BAD ASS

Bad Ass-22

VICKY

Rozhodla jsem se běžet za Justinem. Všechno mu to vysvětlit a vrátit to do starých dobrých kolejí, kdy jsme existovali jen my dva. Nechtěla jsem ho ztratit.

Zaklepala jsem na dveře a čekala, kdo otevře.Doufala jsem, že uvidím čokoládové oči orámované černými řasami, rozcuchané hnědé vlasy a růžové plné rty. Ale štěstí mi nepřálo. "Chaz." Zamumlala jsem sklesle, jakmile se objevil ve dveřích. "Vím, že jsi mu to řekl ty." Strčila jsem do něj a vešla do domu. "Jak to víš?" Následoval mě do obývacího pokoje, kde jsme se posadili na bílou koženou sedačku a vražedně se na sebe koukali. Nevím, co proti mně má, ale ať už je to cokoliv, nehodlám se kvůli tomu rozejít s Justinem. "Nikdo jiný by to z kluků neudělal. A ty mě nemáš zrovna v lásce." Odpověděla jsem klidně. "Měla by jsi jít." "A ty by ses měl přestat srát do našeho vzathu." "Promiň, ale já nejsem ten, kdo někoho podvedl. A Justina znám lépe a déle, takže ano, budu se srát do vašeho vztahu, když mu ubližuješ stejně jako Selena." Popadl krabičku cigaret a jednu si vytáhl. Vložil jí do úst, zapálil ji, natáhl a vyfoukl modrý dým přímo mě do obličeje. "Co s tím má společného Selena?!" "Taky ho podvedla. On jí nechal, ale ona ho chtěla zpátky. Kašlal na ní, ojel všechny děvky ve Stratfordu a potom potkal tebe. Změnil se. Ty jsi ho změnila. Díkybohu k lepšímu, ale teď si to pokazila. Podvedla jsi ho a já se nebudu divit tomu, až ti dá kopačky." Chtěla jsem něco říct, ale domem se nesl křik "Chazi!" Justin. Na sucho jsem polkla a sledovala jak Chaz odchází do haly za Justinem. "Justine, musím ti-" řekl Chaz. "To mi neuvěříš! Potkal jsem-" cože? "Justině, teď ne-" "Ale já ti to musím říct." "Ne, teď ne." Vykřikl Chaz. "Potkal jsem báječnou ženu. Avery a líbal-" ."Justine?!" Přerušila jsem ho. Kdo je sakra Avery?! "Vicky? Co-co tu děláš?" Zmateně se na mě podíval a úsměv mu zmizel z tváře. "Kdo je Avery?" Zeptal se Chaz a očima přebíhal mezi mnou a Justinem. "Jedna.." Zamyslel se a potom pokračoval. "Jedna fajn žena." "Žena? V jakém století žijeme, že říkáš děvkám ženy?" Chaz na něj udiveně zíral. "Ona není děvka!" Vybuchl. "A žena,protože...je starší." nervózně se poškrábal na zátylku. "Co prosím?!" Vyhrkla jsem. Ne. Tohle se nemělo stát. Zamiluje se do nějaký starý ženský se svislýma kozama a dítětem v náruči.Ne, tohle je jen sen. "Nechám vás o samotě." Chaz opustil obývák a zmizel v druhém patře. "Avery jsem potkal v baru." "Vždyť říkám, je to děvka." "Můžeš laskavě držet hubu?!" rozmáchnul rukama a zlostně se na mě podíval. "Šli jsme spolu na pouť a potom… jsme se políbili." Jen jsem kývla a začala rychle mrkat, abych zahnala slzy. "Justine…" nadechla jsem se. "Nechci, aby nějaká Avery zničila náš vztah." "O to už ses postarala ty a Kevin." Odsekl. "Mrzí mě to. Udělala jsem obrovskou chybu, ale uvědomila jsem si to později. Štve mě to a nikdy si to neodpustím, ale chci jen jedno. Tebe a mě dohromady. Jako pár." Dodala jsem. "Rozhodni se. Já nebo Kevin." "Já nebo Avery." Navázala jsem oční kontakt s jeho čokoládovýma očima, ve kterých byla zlost, ale i smutek. "Je to divný, ale i po tom všem… Vicky.. Já tě miluju."

JUSTIN:

Nemohl jsem uvěřit, že jsem to řekl. Chytl jsem jí za ruce a jemně s nimi houpal. V ten moment jsem si vzpomněl na Avery. "Ale i přesto si myslím, že bychom si měli dát pauzu. Uvědomit si, s kým chceme být a koho milujeme." Rychle jsem jí pustil a podíval se jí to smutných očí. "Oba dva víme, že tyhle pauzy vedou k rozchodu." Zašeptala a zrak sklopila ke špinavé zemi. "Jen ve filmech. Myslím to vážně, dáme si pauzu, ty si to vyjasníš s Kevinem a potom… se uvidí." "A co ty a Avery?" zvedla zrak ke mně a čekala na mojí odpověď, kterou jsem jí nemohl dát. "Byla to jen holka na noc." Zalhal jsem. Přál jsem si, aby mi to sežrala, aby nepoznala, že lžu. "Dobře. Jdu domů." Odstrčila mě do sebe a odešla. Stál jsem na místě a sledoval jeden neznámý bod. Naštvanost se zvětšovala. Pěstí jsem praštil do dveří."Kurva." zaklel jsem, jakmile jsem si všiml rozmláceného dřeva na dveřích. "V pohodě?" "V pohodě?! Vypadám snad kurva v pohodě?!" kopl jsem do něčích bot a obul si svoje. "Kam jdeš?" "Najít Avery." "Ale Vicky je tvoje přítelkyně." "Máme pauzu." Zamumlal jsem, jakmile jsem si bral klíčky od auta. "Takže si se s ní rozešel?" "Jenom pauza! Nic víc. Potřebuju si promluvit s Avery. Čau." Bouchl jsem s dveřmi a vydal se k autu. Nastoupil jsem dovnitř. Bříšky prstů jsem hladil kožený volant a hlavu zabořil do sedačky. Nevěděl jsem, co dělat. Jestli jet za Avery nebo jít za Vicky. Nadechl jsem se a nastartoval své auto. O pár minut později jsem zaparkoval u toho domu, kde jsem jí potkal.

Zatlačil jsem do těžkých dveří, a vešel do haly. Divil jsem se, že stěny už nejsou potažené krajkou, ale šel jsem dál, dokud jsem neotevřel dveře. Jenže to, co jsem uviděl mě překvapilo. Nemile. Všechno zmizelo. Nikde ani duše. Zapáchalo to chlórem a čistícími prostředky. Uslyšel jsem kroky a ihned se otočil. Uklízečka. "Dobrý den, nevíte kam odešli ti lidé, co tu byli včera? Myslím číšnice a.. ehm.. šlapky." "Nevím, o čem to mluvíte. Tohle je sklad pro potraviny. Jediné co tu mohlo být včera bylo maso, sýry a nápoje." Zasmála se a pokračovala ve vytírání podlahy. Všechno opravdu zmizelo. Bar, tyče, zlaté doplňky. Vrátil jsem se ke vchodu a podíval se průhlednou podlahou,jestli je tam pořád diskotéka. Byly tam chladící boxy. "Co se tady sakra děje…" zašeptal jsem. Okamžitě jsem vypadl ven na čistý vzduch. Z kapsy jsem vytáhl poslední cigaretu a zapálil si. "Neměl by jsi kouřit." Zvedl jsem hlavu, abych viděl, kdo to řekl. "Avery?" "Ano, jsem to já. Copak znáš někoho jiného, komu jsi vystřelil tu největší růži na pouti?" zasmála se a stoupla si vedle mě. Rukama si třela paže. Hodil jsem na ní svojí fialovou mikinu a sevřel jí v objetí. "Bál jsem se, že tě už nikdy neuvidím." Přejel jsem jí přes dlouhé vlasy a namotal si je na prst. "Tenhle podnik je přes den sklad. V noci se to mění na špičkový bar." "Musím ti něco říct." Odtáhl jsem se a podíval se jí do očí. "Já… pohádal jsem se se svojí přítelkyní." "Kvůli mně?" "Spíš kvůli tomu, že jsem se s tebou seznámil a..políbil tě." "Je mi to líto. Měla bych jít." Sundala si mojí mikinu a dala mi jí. "Nechci, abys odešla." "Podívej Justine. Ty máš přítelkyni, se kterou to teď nevypadá nejlíp. Nechci to zničit ještě víc." "Ale ty nic-" "Ne Justine. Nevím, co jsem si slibovala, když jsem s tebou šla. Byla to chyba." Otočila se ale já jí chytil za zápěstí. "Nic co jsem udělal já nebo ty nebyla chyba. A ani to, co teď udělám chyba nebude." Přitáhl jsem jí a vášnivě jí políbil. Čekal jsem, že se bude bránit nebo odejde, ale ona si obmotala ruce kolem mého krku

VICKY:

S uslzenýma očima jsem běžela domů. Ignorovala jsem pohledy ostatních, dokonce i Kevina. Potřebovala jsem být sama a přemýšlet. Pauzy jsou vždy rozchod, ale co když chce Justin říct Avery, jak moc mě miluje a jen semnou si dokáže představit budoucnost. Jsem naivní. Plácla jsem sebou na postel. Každou chvilku jsem kontrolovala mobil. Co když si to Justin rozmyslí a bude se ke mně chtít vrátit? Pípl mi mobil. Štěstím jsem poskočila, ale jakmile jsem zjistila, že je to Chaz, zesmutněla jsem. –Justin šel za Avery. Myslím, že by jsi to měla vědět. Chaz- Šel za ní. On za ní šel. Pauzy jsou vždy rozchod.

tak co si myslíte? Bude Justin s Avery, nebo se vrátí zpátky k Vicky? A co Vicky... neudělá nějakou hloupost... třeba s Kevinem? :) komenář + VOTE