He Changed My Life [Stilena] CZ

32. - ,,Can I taste it?''

Když jsem se ráno vzbudila, což zapříčinil strašně hlasitý zvonek, jediné, co jsem si pamatovala, bylo, že jsem usnula u filmu. Znova.  A probudila jsem se ve své posteli místo na gauči. Stiles mě určitě nesl nahoru.

Každopádně, vyštrachala jsem se k postele, seběhla schody, na nichž jsem se málem zabila a otevřela v rychlosti dveře. Stáli tam Caroline a Jackson.

,,Ahoj. Už odjíždíte, co?'' ptala jsem se smutně.

,,Jo,'' řekla jen Car.

,,Budeš mi chybět,'' šeptla jsem a objala ji a Jacksona.

,,Aspoň máme příležitost se pořádně rozloučit,'' namítla moje nejlepší kamarádka.

,,Máš pravdu. Jsem ráda, že jste přijeli. Doufám, že to nebylo naposledy,'' zasmála jsem se.

,,Samozřejmě, že ne. Navíc, po Vánocích se stejně plánujeme vrátit do zimního New Yorku, aspoň na pár dní,'' oznámila mi blondýnka.

,,Já taky. Určitě se tam potkáme. Hlavně si užijte Vánoce,'' popřála jsem jim.

,.Ty taky,'' usmál se Jackson, vzal Caroline za ruku a řekl:

,,Za dvě hodiny to letí, lásko." Caroline přikývla, naposled mě objala a zašeptala mi do ucha:

,,Pak napiš novinky o Stilesovi a o tom kudrnáči. I když podle toho, jak se Stiles tvářil, když tě nesl do pokoje, bych tipla, že kudrnáč nebude mít šanci."

,,Jak se tvářil?'' ptala jsem se zmateně.

,,Jako kdyby nesl poklad,'' usmála se Caroline, mávla mi a spolu s Jacksonem nasedli do auta a odjeli.

Já jsem se rozhodla věnovat svůj drahocenný čas balení dárků. K snídani jsem si dala jen kafe, jelikož jsem neměla hlad, a pak jsem zase spěchala nahoru. Nevěděla jsem, kde byl Stiles, ale nijak mě to netrápilo. Myslela jsem třeba, že ještě spí.

Všechny dárky jsem si rozložila na podlahu ve svém dočasném pokoji a zkoumavě si je měřila pohledem. Pak jsem vyndala z tašky i balící papír a izolepu a začala jsem balit. Jako první mi pod ruku přišel dárek pro Scotta. Byl to přívěšek na klíče ve tvaru vlka a tomu knížka o motorkách. Další dárek byl pro Kiru. Tričko s liškou a roztomilé vánoční ponožky se sobem.

Pro Maliu jsem měla taštičku kosmetických potřeb a šálu. Vážně jsem netušila, co koupit holce, která je mi sympatická, ale zároveň ji nemusím, protože chodí s tím nejúžasnějším klukem na světě.

Liam mi přišel jako normální puberťák, kterého se to celé vlkodlačí šílenství skoro netýká, a tak jsem mu koupila hru na Xbox.

A jako poslední byl Stiles. Chtěla jsem něco originálního. Prostě něco, co by vynahradilo všechno, co pro mě kdy udělal. Nakonec jsem vybrala něco v cestovní kanceláři. Zpáteční letenka pro jednoho, na jakékoliv místo v Evropě, Americe či Asii.

Nic jiného mě v těch obchodech nenadchlo a tak jsem jen doufala, že se to všem bude líbit.  Po ne moc pečlivé a kvalitní práci s balícím papírem, jsem měla všechno zabalené. Ale stejně to vypadalo kouzelně. V tu chvíli jsem opravdu cítila, že Vánoce jsou za dveřmi.

Nechala jsem se tedy plně naplnit tou vánoční atmosférou, pustila jsem si vánoční koledy a písničky a začala jsem dělat další cukroví.

Konkrétně ořechovo-ovocné cookies. Těsto nebylo nic pracného, a tak jsem za chvíli strkala už první plech do trouby.

,,All I want for Christmas is youuuuuu,'' zpívala jsem si, mým nádherně falešným hlasem a tancovala po kuchyni.

,,Co to tady tak voní?'' Ozvalo se za mými zády. Otočila jsem se.

,,Cukroví,'' odpověděla jsem Stilesovi, který stál u dveří od kuchyně, a pak se plácla přes pusu.

,,Neslyšel jsi mě zpívat, že ne?'' zeptala jsem se opatrně.

,,Ne,'' řekl, ale pak se ušklíbnul. Takže mě slyšel. Rozhodla jsem se, nevěnovat mu dál pozornost a jít vyndat z trouby ty cookies.

,,Můžu ochutnat?'' ptal se Stiles a jednou rukou už hmatal po horkém plechu.

,,Je to horký,'' upozornila jsem ho přísně a pleskla před ho přes ruku, jako kdyby byl nějaké zlobivé dítě. Stiles zakňučel.

,,Už máme skoro všechno hotovo. Chybí nám jen ty tvoje sušenky a včelí úlky, které budu dělat až zítra po škole,'' poznamenala jsem směrem k němu a jeho ublíženého výrazu si nevšímala.