20.část

152 12 1
                                    

Ulehám si na své místo na zemi, zatímco Effie uspává na posteli Tess.
Zírám na strop a přemýšlím o všem. Hlavně o tom, jak to bude dál. Přežiju?
"Haymitchi..."Vyruší mě její tichý hlas.
"Uhm?"
"Spíš?"
"Ještě ne."Sám pro sebe se pousměji.
"Chci spát u tebe." Špitne.
Zvednu se do sedu a s mou pomocí se dostává ke mně na mou provizorní postel.
"Nemáš to tu moc pohodlné." Usměje se.
"Jo, to nemám, ale nenechal bych tu spát Tess nebo tebe."
Natáhne ke mně ruce a tak si jí vtahuji do objetí.
Lehnu si a tím pádem si lehne i ona.
"Miluju tě, Haymitchi." Zašeptá.
"Taky tě miluju, Effs." Políbím jí na čelo.
Přerýravě se nadechne.
"Co se děje?" Posadím se spolu s ní, abych na ní víc viděl.
Vzhlédne k mému obličeji a začne mžourat očima.
"J-já...Myslím..."
"Co se děje?" Zopakuji svou otázku.
"Máš na sobě černé tričko?" Zkousne si ret.
"Jo, mám...ale počkat...J-jak?"
"J-já tě vidím." Zašeptá.
Překvapeně vydechnu.
"Haymitchi, já vidím!" Vyjekne.
"Pššt!"Rychle jí přikryji ústa svou dlaní. "Vzbudíš, Tess."
Zvednu tři prsty. "Kolik ukazuji prstů?"
"Tři." Zasměje se. "Vidím sice maličko rozmazaně, ale vidím!" Raduje se tiše.
"Ach, Effie." Přitáhnu si jí k sobě do medvědího objetí. "Jsem, tak strašně moc rád..." Šeptám.
"J-já ta-taky...Udu-udusíš mě!" Sýpne.
"Promiň." Povolím sevření.
A pak na mě dopadá všechno. Radost a smutek zároveň. Nedokážu jí opustit. Nechci jí opustit. Přece nám tohle Coinová neudělá. Nemůže poslat Reprodrozda do boje. Ani mě ne! Ani Peetu!
"Haymitchi, ty pláčeš?"
"N-ne."Otřu si slzy hřbetem ruky.
Effie si starostlivě klekne přede mě, aby byla v úrovni mého obličeje.
"Copak se děje, Mitchie?" Konejšivě mi setře slzy.
Povzdechnu si. Nemůžu jí to říct teď.
"To nic, Effs. Jenom jsem šťastný."
Odhrnuje mi pramínky vlasů z čela. "Dobře, ale můžeš mi říct cokoliv a kdykoliv, ano?"
"Jistě." Pokusím se o úsměv. "Miluju tě." Nakloním se a vtisknu jí kraťoučký polibek.
"I já tebe."
"Pojďme spát." Ulehnu si a přitáhnu si Effie k sobě. Lehne si zády ke mně. Obličej si bořím do jejích krásně vonících vlasů a rukou, kterou mám přehozenou přes její drobné tělo jí držím za ruku, zatímco na druhé ruce má položenou hlavu.
"Dobrou noc." Zašeptá pochvilce ospale.
"I tobě, Effie." Zlehka jí políbím do vlasů.

MaybeKde žijí příběhy. Začni objevovat