He Changed My Life [Stilena] CZ

24. - ,,I want go away."

A bylo to tady. Můj první úplněk. Od rána jsem byla v neskutečném stresu. Stiles se mě sice snažil uklidnit už ráno a to horkou čokoládou, kterou mi přinesl do postele, ale nepomohlo to. Spíš mi to uškodilo, protože se mi začal líbit ještě víc.

,,Vyrazíme dneska někam?'' ptal se mě, když jsem sešla dolů, už oblečená. Mimochodem, oblékání byla jediná činnost, kterou jsem byla ten den schopná zvládnout.

,,Já. Na. To. Nemám. Sílu,'' řekla jsem mu zřetelně, udělala pauzu za každým slovem a sesunula se na pohovku.

,,Maraton filmů?''

,,Nejsem taková ta klasická teenka. A navíc, tebe by to určitě nebavilo."

,,Potřebuješ se odreagovat." Podívala jsem se na něj vyčítavým pohledem.

,,Za osm hodin se změním v krvelačnou stvůru. Myslím, že od toho mě nic neodreaguje."

,,Hele. Je sice fajn, že se mi snažíš odpovídat se svojí obvyklou dávkou sarkasmu, ale je vidět, že s tebou není něco v pohodě." S těmito slovy ke mně přistoupil a pevně mě objal. Chvíli jsem se pokoušela zadržovat slzy, ale nakonec jsem se pláči poddala.

,,Já chci prostě pryč. Pryč odsud. Pryč z ameriky. Pryč z mýho těla,'' vzlykala jsem a Stiles se nezmohl na nic jiného než hlazení mých zad.

Na jednu stranu jsem byla prostě strašně mimo a na tu druhou jsem byla mimo ještě víc, protože mě Stiles držel tak blízko.

,,Když dnešek zvládneš, jakože zvládneš a já ti pomůžu, mám pro tebe překvápko,'' zašeptal mi tiše do ucha. Naskočila mi husí kůže, když jsem ucítila jeho horký dech na mém krku a v rámci toho jsem se odtáhla.

,,Fajn, vyber nějaký film,'' pobídla jsem ho, sedla si zpátky a na pohovku a snažila se uvolnit.

Stiles pustil na jejich televizi nějaký romantický film a přinesl misku plnou chipsů a tabulku čokolády. Pak si sedl vedle mě, přikryl mě dekou a já si opřela hlavu o jeho rameno.

Připadala jsem si jako v nebi. Teda samozřejmě až na ten přeslazený romanťák, co běžel v televizi.

Na celé dopoledne jsem vypla. Váleli jsme se se Stilesem u nich na gauči, jedli, pošťuchovali se a všechno okolo. Připadala jsem si jako bych byla zpátky doma, protože takovéhle večery jsme se Stilesem zažili několikrát.

Rozhodli jsme, že k obědu nebudeme nic objednávat, ale že se pokusíme uvařit.

Jelikož jsme oba hrozní antitalenti na vaření, Stiles předpovídal, že se nám to určitě připálí. Já zase, že vyhoříme.

I přes všechny obavy jsme se do toho pustili. Připravili jsme si těsto na palačinky, jehož příprava se neobešla bez rozsypané mouky a rozlitého mléka.

,,Když jsi říkala, že neumíš vařit, myslel jsem, že jsi na tom aspoň líp než já,'' smál se mi Stiles, zatímco já utírala mlíko.

,,Hleď si svýho, Stilinski,'' odsekla jsem mu.

Po náročném smažení jsme konečně zasedli k obědu, i se Stilesovým tátou, který přišel z práce.

,,Máte to dobrý,'' pochválil nás. Významně jsem mrkla na Stilese.

,,Protože vždycky jídlo objednáváme. Kdybych tohle dělal pořád, tak ti to taky už nechutná,'' odvětil Stiles a dál krájel svoji porci.

,,A co vlastně Malia?'' přerušil pan Stilinski po chvíli ticho.

,,Tak normálně,'' pokrčil rameny Stiles.

,,Dřív tady byla dost často."

,,Tati, není to ani týden, co jsem se vrátil. Bude chvíli trvat než se to všechno vrátí do normálu."

Při slově ,,normálu" jsem se zarazila. Věděla jsem, co tím myslel. Až já odjedu.

Cítila jsem, jak se mi do očí znovu tlačí ty hořké, štiplavé slzy.

,,Omluvte mě,'' zašeptala jsem a odběhla od stolu.

Zavřela jsem se do koupelny, která byla u pokoje pro hosty a  zamkla se tam.

,,Nesmíš brečet. Ty to zvládneš, Eleno. Zvládneš to. Jenom dnešek a všechno bude zase dobrý,'' utěšovala jsem samu sebe. Naštěstí to pomohlo a já jsem tak neprobrečela dalších deset balení kapesníčků.

Někdo zaklepal.

,,Eleno? Jsi tam?'' ozvalo se hned po tom. No jasně. Stiles.

,,Jo,'' zabručela jsem.

,,Já jen, že Scott už je tady." Srdce mi vyletělo až do krku. Vždyť byla sotva jedna hodina. Co tady dělal tak brzo?

,,Pojď ven, prosím."

,,Vydrž chvilku,'' poprosila jsem ho. Hlavně klid, Eleno.

Odemkla jsem. Za dveřmi, respektive v mém dočasném pokoji, stál Stiles i se Scottem.