Karma // h.s. (CZECH TRANSLATION)

SEVEN

„Páni, vypadáš úžasně," lichotí mi Claire, zírá na mě. Otáčím se k zrcadlu a o můj bože... ano. Vypadám ohromně. Potřebuji toho využít, jelikož makeup úplně mění můj obličej. A taky šaty.

„Je to moc odhalující, ne?" taky krátké a přiléhavé, ale dost pohodlné. Jsou to černé kožené šaty.

„Ne, je to úžasné, perfektně to zvýrazňuje tvoje křivky." Její oči si prohlíží znovu mé tělo.

„Dobře. Líbí se mi to." Usmívám se. „Děkuji."

Po popusinkování jí na tvář, jdu dolů, kde sedí moje máma.

„Kam jdeš?" prská, když si mě všímá.

„Ven." Není to, jakože by na mě srala.

„Dobře," mumlá. Když se chystám otevřít dveře, volá mé jméno.

„Prosím, přemýšlej o Ryanovi," prosí. Něco uvnitř jejích očí mě zneklidňuje a pomalu přikývnu.

~•~

„Vypadáš úžasně, už jsem ti to říkal?" ptá se Nathan, když stojíme u stolu v zaplněném klubu.

„Asi stokrát," křičím přes hlasitou hudbu. Líbí se mi, jak získávám tolik pohledu, co jsme vešli do klubu. Dělá mě to sebevědomější; něco, co v těchto dnech moc potřebuji.

„Máš úžasné tělo. Nemám příležitost tě vidět v tomhle často, jelikož nosíš větší trika." Směje se Nathan. Nevím, zdali se cítit potěšeně nebo uraženě. Usmívám se na něj.

„Měla bys častěji ukazovat tělo." Mrká na mě.

„Dobře." Dívám se dolů trapně.

„Přinesu nám pití, jo? Zůstaň tady," šeptá mi do ucha a jeho horký dech ovívá mou tvář, dopřeje mi mrazení po páteři. Přikyvuji, koušu si rty a odejde. Něčí ruce se mě sem tam dychtivěji dotýkají, ale nevěnuji tomu pozornost. Mé oči prozkoumávají místo a ihned ztuhnu, když se jeho oči setkají s mými. On je tady! On je tady! Proč on je tady? Jde ke mně a rty se mi začínají neovladatelně třást. Sprosté ruce mě znovu chytají za pás a já se otočím, abych viděla, který čurák to je. Chlap mi věnuje hnusný úsměv a ihned otočím zpátky hlavu a přesunu se ke druhé straně stolu. Když vzhlédnu, Harry čumí na mě dolů. Kroutím se pod jeho pohledem.

„Co to máš, kurva, na sobě?" křičí hlasitěji než hudba.

„Prosím?" 

Co to, sakra?

„Co je to?" znovu ječí, ukazuje na mé šaty.

„Co je s tím?" dívám se na mé šaty. Mé sebevědomí je úplně pryč. Díky, Harry.

„Sotva ti to zakrývá tělo," prská. Co.

„Takže? To není tvá starost," konečně znovu nacházím svůj hlas.

„Možná bys měla přijít nahá."

„Nathan mi řekl, že mám úžasné tělo a musím ho ukazovat!" zuřím. Jeho oči jsou rozšířené a hrubě mě bere za zápěstí. Naše obličeje jsou jen centimetry od sebe.

„Šukala jsi ho?" dýchá a jeho chřípí poletuje.

„Ještě ne." Vím, že zním jako děvka, ale no a co, je to jen Harry. Mé slova ho rozzuří.

„Neopovažuj se s ním spát!" zuří, hrubě drží mé zápěstí, jsem si jistá, že tam bude modřina. Kroutím rukou, ale jeho stisk zesiluje.

„Jestli s ním chci spát, budu s ním spát."

„Co to, sakra?" přeruší nás Nathan. „Harry, nech ji." Varovně chytí Harryho rameno. Harry ustoupí a podívá se na něj intenzivně, pak se ďábelsky usměje.

„Nechala mě, abych ji šukal, vsadím se, že tě taky nechá."

Můj život byl právě zruinován. Jednoduchá slova, ale srát na ně, jestli mi moc neubližují.

„Mějte se dobře, děti." Dívá se na mě a pak odchází. Cítím se, jako by mě bodnul do hrudi, vytáhl mi srdce, které párkrát vyskočilo. Horké slzy pálí mé oči, padají na mou hruď.

„Hej. Zlato, jsi v pohodě?" slyším Nathanův hlas, ale nerozumím mu. Cítím se tak hloupě. Harry si myslí, že jsem děvka. Jak by si to mohl myslet? Byl můj první. A proč mě zajímá, jestli tak chudobně o mně přemýšlí? Chci hned teď zemřít.

„Zlato? Nebreč, prosím." Nathan omotává kolem mě ruce, aby si mě přivinul na hruď, ale odtáhnu se.

„Vem mě domů," prsknu a přikývne. Bere mou malou ruku do jeho velké a vede mě ke svému autu. Můj život doslova vyhořel před mýma očima. Co teď budu dělat? Nemůžu jít na školu, všichni to budou o mně vědět. Budou si ze mě dělat srandu, že spím s klukem, který na mě sere. Nikdo nebude poslouchat. Ani se nebudou snažit porozumět. Zase budu úzkostlivá.

„Prosím, přestaň, Amando," říká jemně Nathan, hladí hřbet mé ruky.

„Proč jsi ke mně tak milý? Myslíš si, že jsem děvka, že?" promlouvám mezi vzlyky.

„Cože? Kurva, ne!" máchá rukama před mým rozmazaným obličejem. „Podívej, vím, že mi nebudeš věřit, ale vídávám tě a vím, že nejsi taková," obhajuje. Auto zastavuje a já mrštně vystupuji. Nathan jde po mně.

„Prosím, Amando."

„Co?" prsknu a on ustoupí. Dech se mi zadrhává. Položí své velké dlaně na mé tváře, palcem něžně hladí můj spodní ret.

„Mám tě rád. Opravdu mám. Nevím, proč jsem si tě nevšiml předtím," jeho hlas klesá a dává níž hlavu. Sakra! Nathan Stewart se dívá na mé rty! Políbí mě. O můj...

Vydechnu, když se jeho rty dotknou mých. Jsou jako hedvábí, něžně klouzají po mých rtech. Jeho nos se sotva dotýká mého. Mé srdce bije rychleji, když jeho jemná ruka hladí znovu a znovu mou tvář, neprohlubuje polibek, ale dělá ho sladší. Ochutnávám své slzy na rtech, ale setřu je a soustředím se na jeho jemné a plné rty. Má mě rád. Řekl mi, že mě má rád. Dobře, uklidni se, Amando. Jeho ruce běží společně s mými pažemi, něžně tře mou kůži. Odtáhnu se.

„Musím jít," mumlám, dívám se na jeho trochu napuchlé rty. To mě skoro dostane do kolen.

„Opatruj se," šeptá a letmo políbí mé rty, pouští mé zápěstí. Přikývnu a doslova běžím k hlavním dveřím. 

↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Jo, měly jste pravdu, Harry se tam přisral.:D
Ale tohle mi teda někdo říct, tak ho zbuchám na místě, že by domů nedošel.:D
Ruku na srdce, Nathan je frajer, úplně hustě zachránil situaci.:D Já být kluk a slyšet to, ale počkat, kluci myslí jenom na sex, no takže změna plánu, Nathan není takový frajer, třeba myslel, že si vrzne a ono hovno.:DDD Dobře, musím se krotit.:DDD

Tak co myslíte, že přijde teď?:D
Nathan nebo Harry? → KOMENT↓

Edited