BAD ASS

Bad Ass-8

Justin:

Plácl jsem sebou na velkou postel a tvář si zakryl dlaněmi. Pořád jsem je viděl líbat. Hlavou mi neběhalo nic jiného, jen obrázek jejích rtů hýbajících se v souladu s jeho. Nechodili jsme spolu, vlastně jsme se ani neznali...nic.. Ale i tak mě to pořádně vytočilo. "Justine?" Vyrušil mě její hlas z myšlenek. Nic jsem neříkal. "Já nevím co ti je. Vždyť to ani nic neznamenalo." "Proč mi to sakra říkáš? Vypadám snad na to, že mi záleží na tom s kým se líbáš?!" Prudce jsem se zvedl z postele a přešel k ní. "Je mi to jedno. A teď se laskavě seber a zmiz." "Takže velký pán mě tu chtěl na sex a když jsem řekla, že ne, tak mě prostě vyhodí?" "Správně. Vypadni." Zamumlal jsem. "Jsi kokot. Ani se nediv, že máš jen holky na sex a ne žádný vztah, když se chováš jak debil." "Nic o mě nevíš. A vypadni." Zařval jsem. Nikdy mě žádná holka nevytočila tak jako ona. Nikdy mi nikdo takhle nepomotal hlavu. "Ne." Založila si ruce v bok a usmála se. "Řekl.Jsem.Vypadni." Každé slovo jsem zvýraznil. Chtěl jsem ji tu, možná až moc, ale nevěděl jsem jak se chovat. Jestli se jí omluvit, nebo jí prostě vykopnout a dál se s ní nebavit. "Nikam nejdu." Znovu se usmála a sedla si na postel. "Jaký film chceš?" Dělá si ze mě srandu?! "Odejdi." "Takový film tu nemáš." Dělala, že se hrabe v seznamu filmů a hledá ho. Lehce jsem se pousmál nad tím, jak dokázala vychladnout. "Promiň." Zašeptal jsem a sedl si na postel vedle ní. Jen kývla hlavou a dál listovala seznamem. "Vážně se ti omlouvám. Nevím co to do mě vjelo." "Žárlivost." Odpověděla za mě. Vytáhla CD z obalu a vsunula ho do přehrávače. "Dole máme hosty. Měli bychom jít tam." Napůl jsem se zvedl, ale ona mě zase stáhla dolů. "Kašli na to." Posadila mě vedle sebe. "Vicky?" "Hm?" "Odpustíš mi?" Udělal jsem psí oči, ale moc dlouho mi to nevydrželo, protože mě plácla do ramene. "Nemusíš se omlouvat. Je to v pohodě." Kývla hlavou a zrak přesměrovala k televizi. Uslyšel jsem zvonění telefonu, ale můj to nebyl. "Zvoní ti mobil." Podal jsem jí její iPhone a ona to hned típla. "Proč to nezvedneš?" "To byli moji rodiče." Mávla nad tím rukou a poté otočila své tělo ke mě. "Moji rodiče na mě kašlou. Jediné co je zajímá jsou moje známky a na jakou vysokou půjdu." "To mě mrzí." "Nemusí. Zvykla jsem si." Pokrčila rameny a nespouštěla ze mě oči. "Moji rodiče zemřeli při autonehodě, když jsem byl malý. Teda máma zemřela..." Semkl jsem rty a přemýšlel jestli mám pokračovat. "A dál?" "Uhm...fajn. Táta to dával za vinu mě, protože v tu nehodu jela moje máma za mnou do školky. Nakonec to nezvládl a zastřelil se. Nechal mě babičce, která se zase nemohla srovnat se smrtí táty a tak mě dala do děcáku, kde jsem byl do té doby, než se mě ujala teta, Chazova máma..." Zavřel jsem oči, protože se mi slzy draly do očí. "Nikdy jsem to nikomu neřekl. Jen klukům a tobě." Hlavu jsem si schoval do dlaní. Nechtěl jsem,aby si o mě myslela, že jsem slaboch, ale ty slzy nešly zastavit. "Justine?" Otočil jsem se na ní. Ruce mi položila na líce a palcem mi setřela slzu,která putovala po tváři. Uhnul jsem pohledem. "Podívej se na mě." Zavrtěl jsem hlavou. "Podívej se na mě!" Přitáhla mě ještě blíž a já měl nutkání jí políbit. "Nikomu to neřeknu. Věříš mi?" "Věřím." Zamumlal jsem. Kývla hlavou a než jsem stihl cokoliv říct přitiskla své rty na mé. Začal jsem s nimi hýbat v souladu s jejími rty. Cítil jsem poslední slzu na své tváři. Poslední, protože teď jsem věděl, že všechno bude v pořádku. "A taky se omlouvám." Odtáhla se. "Za co?" "Že jsem řekla, že jsi kokot, když nejsi." Zasmál jsem se nad tím a přitáhl jí blíž. "Říkali mi hůř." Pohladil jsem jí po stehně a usmál se. "Dole jsou pořád hosti." Zašeptala a zčervenala. "Kašli na to." Zopakoval jsem a znovu se přisál na její rty.

-------------------------------------

Prosím komentáře + vote + řekněte mi co si o tom myslíte i KRITIKU, prosím :))