Z pohledu Jasona:
Zazvonil jsem na dveře od vily, kde bydlela Wendy. Cestou jsem zase bloudil, ale pak jsem si vzpomněl na včerejšek jak mi Wendy říkala vlevo, rovně a vpravo, až jsem to našel.
Wendy mi po chvíli otevřela a já uviděl v čem je oblečná. Prohlídl jsem si jí od hlavy až k patě a usmál jsem se. Wendy se taky usmívala, takže to vypadalo, jako bych jí úsměv oplatil. Technicky vzato jsem ho oplatil, ale kvůli jiné věci.
Vlasy měla rovný a konečky natočený. Byla oblečená do modrého tílka s flitry a do černé džínové sukně. Tak trochu se ke mě hodila. Škoda jen že jsem si nevzal to modrý tričko, to bychom vypadali jako dvojčata. Chvíli jsme jen takl stáli a pak se Wendy zeptala:
„Nedáš si něco k pití či jídlu?"
„Jo dal bych si sklenici mlíka."
„Dobře, tak pojď," řekla a otevřela dveře ještě víc. Já jsem prošel kolem ní a sundal si u botníku boty.
„To nemusíš, uklizeno tu není."
„To nevadí, dělám to ze slušnosti."
„Aha, tak pojď," řekla a šla zřejmě do kuchyně. Šel jsem za ní jako káčátka za svojí matkou.
Otevřela velkou americkou lednici a vyndala z ní krabici mlíka. Sáhla do jedný skříňky a vyndala sklničku. Nalila do ní mlíko a pak mi jí podala. Otočila se a do svojí skleničky, kterou tu měla připravenou, si nalila džus. Napil jsem se a ona udělala totéž. Když jsem dopil mlíko a sklenici dal do dřezu, promluvil jsem.
„Mohli bychom vyrazit? Teda pokud jsi připravená."
„Jo můžeme, já připravená jsem. Tak jdeme," řekla a položila svojí skleničku vedle mojí. Šel jsem opět za ní a otevřel dveře od domu. Vyšla z něj jak Alžběta II. z Buckinghamského paláce.
Přes rameno měla stříbrné malé psaníčko. Otevřel jsem jí dveře od auta a ona si nasedla. Oběhl jsem ho a nastoupil si taky. Ona měla zvedlé ruce za hlavou a já nevěděl proč.
„Co to děláš?"
„No čekám až mi zapneš pás."
„Jo aha, já jsem zapomněl," řekl jsem se smíchem a natáhl se k ní. Chytl jsem pás a lehce naklonil hlavu směrem k Wendy. Ucítil jsem, jak se napnula. Zapnul jsem jí pás a podíval se do jejích zelenohnědých očí.
Měla oči zvýrazněné černými linkami. Na krku se jí třpytil stříbrný řetízek s malým diamantem jako přívěsek. S tím jak bohatá je její rodina, tak nepochybuju, že je pravej. Když si všimla, že se na něj koukám, usmála se. Natáhla ruku k rádiu a zapnula ho.
Hrála tam písnička Take Me To Church od Hozier. Wendy si jí začala hned zpívat. Má tak úžasný hlas, měla by s tím něco dělat. Třeba se přihlásit do nějaké soutěže. Mluvit o tom radši nebudu, ještě bychom se hádali. Na to teď nemám náladu. Snad mi ji zlepší ta párty. Byl jsem od domu, kde se to pořádá, necelých 500 metrů a už jsem tu párty slyšel. Už jsem jí i viděl.
Na zahradě před domem tancovali lidi, který jsem vůbec neznal. Tak to bude dneska asi se všemy. Doufám, že tam nebude nějakej kretén, kterej mě bude prudit.
Zaparkoval jsem auto k těm ostatním a vyšel ven. Wendy udělala to samý a šla vedle mě. U vchodových dveří čekal Adam a vedle něj tancovala nějaká holka s kraťaskách a ve vrchním díle plavek. Když jsme přišli blíž zjistil jsem, že tu holku znám.
„Nazdár Jasone, to je Elizabeth. Páni Wendy, tobě to dneka sluší. Nemyslím to ironicky. Uvnitř najdeš možná Petera, teda pokud neodešel," řekl a když jsme šli do domu ještě na nás křičel:„Jo a je tu někde i Jeremy."
Fajn, dneska se možná budu prát. Jako mě to nevadí, ale nechci potíže. Ani jsem si nevšiml, že přede mnou stojí Lucy a v ruce má dva červený kelímky, nejspíš s alkoholem.
Usmál jsem se na ní a jeden kelímek si od ní vzal, ale ne na to abych s napil. Podal jsem ho Wendy a ta si ho ode mě ochotně vzala. Lucy se trochu zamračila, ale pak šla dál.
„Proč jsi to udělal?" zeptala se mě Wendy.
„Protože nebudu pít. Jsem tu autem, který je otce. Takže si nemůžu dovolit, abych ho naboural. Až budu mít svoje, tak možná."
„Zase ta ohleduplnost. Není to náhodou tím, že mě pak odvážíš domů?"
„Jo tím možná taky," řekl jsem a usmál se. Ona se ke mě natáhla a pošeptala mi: „Myslíš si, že tu mají bazén?"
„Nevím, proč?"
„Abych tě do něj pak mohla hodit, kdybych náhodou byla opilá," řekla a začala se smát. Při slově náhodou ukázala rukama uvozovky. Zasmál jsem se s ní a sebral jí prázdný kelímek. Jak to mohla tak rychle vypít?
Šli jsme na terasu za domem a pod ní byl bazén. Obešli jsme ho velkým obloukem a šli si sednout na zahradní houpačku. Před tou houpačkou ležel úplně plný kelímek a Wendy si ho vzala.
„Tak co? Jak se ti líbí naše škola?" zeptala se mě.
„Není tak špatná, jak jsem si myslel. Dokonce tu jsou úžasný lidi."
„Ale prosimtě. Ty jsi taky úžasnej ... tedy každý člověk je svým způsobem užasnej. Ehm ... zdá se mi to nebo sem jde největší blbec na světě?" zeptala se a já se otočil směrem, kterým koukala.
„Ne to se ti nezdá," řekl jsem a koukl se na něj. Šel k nám Jeremy a v ruce měl tři kelímky.
„Jak s tu bavíte? Pojďte dovnitř, tam je větší prča," řekl a podal nám kelímky. Wendy zahodila ten co měla v ruce a vzala si dva od Jeremyho. Já jí jeden sebral a položil jsem ho vedle houpačky, kde byl ten co si vzala Wendy.
Ta se na mě lehce naštvaně podívala, pak se ale napila a zvedla se. Šla do baráku a Jeremy jí následoval. Zvedl jsem se taky a šel za nima.
Když jsem přišel Adam tancoval s Elizabeth na stole. Musel jsem se tomu usmát. Tak tohle je zřejmě ta jeho pověst. Z repráků hrál remix písničky od Bruna Marse ft. Marka Ronsona-Uptown Funk!.
Wendy tancovala do rytmu, ale zarazilo mě s kým. Nebyl to ani Jeremy ani Peter, ale kluk, kterýho jsem viděl, teda jeho fotku, u jednoho poháru. Byl to kapitán školního fotbalovýho týmu, Nikolas Hurovski.
Páni. Napsat dvě části za den, to je hustý. Nechci z Jeremyho dělat takovýho blbce (je to hezký jméno), ale on si o to tak moc říká. A nebo dělat z Wendy alkoholičku, ale když je Jason autem, tak aby se nevyboural. Nebudu hned na začátku psát o bouračce. Pořád se tam objevují nový postavy, ale nebojte, nikdo z nich nebude nějak extra důležitý. No možná trochu, ale na to si počkejte ;D
Jak si myslíte, že skončí ta párty?
Líbí se vám tahle povídka? Pokud ano, tak mi zanechte vote. Pokud ne, napiště mi kometář, co byste zlepšili. Počítá se do toho i můj pravopis =D
ČTEŠ
Proč zrovna on ? - POZASTAVENO
Teen FictionCo se stane, když do její školy přijde jeden kluk a změní jí celý život. Proč zrovna on jí udělal to, co ona nečekala? Co kdyby se to nějak zvrtlo a ona se už nikdy neprobudila?