DIABOLIK LOVERS

3 kapitola

Ráno

Dárky od mé rodiny mě hodně potěšili. Znám teprve jednoho upíra a už se bojím jací jsou další. 

Bylo 5:28 a já jsem musela najít někoho, kdo by mi řekl, kde mám sehnat uniformu a knížky. 

Otevřela jsem dveře a před nimi stál balíček. Když jsem ho otevřela zjistila jsem, že je v něm uniforma a všechny knížky, co jsem potřebovala. Dokonce tam byl i rozvrh a třída, do které budu chodit. 

Uniforma vypadala dobře. Bílá košile, černo modrá sukně, černé školní sako a modrý motýlek. Vzala jsem si tašku a podle rozvrhu do ní naskládala učebnice a jeden sešit s pouzdrem, které obsahovala několik psacích  pomůcek. 

Šla jsem dolu do chodby, kde byl Shu a další čtyři upíři. 

Jeden z nich mě hned představil. 

,,Já jsem druhý Reiji, třetí Ayato, Kanato, Laito a se Shuem už se znáš."

,,Ráda vás poznávám. Já jsem Eleonora, ale stačí Elen."

Po chvíli zase ten kluk Reiji řekl: ,,Do třídy budeš chodit s Laitem a ještě jedním, který by se měl zítra vrátit," dořekl a všichni odcházeli. 

Ve škole

Dostala jsem brusinkový džus... Klasika. Brusinkový džus na chudokrevnost. 

Šli jsme skoro přes celou školu, až jsme dorazili ke třídě 1C. 

Při první hodině mě třídní učitel představil a posadil mě do třetí lavice u okna. Laito seděl u dveří v páté řadě. Vážně co je tohle za kluka. 

Po škole

Jsem ráda, že už je konec. Osm hodin ve škole člověka pěkně vyčerpá. Konečně doma. 

Sundala jsem si uniformu a oblékla si černé šaty, které mi sahali jenom po kolena s vysokými botami ve stejné barvě a na krk uvázala šedý skoro průsvitný šátek. (Tyhle věci jsem měla i když jsem přijela). Pak jsem si nasadila zlatý náhrdelník s černým kamínkem uvnitř a sponku, kterou moje matka nosila než utekla.

Sedla jsem si ke stolu, vzala si knížku angličtiny a matiky a začala se učit, protože tohle jsou předměty s kterými bojuji už věky. 

Po několika hodinách byl čas na oběd takže jsem zamířila do jídelny. 

První společné jídlo. No nevím, ale ta atmosféra mi moc příjemná nepřipadala. 

Na jedné straně stolu seděl Kanato, vedle něj Laito a hned vedle Ayato, který seděl také naproti mě. Vedle Ayata byla volná židle hned mě napadlo Nejspíš pro nevěstu.

Na druhé straně seděl naproti Kanatu Reiji mezi mnou a Reijim byla také volná židle. Nejspíš pro toho šestého upíra. A hned vedle mě seděl Shu zase se sluchátky v uších a vůbec nic nejedl. Ani Laito nic nejedl. 

Celou dobu se mi koukal do výstřihu a vypadal, že nad něčím přemýšlel. 

Vážně co si ten kluk o sobě myslí. 

Tak tady je další dílek doufám, že se bude líbit a pište do komentářů jestli mám psát dál.

A omlouvám se protože se necítím moc dobře, takže bude mi trvat trochu déle. Tenhle díl jsem chtěla zveřejnit už dávno, ale s tím nic neudělám. 

Takže doufám, že mé dlouhé nepřidávání někoho neodradí.