla.
"Konečně už je vše na svém místě. Teď vám představím s kým nasledné tři týdny budete pracovat. Tohle je....", přesně v ten moment jsem přestala poslouchat. Můj pohled totiž spočinul na osobě, která právě vešla. Byl to stejně vysoký kluk jako Niall s hnědýma vlasama jako já i stejně zkroucenýma. Všimla jsem si, že má stejné oči jako já i tvar obličeje i nosu. Zkrátka vypadal jako já, ale v klučičí verzi. Hned jsem věděla, že je to James.
"Omlouvám se, že jdu pozdě, ale zabloudil jsem.", omluvil se a zařadil se mezi zvukaře.
"To je v pořádku. Harry, Liame, Louisi, Nialle a El tohle je poslední člen týmu James James. Neptejte se, on se tak vážně jmenuje.", představil nám ho Josh a my přikývli. Niall mi lehce zmáčkl ruku a já zase jemu.
Nemohla jsem stále věřit svým očim, že předemnou stojí můj bratr.Je tu další díl a další nová postava na scéně. Jak se vám James zamlouvá? A neptejte se, proč jsem mu dala zrovna takové jméno. :D ;)
ČTEŠ
Holka z děcáku [ ff s one direction ]
FanfictionJedna holka, čtyři kluci. Dokáži ji pomoci z neustálých nočních můr a z dětského domova. Promluví ta dívka ještě někdy? Čtěte a dozvíte se to. {Probíhá korekce 😉 } Cover by: Kate_Maximoff Nejlepší umístění ve fan fikci: 25.1.2016 #20