Let byl opravdu, ale opravdu dlouhý. Sedm hodin v letadle a já myslela, že se umořím nudou. Asi v polovině cesty jsem usnula a probudila se až o hodinu a půl později. Zbývaly ještě dvě hodiny cesty. Nespokojeně jsem zamručela.
,,Copak Gilbertová?''
,,Bolí mě z toho sezení zadek.''
,,Tak se běž projít.''
,,Díky za pomoc,'' odvrátila jsem se naštvaně na druhou stranu k okýnku. Stiles se jenom trochu uchechtl a pustil si další film. Ukradla jsem mu sluchátko a tentokrát koukala s ním. Cesta kupodivu utekla rychleji. Při přistávání mi zase nebylo úplně nejlíp, ale se Stilesovým uklidňujícím mluvením jsem to zvládla.
Vystoupili jsme z letadla, vyzvedli si kufry a přešli do prostoru, kde si nás měla vyzvednout Caroline. Tlačila se tu spousta lidí a chvíli mi trvalo než jsem svoji, ne moc vysokou, kamarádku našla.
Když jsem ji uviděla, koukala zrovna na opačnou stranu. Využila jsem toho, rychle se přiblížila a s hlasitý baf, jsem na ni skočila. Zaječela, rychle se otočila a na tváři se jí rozlil úsměv.
,,Ell!'' Objaly jsme se. Caroline měla delší vlasy a z tváře se jí, v deštivém Londýně, trochu ztratil pigment. Ale pořád to byla moje nejlepší kamarádka.
,,Chyběla jsi mi, Car."
,,Však ty mě taky,'' usmála se a svůj pohled stočila kamsi za mě. Taky jsem se otočila. Stál tam Stiles a s pobaveným výrazem na tváři nás sledoval.
,,Mě nepředstavíš?'' ptal se dotčeně. Zakoulela jsem očima.
,,Caroline, tohle je Stiles Stilinski. Stilinski, tohle je Caroline Forbesová.''
Caroline nás vyvedla z letiště a autobusem jsme odjeli neznámo kam. Projeli jsme takovým doznívajícím centrem Londýna skoro až k jeho konci. Autobus nás vysadil na zastávce, kolem které vedla hlavní silnice, ale nebylo na ní vůbec rušno.
,,Vítejte v klidnější části Londýna. Teď projdeme pár ulicemi a jsme doma,'' vysvětlila nám Caroline. A opravdu. Asi po deseti minutách jsme vcházeli do poklidné ulice s cihlovými domy. Cestou jsem Caroline vyprávěla, jak jsme se poznali se Stilesem a ona mi vyprávěla o svém novém příteli.
Došli jsme před jeden s cihlových baráků. Caroline vytáhla klíče a pustila nás dovnitř. Něco mi od začátku nesedělo.
,,Car, kde jsou vaši?''
,,Tohle je můj dům.'' Vykuleně jsem na ni koukala.
,,Teda můj a Jacksonův. Původně jsem tě chtěla vzít k našim, protože to tady není ještě moc vybavený, ale když jsi mi řekla o Stilesovi, tak mi to přišlo lepší tady. Není to nic moc, ale je to domov.''
,,Je to tu moc hezký.'' chválila jsem ji. V malé předsíňce měla botník, pár věšáků a veliké zrcadlo. Následoval obývák s velikou televizí, pohovkou, křeslem, konferenčním stolkem a nějakým pracovním stolem, na kterém byl počítač. Celá místnost vypadala nově a upraveně. Caroline měla vždycky smysl pro detail.
Po důkladné prohlídce domu nám ukázala náš pokoj. Vypadal jako obyčejný pokoj pro hosty. Vyplňovala ho velká manželská postel a malá skřínka. Vybalili jsme si se Stilesem pár věcí a zbytek si nechali v kufrech. Celý den utekl rychle. Caroline nám dala něco na oběd a zbytek odpoledne jsme strávili povídáním. Car se mi dokonce svěřila, že jí Stiles připadá dost zábavný.
Asi v pět hodin jsme se chystali na večeři.
,,O pár bloků dál je moc pěkná restaurace. Už máme rezervaci. A cestou se stavíme u našich, chtějí tě vidět, Eleno.''
V další části se objeví ,,ztracený" člověk z jednoho ze seriálů, kde tyto postavy vystupují (The Vampire Diaries nebo Teen Wolf).
Nechte se překvapit.
ČTEŠ
He Changed My Life [Stilena] CZ
FanfictionElena je obyčejná holka. Hned se seznámí s novým spolužákem Stilesem. Ví o něm jen to, že mu chybí jeho přátelé, nic víc nic míň. Co se ale stane, když se najednou nechtěně zaplete do Stilesova světa plného vlkodlaků? Bude stát stále po jejím boku?