Ve tváři se jí objeví zmatený výraz.
Skryje si dlaněmi obličej. Celé tělo se jí roztřese.
"E-Effie?"Vyděsím se a beru jí za předloktí.
"M-myslela jsem, že j-jsi mrtvý. Ž-že je Tess mrtvá."Vzlyká.
"Neplakej, prosím."Sednu si vedle ní na postel."Teď se nelekni."Zašeptám a vtáhnu si celé její křehké tělo do náruče.
Zaboří obličej do mé košile a začne vzlykat hlasitěji.
Drásá mi to srdce.
Nechci jí vidět smutnou. Víckrát už ne.
"Neplač, Effs."
"A-ale...j-já jsem je-jen šťastná, ž-že jste na-naživu."Trošičku se odtáhne a hřbetem ruky si utře unudlaný nos.
Beru její obličej do dlaní. Musím jí naklonit hlavu dozadu, abych viděl celou tu krásu.
Ikdyž na mě její oči koukají. Nevidí mě. Chtěl bych, aby viděli. Ale chtít je příliš široký pojem.
Vždycky chceme to co nemáme nebo to co jsme ztratila.
"Co to děláš?"Zeptá se.
Tisknu své rty k těm jejím rozpraskaným.
Líbám ji jen zlehka. Bojím se, že bych jí mohl ublížit. Nebo, že by se mi mohla rozplynout v náručí a já bych se probral.
Pomaličku se odtahuji. Daruji jejím rtům ještě letmé otření a opřu si své čelo o to její.
"Kéž bych tě teď mohla vidět."Zašeptá.
"Taky bych si to přál."Zavírám oči, abych zabránil slzám stéct po mých tvářích.
"Jak to vysvětlím Tess? Jak jí řeknu, že už jí nikdy neuvidím. Že neuvidím její úsměv. Neuvidím jí vyrustát..."Vzlykne.
"Effie, tohle neříkej. Já slibuju, že to nějak vyřeším. Vrátím ti zrak."
"Jak, Haymitchi?! Tohle nezvládneš ani ty!"Rozkřikne se.
"Nemyslím si, že ti ho vzali úplně."
"J-jak to myslíš?"
"Dostala jsi nějaké injekce?"
"Ano. Každý den nebo...já nevím...neměla jsem ponětí o čase."
"Skvěle!"V hlavě mi tk začne šrotovat. Nemohli ji připravit o zrak napořád. To by se museli zbavit očí. Třeba jí dali jakousi otupující látku na umrtvení smyslových nervů.
Doktor by to určitě zjistil. Nebo ne?
"Zlato, dojdu pro doktora. Ty totiž budeš v pořádku! Slibuji!"Pouštím jí a vstávám.
"Haymitchi, co se děje?"Pomateně se rozhlíží a šmátrá po mě.
Ještě se k ní vracím a beru ji za ruce.
Leká se.
"Klid. Teď si odpočiň. Já se vrátím a uvidíme. Všechno ti řeknu, jakmile se to prokáže, ano? Teď spi."Pokládám jí na polštář a líbám na čelo.
Odcházím za nějakým doktorem, který by projevil mou myšlenku nebo jí zavrhl.
Musím mít pravdu.
~~~~~~~~~~~~~~~~
Julietla zase něco naslibovala a nedodržela to! Tak vam kapitolku přidávám ještě dnes, aby jste na mě nebyli naštvaní, což stejně jste :D Snad se líbí.
