Karma // h.s. (CZECH TRANSLATION)

SIX

Ne, Harry, tady jsi. Mé srdce vyskočí z hrudního koše a břicho mě bolí, pocit, když jsi nervózní.

„Ahoj, chlape. Přijdu později, ok?" říká Nathan, dívá se na něj. Harryho čelist se napnula. Co to sakra.

„Proč? Jsi zaneprázdněný?" ptá se Harry. Jeho oči jsou na mně. Těžce polknu.

„Ano," Nathan nutí tahle slova ven, zavírá oči. Něco v jeho očích mě dělá neklidnou.

„Počkám." Harry se ďábelsky usmívá a sedá si vedle Nathana. Cítím jeho pohled na mně, ale rozhodla jsem se to ignorovat.

„Dobře! Posluž si," říká Nathan úsečně. „Takže, Amando?"

„Dobře." Usmívám se na něj. „Kam mě chceš vzít?" ptám se sladce, třepotám řasami. Jeho oči zesvětlí.

„Do klubu Megapolis, víš, který..."

„Cože?!" skočí mu Harry do řeči, dívá se na Nathana. „Bereš ji ven?!" křičí. Všichni se na nás dívají. O Bože.

„Ano, takže co?" Nathan vypadá překvapeně jako já.

„Nemůžeš s ní jít!" postavil se Harry. Prosím, neříkej nic hloupého, prosím ho pohledem do očí, mé oči se plní vodou.

„Je... Je...," ječí znovu a zavírám oči, připravuji se na nejhorší. „Je odporná." Nafoukl se, dívá se na mě. Já? Odporná? Takže proto jsi mě prosil, abych tě políbila zpátky?! Alespoň nic neřekl, buď vděčná, Amando.

„Neopovažuj se o ní takhle mluvit," říká Nathan a náhle vstává. „A i když je, není to tvá věc. Líbí se mi a jdu s ní ven!" křičí. Chci brečet a objímat ho tak moc. Nikdo se mě nikdy nezastal. Harry mu věnuje mrtvý pohled a jde pryč.

„Omlouvám se. Nebreč," říká Nathan a omotává kolem mě ruce. Neuvědomila jsem si, že jsem brečela, dokud to neřekl. Slzy se valí po mých tvářích, jak mě pevněji objímá. Tak moc jsem to potřebovala. Tenhle týden byl obrovská katastrofa.

„V pořádku," říká, jemně mě hladí po vlasech. Je to tak dobré, lepší než Harryho péro přirážející do mě.

„Pojď. Vezmu tě domů."

Přikývnu. Jdeme k jeho autu, otevírá mi dveře a věnuje mi plachý úsměv. Nastoupí a nastartuje auto.

„Adresa?" ptá se s očima na cestě. Zírám na něj několik sekund, užívám si pohled před sebou. Způsob, jakým je jeho čelist napnutá, když mluví a způsob, jakým jeho dlouhé prsty svírají volant, je fascinující. Je bezvadný.

„Jeď rovně. Řeknu ti." Utírám si nos a on se usmívá.

„Jsi tak roztomilá."

O můj! Nathan Stewart mi řekl, že jsem roztomilá. Dobře. Uklidni se! Vyschne mi v krku a musím si několikrát trapně odkašlat, než odpovím na jeho kompliment.

„Děkuji." Usmívám se. Natahuje velkou ruku a pokládá ji na mou malou. Jasně se mi na kůži objevuje husí kůže.

„Kam?" ptá se a pevně drží mou ruku.

„Ermmm... Zahni doprava," koktám.

„Ermmm... Dobře," popichuje mě. Ugh. Uchechtnu se váhavě. Auto zastavuje přímo před mým domem a ruce se mi začínají třást.

„Vyzvednu tě v devět. Obleč si něco sexy." Mrká na mě a já přikyvuji.

Jakmile vejdu do domu, těžký puch alkoholu a cigaret pálí mé plíce, dává mi najevo, že je máma doma. Spěchám nahoru, nemám sílu se s ní hádat. Potřebuji najít „sexy" šaty a nemám ani jedny. Slyším tlumené hlasy vycházející zezdola. Ryan je tady? Doufám, že ne. Rozšiřují se mi oči, jak se mé dveře pokoje otevírají s hlasitým zvukem.

„Mandy!!" ječí Claire a běží ke mně. Aww, jsem tak šťastná, že ji vidím. Neviděla jsem ji roky, co odešla z Anglie.

„Tak moc jsi mi chyběla," říkám jí, pevně ji objímám. Brečí, když mě objímá ještě pevněji. Její známá vůně naplňuje můj pokoj. Odtáhnu se a utře si hřbetem ruky oči. Rozhlíží se kolem a směje se.

„Bordel jako vždycky."

„Jo. Jdu do klubu." Krčím rameny. Dívá se na mě zmateně. 

„Chceš jít se mnou?"

„Ou, ne. Jsem zaostalá." Zívá. Je krásnější, než si pamatuji. Její velké hnědé oči se rozsvítí pokaždé, když se usměje.

„Mamka jela do Paříže, takže bydlím tady s tebou, dokud se nevrátí." Zlobí se. Je to jako by všichni jeli do Paříže kromě mě. Skvěle. Nese si tašky do mého pokoje a já jí chystám mou postel ke spaní. Budu spát na gauči vedle postele.

„Tak co si oblékáš?" ptá se mě, dělá si pohodlí na mé posteli.

„Nevím. Řekl mi, abych si oblékla něco sexy, ale nic nemám." Krčím rameny.

„On? S někým chodíš? Spala jsi s ním?" pokračuje, sedá si.

„O můj Bože. Ne. Ještě spolu nechodíme." Mrkám a ona se směje.

„Půjč si něco mého," navrhuje a vstává, otevírá tašku. Po vytažení všech krátkých šatů, které má, otevírá taštičku s make upem a naznačuje mi, abych šla blíž.

„Teď tě nalíčím a pak vybereme šaty," říká Claire a já přikyvuji.    

↓↓↓↓↓↓↓↓

Amanda má štěstí v neštěstí.:D Děkuji za komentáře, vyčarovalo mi to úsměv na rtech.:3
Tak co myslíte, že se stane v klubu? :)

Edited