He Changed My Life [Stilena] CZ

36. - ,, Just don't drink too much, okay?

,,Takže jsem taky pozvaná?''

,,Jo."

Byl druhý den po Vánocích a já seděla na gauči, zírala na televizi, ve které stejně běžely jen reklamy a nepřítomně mluvila se Stilesem o nějaké party, na kterou nás pozval jeho spolužák. Vlastně náš spolužák.

,,A to jsme pozvaní jen my dva?'' Protočil oči nad mojí hloupou otázkou.

,,Jen my dva a Obama,'' řekl ironicky.

,,Stilinski!'' vyjela jsem po něm, i přesto, že měl plné právo si ze mě utahovat.

,,Je pozvaných spoustu lidí ze školy. A taky celá naše parta. Nebo smečka?''

,,A ty tam jdeš?''

,,Jo."

,,A musím jít já?''

,,To, že jdu já, neznamená, že musíš i ty."

,,Fajn, ale já jdu,'' rozhodně jsem vstala z gauče. Stiles si jen nechápavě povzdychl nad mojí logikou.

,,A znáš toho kluka?'' zeptala jsem se, když už jsme zastavovali před celkem velkým domem.

,,Ne,'' odpověděl Stiles a vypnul motor.

,,Aha. Tak se měj, já se jdu bavit,'' ušklíbla jsem se a bez toho, aniž bych se ohlížela, jsem vyrazila k domu. Zevnitř se ozývala hlasitá hudba, takže jsem se ani neobtěžovala s klepáním. Vevnitř bylo spousta lidí. A když říkám spousta, myslím spousta.

,,Ahoj,'' přiskočila ke mně nějaká tmavovlasá holčina.

,,Ahoj. Ty jsi pořadatelka?'' zeptala jsem se. Stiles mi sice říkal, že nás pozval kluk, ale to jsem nějak neřešila.

,,Ne. Ale můj kluk jo. Jenže on je teďka někde...,'' neurčitě máchla rukou do vzduchu.

,,Chápu. Každopádně, je tady alkohol, že?'' Tmavovláska přikývla.

,,Se nějak rozjíždíš. Hlavně to nepřežeň. Nechci, abys mi pak pozvracela auto,'' slyšela jsem za sebou a rychle se obrátila. Stiles, kdo jiný.

,.Ano tati. A ty jako nebudeš pít?'' zajímala jsem se, protože až tehdy mi došlo, že jel na party a vzal si auto.

,,Budu. Domů jdem pěšky."

,,Takže ti stejně nemůžu pozvracet auto, když jdem pěšky,'' rozhodila jsem rukama.

,,Prostě moc nepij, jo?'' ignoroval můj chytrý výsledek a zatvářil se starostlivě.

Já jsem protočila očima a zamířila ke stolu, který byl plný nějakých lahví s alkoholem. Vytáhla jsem si jeden červený kelímek a nalila do něj trochu vodky. Tu jsem do sebe následně převrátila.

,,To bych do tebe neřekl, Eleno." Měla jsem co dělat, abych tu vodku nevyprskla. Objevil se přede mnou Isaac.

,,To víš,'' pokrčila jsem rameny. On se usmál. Přesně takovým úsměvem, z kterého se spousta holkám podlamují nohy. Ale mně ne. Teda možná za chvíli, ale to maximálně z alkoholu.

Znova jsem si nalila, tentokrát trochu víc. Vzala jsem i Isaacův kelímek a taky mu do něj šplíchla bezbarvou tekutinu.

,,Co děláš?'' ptal se pobaveně.

,,Přece nebudu pít sama,'' oznámila jsem mu a obrátila do sebe všechen obsah kelímku.

,,Neviděl jsi někoho? Třeba Lydii, Scotta nebo tak?'' zeptala jsem se a otřela si pusu.