21. - ,, You want to kill me.''

771 54 0
                                    

Zastavili jsme u lesa. Vajíčka už byla nakoupená a já právě Stilesovi sdělovala svůj plán. Vybíjenou s vajíčky.

,,Ty mě chceš zabít."

,,Ale notak. Bude to sranda,'' přemlouvala jsem ho.

,,Fajn." Zamkl jeep a pomalu jsme se rozešli do lesa. Nervózně jsem si potáhla tílko a oklepala se.

,,V pohodě?'' zeptal se.

,,Jo. Docela jo." Šli jsme ještě kousek, pak jsem mu podala jedno plato.

,,Nezapoměň si to vajíčko nejdřív lehce naťuknout, aby se vůbec rozbilo,'' připomněla jsem, poodešla se svým platem trochu dál a schovala se za strom.

,,Ale to není fér, nemůžeš být ukrytá. Jinak to nebude - ,'' Nestačil to doříct, protože jsem se naklonila a hodila po něm nakřápnuté vajíčko.

,,Gilbertová!'' zařval, když se mu vajíčko rozbilo o rameno. Málem jsem se smíchy složila k zemi. Jenže Stiles nečekal a jeho vajíčko mě zasáhlo do boku.

,,Hej!''

,,Byl to tvůj nápad!'' smál se.

Další půl hodinu jsme běhali po lese jako idioti a stříleli po sobě vajíčka. Tu chvíli jsem milovala. Připadala jsem si tak strašně volná. Jako bych byla zase malá holka, co si jenom bezstarostně hraje s nejlepším kamarádem. Stiles ten pocit ještě podporoval. Smál se, křičel a blbnul. A tehdy jsem si uvědomila, že ho miluju. Toho kluka, do kterého jsem vrazila. Který mě pravidelně vytáčel, ale vždycky mi pomohl. Který měl srdce na pravém místě. Který mi zachránil život. Který byl se mnou, když mi bylo nejhůř. Jenže měl přítelkyni. A byli spolu šťastní. Stiles a já jsme prostě jenom kamarádi. Ničilo mě to.

,,Stilesi?'' volala jsem. V platu mi zbývala poslední tři vajíčka a Stiles nikde.

,,Fajn, už se bojím!'' Stále se neobjevoval. Začalo mi to připomínat tu scénu z londýnského lesa.

Někdo mi položil ruce na ramena. Ihned jsem se otočila, zavrčela a hodila po Stilesovi vejce. Přímo do obličeje.

Přiložila jsem si ruku na pusu. Ten zvuk, to zavrčení, co ze mě vyšlo, jsem už nechtěla nikdy slyšet.

,,Co to proboha bylo?'' zeptal se a rozčileně si otíral vajíčko z obličeje. Musela jsem se trochu pousmát, protože vypadal vážně vtipně. Ale kdo nevypadá vtipně s vajíčkem na obličeji, že?

Sedla jsem si ke stromu na zem a objala si kolena. Špatná nálada se mi začala vracet.

,,Bála jsem se."

,,Promiň, já nechtěl. Ale nemusela si mi to vajíčko rozbíjet o obličej. A vrčet na mě." Aha. Takže si toho všiml.

,,Já nevím, co se to se mnou stalo,'' omlouvala jsem se.

,,Teď jsem tady a všechno je v pořádku, jo?'' Kleknul si ke mně. Přikývla jsem a jednou rukou mu setřela kousek vajíčka z tváře. Dívali jsme se přímo z očí do očí. Můj dech zpomalil. Odehrávala se taková ta scéna, kterou vídáte jenom ve filmech a čtete o ní v knížkách.

Chtěla jsem ho políbit. Chtěla jsem slyšet jeho hlas, šeptající mé jméno.

,,Myslím, že bysme měli jít, Gilbertová,'' odkašlal si. Doufala jsem, že mi řekne Eleno.

,,Dobře,'' souhlasila jsem příkře a společně jsme se vrátili k autu.

,,A tak jsem po něm hodila to vajíčko,'' vyprávěla jsem Lydii, když jsme se Stilesem dorazili k němu domů. Ukázalo se, že jí v tom lese volal. A řekl jí, že neví, jak to zvládnu, až skončí náš zábavný den.

,,A jak se cítíš?'' zeptala se mě. Jak jsem se cítila? Jako vlkodlak, který neví o vlkodlacích vůbec nic, beznadějně zamilovaný do svého nejlepšího kamaráda.

,,Docela fajn,'' odpověděla jsem s lehkým úsměvem a napila se svého čaje. Stiles byl pryč, protože si myslel, že těmhle věcem bude rozumnět víc Lydia.

,,Víš, když jsem se dozvěděla, že jsem banshee, tak to nebylo zrovna nejlehčí. Ale věř mi. Znám - znala jsem, víc než jednoho vlkodlaka a všichni to byli dobří přátel."

,,Když já nevím, co mám dělat. Brzo bude úplněk a... Mám strach,'' přiznala jsem se.

,,Scott ti pomůže. Za chvíli budou se Stilesem zpátky,'' usmála se. Znaly jsme se sice jen krátký čas a já si ji neuvěřitelně oblíbila.

Pohled Stilese

,,Takže jsme zase nejlepší kámoši?'' zeptal jsem se, když jsme spolu se Scottem, mířili k nám, aby Scott pomohl Eleně.

,,Já nevím. Každopádně jsem strašně rád, že jsi zpátky."

,,Jo, to já taky,'' Následovala chvíle trapného ticha.

,,A co je tady vlastně nového?''

,,Nic moc. Kira je právě teď na nějaké brigádě v sousedním městě a jezdí sem každý večer. Včera jsme tě už nechtěli otravovat, uvidíte se dneska. Liam trávil spoustu času s Malii, ale neboj se. Oba se utápěli v depresích, ona kvůli tobě a on kvůli Hayden."

,,To je mi líto. A on už je v pohodě?''

,,Ale jo. Poslední dva měsíce už byl celkem v klidu,'' Scott se podíval na hodinky ,,A myslím, že zrovna teď má rande."

,,Co Malia? Já vím, že to zní hloupě, ale všichni jste mi neskutečně chyběli. Cestou do New Yorku jsem ztratil mobil."

,,Stilesi?''

,,No?''

,,Pořád jsme nejlepší přátelé." Místo odpovědi jsem prudce zabrzdil a objal ho.

He Changed My Life [Stilena] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat