BAD ASS

Bad Ass-23

-Justin šel za Avery. Myslím, že by jsi to měla vědět.Chaz- Šel za ní. On za ní šel. Pauzy vždycky znamenají rozchod.

Sebrala jsem se, otřela si palcem slzy a nasadila naštvaný výraz. V hlavě se mi všechno bouřilo. Byla jsem naštvaná, ale zároveň smutná a zklamaná. Vyšla jsem z domu svírajíc klíčky od auta v ruce.

"Čekal jsem, že pojedeš." Zvedla jsem zrak a všimla si Chaze opřeného o mé auto. "Co tu děláš?" "Chci ti pomoct." "Ty a pomoct mi? Proč tak najednou?" prokroutila jsem očima a odemkla auto pomocí jednoho tlačítka. "Víš, radši bych viděl Justina po tvém boku než u nějaké…děvky z baru, která je navíc starší." Otevřel dveře a sedl si na místo řidiče. "Tak moment, já řídím." "Víš snad, kde je?" zvedl jedno obočí a tázavě se na mě podíval. "Ne… Ty snad jo?" "V mobilu máme takovou aplikaci, že víme, kde jsme. Takže ano, vím to, tak mě nech řídit." Jen jsem kývla hlavou a připoutala se. Udělal to samé a mohli jsme vyjet. "Stále nechápu, proč tě podvádí." "Děláš si prdel?! Kdo mu vykecal, že jsem spala s Kevinem?" "Neměla jsi to dělat." "Pozdě." Zamumlala jsem a dál se dívala z okna.

Auto zaparkovalo na prázdném parkovišti. Vypadalo to jako tiché místo, jenže někde v dáli stály dvě osoby. "Támhle jsou." Chaz ukázal přesně na ty osoby. Neváhala jsem a rozeběhla se. "Ahoj Justine." Stála jsem za ním, takže mě neviděl. Lekl se a prudce se odtrhl od té..Avery.. nebo jak se jmenuje. "Vicky?" "Kdo je ta holka?" podívala jsem se na hloupou Avery. Nevypadala špatně, ale v hlavě měla určitě nasráno. Třeba ptačí mozeček. Pak bych jí mohla říkat huso. "Ta holka.. je Justinova přítelkyně." Snažila jsem se působit klidně a tak jsem si s ní potřásla rukou. S úsměvem. Justina to totálně vykolejilo a Chaz se lámal v pase smíchy. "Vicky, není to jak to vypadá a můžu to vysvět-" "Hlavně mě tu neplň těmi frázemi z amerických filmů." Uslyšela jsem Chazův tlumený smích. "Možná by sis měl spíš uvědomit co chceš. Jestli nějakou maminu," ukázala jsem na Avery. "nebo mě. Jedno ti ale řeknu vážně, já tě miluju. Vždycky jsem tě milovala. To s Kevinem mě mrzí, ale stalo se to. Věřila jsem mu, ale nejsem si jistá, jestli můžu věřit tobě. Dali jsme si pauzu a ty jsi hned najdeš náhradu za mě?" podívala jsem se na Avery a všimla si růží z papíru. "A ještě ke všemu jí vezmeš na pouť. A mě si vzal kam?" dodala jsem ublíženě. Z mé nálady "všechno zvládnu s úsměvem" se stala nálada "breč a nepřestávej". Ucítila jsem potůčky slz na mé tváři. Ignorovala jsem je, jen jsem se dívala na Justina, který se na mě smutně dívá a neví co říct. "Avery, prosím jdi." Zašeptal, ale stále se díval na mě. Jen kývla hlavou a předtím než odešla, upustila tu kytici na zem. Uslyšela jsem jak se vzdaluje její klapot podpatků. Chaz odešel do auta a zůstala jsem tu jen já s Justinem. "Promiň." Zašeptal. "Za co?" "Za všechno. Nikdy jsem neměl navrhnout tu pauzu, nikdy jsem tě neměl nechat odejít, nikdy jsem neměl vstoupit do toho zasranýho klubu, potkat Avery a jít s ní ven. Nemělo se to stát." "Ale stalo." "Odpustíš mi?" "Nevím." "Prosím." "Samozřejmě. Jako vždycky." Pousmála jsem se. "Myslím to vážně." "Já taky." "Nechci žádnou pauzu. Chci být s tebou. Chci poznat tvoje rodiče. Ukázat jim, že jsem lepší než Kevin a kdokoliv jiný." "Ty jsi." "Vicky, chci tě vzít na večeři s tvojí rodinou. Chci je poznat. Chci tě mít u sebe. Pořád a navždycky. Byl jsem debil. Možná ještě pořád jsem, ale chci být debil s tebou." Uchechtl se a prosebně se na mě podíval. "Můžeme být debilové spolu." Se smíchem jsem ho vzala za ruku. "Miluju tě, Vicky." Tvář chytil do mých dlaní a něžně mě políbil. "Taky tě miluju." Polibek jsem mu opětovala. "ale žádná Avery." "A žádný Kevin." Doplnil mě. "jenom my dva." "debilové." 

omlouvám se, že jsem dlouho nepřidala, tak i pochopím, když to lidi přestanou číst :/ ale byla jsem na táboře a teď jsem nemocná. Možná se vám zdá divné, že si Justin a Vicky rychle odpustili, ale potřebovala jsem dostat Avery z toho jejich trojúhelníčku :D ale to neznamená, že už jí neuvidíte :) a je krátká, ale nemám náladu :/