7.část

251 17 2
                                    

O 5 let později
Haymitchův pohled
Dneska, to pokud možno vypukne.
To, co plánujeme už čtyři roky se dneska opravdu uskuteční.
Revoluce, na kterou všichni už netrpělivě čekají.
Někdo zaklepe na dveře.
Jdu otevřít dveře v domění, že je to Katniss, nebo Peeta, aby mi oznámili, že je čas vyrazit.
Effie jsem neviděl od konce letošních Her, ani jednou se na mě nepodívala a nepromluvila jediné slovo.
Otvírám dveře a před dveřmi stojí malá holčička. Na zádech má batůžek a plavé vlasy má stažené v culíku.
"Dobrý den."Zacrvliká.
"Ahoj, potřebuješ něco?"Ptám se opatrně a rozhlížím se za ní, jestli nezahlédnu její rodiče.
"J-já hledám svého tatínka."
"A proč si myslíš, že jsem to já?"
"Já...nášla jsem vaší fotku v maminčiné peněžence."Mumlá zahanbeně a drobnou ručičkou hledá v kapsičce sáčka fotku. Vytahuje malou fotečku, která opravdu patří mě.
"Jak se jmenuješ?"Ptám se a sedám si naproti ní do dřepu.
"Tess Claire Trinketová."Pronese hrdě, vypne hruď, pozvedne bradu a usměje se.
Spadne mi brada.
"A jak se jmenuje tvoje maminka?"
"Euphemia Trinketová."
Effie nosila v peněžence mou fotku? To je....to je...milé?
"A ví maminka, že jsi tady?"
Vrtí hlavou.
"A jak ses sem dostala?"
"Vlakem."Usměje se.
"Musíme jí zavolat, že jsi tady. Pojď."Jdu k telefonu, zatímco Tess si sedá na pohovku. Pohupuje nožičkama a rozhlíží se do všech stran.
Vytáčím Effiyno číslo.
Nestihne to pípnout ani dvakrát.
"Trinketová!"Zaštěpetá do telefonu rychle.
"Ahoj, Effie."
"Haymitchi."Řekne s opovržením.
"J-já..."Musím si odkašlat."Mám tvojí dceru."
"Tess?! Ty jí máš u sebe?! Ale jak to?!"
"Najednou se objevila u mých dveří, s mou fotkou...Nosilas mou fotku v peněžence?"Ptám se s úsměvem, abych jí přivedl do rozpaků.
"N-ne...možná..."Koktá."Přijedu si pro ní."
"Ne!"Vyjeknu s obavami."Nikam nejezdi. Já se o Tess postarám..."
"A-ale Haymitchi...Já jí musím mít u sebe."
"Nic se jí nestane, slibuji. Je to přeci jen moje dcera."Poslední větu zašeptám.
"Má tvoje oči."Říká Effie.
"Taky jsem si všiml. Effie, je mi to moc líto. Neměl jsem..."
"Vydrž..."Zašeptá a v pozadí se ozývají podivné dunící rány.
"Effie, co to..."
"Euphemie Trinketová, byla jste obviněna za stýkání se s rebely!"Ozve se tvrdý hlas.
"Ne, Effie!"Vykřiknu.
"Au!....Nechte mě být! Haymitchi! Pomoc!"Křičí z dálky.
"EFFIE!"Zakřičím. Ve sluchátku se ozve jen nepřetržité pípnutí.
Odhazuji sluchátko a otáčím se na Tess.
Vyděšeně na mě zírá.
"Neboj se."Beru jí do náruče. Ručičky si ovíjí kolem mého krku a nohy kolem trupu. Visí na mě jako klíště.
Ode dveří se ozve naléhavé bouchání.
Běžím tam. Za dveřmi stojí Katniss a Peeta s našimi věcmi opodál.
"Haymitchi, je čas! Musíme zmizet. Vznášedlo je....Kdo je tohle?"
"Na to není čas. Pojďte!"Vybíhám z domu a tisknu si k sobě Tess, co nejpevněji to jde. Musíme sprintovat kousek za Vesnici Vítězů, kde je připravené vznášedlo z Třináctého kraje.
"Bojím se."Opakuje Tess šeptem.
"Jsi v pořádku."Uklidňuji jí udýchaně.
Do vznášedla dobíháme ve chvíli, kdy se celým dvanáctým krajem rozlehnou sirény. V části, do které jsme teď přiběhli je spousty občanů dvanáctky a tak jdeme na palubní můstek, kde už čeká Plutarch s pár vojáky Třináctého kraje.
Něco řeší u stolu a tak si já, Katniss, Peeta a Tess stále visící na mém krku sedáme do rohu místnosti, aby jsme nepřekáželi.
"Tak kdo je to?"Ptají se oba unisono.
Přendavám si Tess do klína, abych se mohl pořádně nadechnout.
"Moje dcera."
"Ale..."Katniss se zaráží. Vidím, jak dumá, ale nemůže na to přijít.
"A kde má matku?"Zeptá se Peeta.
"V Kapitolu. Zajali ji,.... Effie."
"Effie?! To je tvoje a Effiyna dcera?!"Diví se Katniss, jako bych to právě neřekl.
"Ano a nemusíš tak křičet."Krotím ji.
"A jak se jmenuješ, princezno?"Zeptá se jí Peeta s úsměvem.
"Teressa Claire Trinketová a ty?"Odpoví stejně hrdě jako mě a přitom na Peetu kouká těmi stříbrnými kukadly.
"Peeta Mellark. Teší mě."Natahuje k ní ruku.
Tess jí příjmá a potřese se si s ním.
"A ty musíš být teta Katniss Everdeenová, že jo?"Otáčí se pak na Kat.
"Ano, ale jak-..."
"Maminka mi o tobě hodně vyprávěla. Chtěla bych být statečná jako ty."Obdiv z ní přímo sálá.
"Určitě jsi."Usměje se na ní Kat.
"Nejsem."Vrtí hlavičkou, až mě culíkem švihne do obličeje."Jsem unavená, tati."Otáčí se na mě.
Řekla mi tati.
"Za hodinku budeme ve Třináctém kraji."Oznámím jí.
"T-tak..."Zívne."Já si tady na tebe takhle položím hlavu a budu spinkat, jo?"Sundavá si batůžek ze zad a pokládá ho vedle mě. Poté si hlavu pokládá na mou hruď a choulí se mi do náruče.
Všichni mlčíme do doby, než si nejsme na sto procent jisti, že Tess spí.
"Myslíte si, že Effie zabijí?"Ptám se, se strachem.
"To nevím, Haymitchi. Ale nejspíš se z ní budou snažit dostat informace."Řekne Peeta.
Mučením. Domyslím si.

MaybeKde žijí příběhy. Začni objevovat