Karma // h.s. (CZECH TRANSLATION)

EIGHT

„Přestaň! Ubližuješ mi!" křičí mámin hlas, probouzí mě. Natahuji si tepláky a spěchám dolů.

Ten pohled, který před sebou vidím, je strašný. Chlap sedí na mé mámě, která kope nohama, snaží se ho ze sebe dostat. Pěstí ji udeří do obličeje. Lapám po dechu a otáčí hlavu, aby se na mě podíval. Stáhne se mi žaludek.

„Podívejme, koho tady máme," říká a vstává z mámy. Vydechnu úlevou, ale dech se mi zadrhne v krku, když jde ke mně.

„To je tvoje dcera?" ptá se, hnusný úšklebek mu pohrává na rtech.

„Neopovažuj se jí dotknout." Uskočí máma. Cože? Co to řekla? Snaží se mě bránit? Samozřejmě, Amando. Je jedno, co se děje, pořád je tvoje máma. Miluje tě a ty miluješ ji. Tak zasraně moc.

„Nebo co?" říká a jde ke mně blíž. Dělám krok dozadu. 

„Je tak krásná." Jeho oči si prohlíží mé tělo. Fuj.

„Prosím," prosí máma.

„Prosím co?!" ječí muž. „Kde jsou moje zkurvené peníze? Jestli mi ty prachy nedáš během zítřka...," odmlčuje se a dívá se na mě. „Vezmu si ji."

„Dám ti je. Přísahám. Nech ji být."

Vzít mě? Vezmou si mě? Oči se mi naplňují slzami, když si sebe představuji v bordelu, být ponížená a zmlácená. Říká něco, čemu nerozumím a odchází, zavírá dveře. Běžím k mámě.

„Mami, je pryč. Je to v pořádku," šeptám, držím její stehno. Odtlačí mě.

„V pořádku? Nevím, kde vezmu peníze," vřeští hystericky. Zavírám oči a říkám slova, která bych nikdy neřekla.

„Zavolej Ryanovi. Řekni mu, že si ho vezmu." Slzy opouští mé oči, krátce řečeno.

„Vezmeš?" sotva pohne rozbitými rty.

„Jo."

„Je milý chlap. Budeš ho milovat, slibuji." Odtahuje se a dívá se do mých očí. „Amando, zvoní ti mobil," šeptá a já klopýtám do pokoje, abych našla mobil.

„Amando?" říká hluboký a známý hlas.

„Jo?"

„Tady Harry."

Cože? Kurva, hovno!

„Jak jsi našel mé číslo?"

„Poslouchej, potřebuji ti něco říct. Přijď," důrazně žádá.

„Co?"

„Jsem si jistý, že jsi mě slyšela."

„Myslím, o čem? Jsem trochu zaneprázdněná," mumlám.

„Co děláš?" jeho hlas je pevný.

„O čem chceš mluvit?" ignoruji jeho otázku.

„Vyzvednu tě. Budu tam za pět minut. Buď připravená."

„Nevíš mou adresu," říkám, ale to už zavěsil. O můj bože. Pět minut? Potřebuji se nachystat! Než to vím, spěchám k šatníku, abych si vybrala outfit. Oblékám si normálně a dávám si rychle řasenku. Nevím, proč se snažím na něj udělat dojem. Je čurák. Řekl Nathanovi, že jsem s ním spala a ztrapnil mě před celou jídelnou.

Klaksón auta duní přes ulici a vím, že to je Harry.

„Kde jdeš? Ryan tady bude brzy," ptá se mnou.

„Nebudu pryč dlouho. Dej mi jeho číslo." V případě, že budu potřebovat odvést. Vyťukám si jeho číslo do mobilu a běžím k Harryho autu. Poklepává netrpělivě na volant.