DIABOLIK LOVERS

2 kapitola

Probrala jsem se asi v šest ráno. Sluníčko už začalo vycházet a já ležela na posteli. 

Chvíli mi trvalo než jsem si vzpomněla, co se včera stalo. 

Šla jsem za někým kvůli kufru a najednou se u dveří objevil Shu. Chytil mě za ruku, přitáhl k sobě, dal mi pryč šátek a kousl mě. 

Rozhlížím se po pokoji a já si všimnu svého kufru, co jsem nemohla najít na letišti. Na kufru byla obálka a v ní vzkaz: NA LETIŠTI SE NAŠEL TVŮJ KUFR, TAKŽE JSEM TI HO DONESL DO POKOJE . REIJI. 

V ten moment se mi hodně ulevilo. Našli můj kufr a v něm mobil a hlavně ten dárek. 

Najednou někdo zaklepal na dveře. 

,,Dále," řeknu a čekám kdo přijde. 

Do pokoje vešel Shu a tvářil se dost ustaraně, načež dodal: ,,Jsi v pořádku? Včera jsem to trochu přehnal."

,,Ano jsem v pohodě."

Bože jak já nesnáším ty sluchátka.

,,Měla by jsi si dát něco k jídlu. Včera si nic nejedla a spala jsi docela dlouho."

Než jsem stačila něco říct chytil mě za ruku a odtáhl do kuchyně. 

Vzala jsem si jenom nějaké ovoce a udělala si kompot.  

Něco se mi už od mého příjezdu nezdá, ale nemůžu přijít na to co.  No nejspíš jen má fantazie. 

Po několika minutách se vracím do pokoje a Shu zase najednou zmizí. 

Ať udělám cokoliv to slunce je pořád tak únavné. Kvůli němu nemůžu spát a tak jsem si vybalila věci z posledního kufru. Našla jsem dárek, kterému se zdá se nic nestalo. Rozbalila jsem ho a v něm byli krásné dvoje šaty. Jedny modré s černým pruhem dole a druhé světle zelené s tmavě zelenou mašlí u pasu. K nim samozřejmě boty. 

První balíček mi udělal velkou radost, takže jsem začala rozbalovat ty menší balíčky. V balíčku, který jsem rozbalila jako první byl krásný červený náhrdelník k náušnicemi, náramkem a zlatým prstýnkem. Nejspíš to bude pasovat k těm šatům a botám co jsem dostala k narozeninám. Takže mi bylo hned jasné, že je to od strýčka. 

V druhém balíčku od trojčat (trojčata jsou děti mého otce z druhého manželství, jejich matka zemřela při porodu a jsou to upíři) jsem dostala skicář. Od Blaine (moje dvojče) jsem dostala náramek s modro černými kamínky. Určitě jeho výroba. V tomhle je dost dobrý. 

V posledním balíčku od otce byl černý prsten se vzkazem: ,,TOHLE JE PRSTEN ELEMENTU. JE TO OKOV. KDYŽ HO NOSÍŠ NEMŮŽEŠ POUŽÍVAT MAGII, ALE NIKDO TI JÍ NEMŮŽE ANI VZÍT A SOUBOJE BUDOU NEPLATNÉ. ZŮSTANE TI POUZE PRVNÍ SCHOPNOST. MĚJ SE A NENECH SE ZABÍT."

Typický táta. Tenhle dárek byl nejlepší. Já svoje schopnosti nenáviděla. A moje první schopnost (předvídat budoucnost) se někdy hodila. 

Doufám, že se vám kapitolka líbila a hrozně se omlouvám. 

Nějak se mi ségra hrabala v počítači a skončilo to tak, že mi vymazala úvod. Ale to nevadí, protože ten nebyl tak důležitý a hodně dlouho jsem přemýšlela jestli ho tam vůbec dám. 

A taky se omlouvám kapitolka se mi zveřejnila dřív, než jsem jí stihla dokončit. Takže se omlouvám, a doufám, že se to už nestane.