Holka z děcáku [ ff s one direction ]

60.KAPITOLA

o pár týdnů později

Konečně jsme se dozvěděli vítěze naší soutěže. Bez mého překvapení vyhrála Hannah. Bylo to opravdu skvělé a já byla za svoji kamarádku opravdu ráda. Hannah mi potom přiznala, že se před týdnem rozešla s Harrym, tak proto byl takový smutný a mrzutý. Byla jsem ráda, že to klape alespoň mě a Niallovi. Jsme spolu zase šťastní a už jsme zapomněli na všechny naše neshody. Kluci si taky ulevili, že je všechno jako dřív. Naše skupina byla silná a i když se zdálo, že se kluci rozpadnou, vše zůstalo přesně tak jak má být.

Byl leden a my jsme netušili, co si pro nás Modest nachystal dál. Ve finále nám oznámili, že v půlce ledna vyjíždíme na turné a při tom musíme vymyslet a nahrát album, aby mohlo na začátku září jít do prodeje. Tohle nám snad udělali naschvál! Takhle nás pokaždé postavili před hotovou věc a na náš názor se neptali. Nechápala jsem, jak tohle kluci už sedm let zvládají. Ano už je to tak dlouho.

Mě je teď už dvacet a ani bych neřekla, že jsem kdy žila v dětském domově. Fanynky samozřejmě o mé minulosti vědí, ale to se mi moc nelíbí. I pro mě je velice bolestivé na minulost vzpomínat. Tenkrát jsem byla jen němá dívka, která se snažila proplouvat životem a snášet všechny zlé věci. Teď jsem, ale známá zpěvačka, mám milujícího přítele, čtyři úžasné kamarády, ano počítám i Zayna, domov, nejlepší kamarádku a nalezeného bratra. Klukům dlužím hodně a nevím, jestli jim to někdy v životě dokážu oplatit.

Dneska jsme s Niallem šli na večeři do romantické restaurace. Když jsme odcházeli, on i kluci si vyměnili tajemné pohledy, ale já se to rozhodla neřešit. Jeli jsme do opravdu krásné restaurace a já byla jak jinak než šťastná. Objednali jsme si naše oblíbené jídlo a povídali jsme si o různých hloupostech a smáli jsme se jeden druhému, když se přeřekl.

Při desertu se na mě Niall tajemně podíval a já na něj nechápavě. "Nialle, co se děje? Tváříš se velice neobvykle."

"Lillian Elisabeth James chtěl jsem se tě zeptat na velice důležitou věc.", řekl mi Niall a kleknul si přede mně. Já v ten moment si přesně uvědomila, co se právě chystá udělat. Vytáhl z kapsy malou krabičku a pokračoval. "Chci se tě zeptat. Vezmeš si mě?"

"Nialle samozřejmě, že ano.", odpověděla jsem mu a nechala si navléknout prsten. Po tváři mi stékali slyzy štěstí a já si konečně uvědomila, proč byl Niall tak tajemný. Jak já ho miluju.

Máme tu velice nudnou a přesto velice zajímavou část. Co říkáte na to, že ji Niall požádal o ruku? Jste rádi? Napište mi. Dál vám chci poděkovat, že tenhle příběh čtete a že se vám líbí. Protože se už blížíme ke konci příběhu, chtěla bych napsat ass kapitolku, kde budou vaše otázky. Můžete mi napsat pro koho by ta otázka byla a pak by byla tou osbou zodpovězena. Pište už se nemůžu dočkat na vaše otázky. ;)