Karma // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWELVE

Vzbudila jsem se na Harryho gauči, nechtěla jsem ležet vedle něj. Pamatuji si, jak jsem odmotala jeho teplé ruce ze svého těla, bezpečí, jaké jeho tělo pořád vyzařuje, mě fascinuje. Bojím se, že se do něj zamiluju.

„Amando!" trochu jsem vyskočila, když Harryho hlas zněl skrze malý dům. Vchází do obýváku, bez trička s boxerkami. Po prohlédnutí jeho opáleného břicha, se dívám na něj skrz řasy.

„Proč jsi odešla z mojí postele?" ptá se; jeho hlas je jemný a jeho oči žádají.

„Protože já... Prostě proto." Vydechnu. Sedá si vedle mě, vkládá si hlavu do dlaní.

„Jsem tak zmatený."

„Proč?"

„Pojď sem," říká a omotává ruce kolem mého pasu. Tisknu se k jeho hrudi, nasává jeho vůni. Mé tělo je okamžitě teplé. Být tou jednou, kterou by takhle miloval; objímal a objímal pořád. Nikdy to nebudu znát a to mě dělá smutnou.

Kurva, samozřejmě můj mobil musel zazvonit, aby zničil tu nejlepší chvíli, jakou jsem kdy s Harrym měla. Postavím se, abych mohla vzít mobil, a Harry naštvaně sténá. Ryanovo jméno svítí na obrazovce, klepou se mi z toho prsty. Utíkám do ložnice odpovědět.

„Dobrý den, Amando," Ryan a jeho formální jazyk.

„Ahoj."

„Jak ses měla, kotě?" ptá se.

„Fajn, ty?"

„Taky. Kdy ti skončí výlet?"

„Za šest dní," mumlám.

„Ou, dobře, měj se." Zavěsí. Ano, Harryho společnost je tak moc příjemná.

Rychle se oblékám a dávám si řasenku, když Harry vchází dovnitř.

„S kým jsi mluvila?" omotává ruce kolem mého pasu.

„Dneska jsi tak přilnavý." Usmívám se a zírám do zrcadla. Pokládá si hlavu na mé rameno. Je to příjemné; být Harrymu blízko tímhle způsobem.

„Kdo byl na mobilu?" znovu se ptá. Myslela jsem si, že zapomněl.

„Máma," lžu. Samozřejmě, že lžu.

„Mohla jsi mluvit přede mnou," mumlá proti mému krku.

„Harry, přijdeme pozdě na vyučování." Pohybuji se, pokouším se zbavit se jeho rukou na mém těle. Nechci se do něj zamilovat. Někdy dělá tyhle roztomilé věci, nechává mě bez možnosti.

Odtahuje se a přikyvuje se smutným výrazem v obličeji, to mě nutí chytit jeho obličej a líbat ho.

Obléká se a opouštíme dům. Cesta na univerzitu probíhá v tichosti, nic neříká a já zůstávám oněmělá. Zastavuje.

„Vystup," vrčí.

„Proč?"

„Naše dohoda, pamatuješ? Vyhodím tě tady, takže nás nikdo spolu neuvidí."

Stahuje se mi žaludek. Nechce být se mnou viděn. Vystupuji a odjíždí. Mate mě; tohle ráno byl rozkošný a roztomilý, ale pak si vybavuji jeho tón a jak mi řekl, abych vystoupila.

„Mandy?" Dylanův hlas mě vytrhává z mých myšlenek.

„Dylane?"

Sundává si brýle a dává si vlasy nahoru, dělá své čelo větší.

„Vypadáš ohromně," vydechuji, prohlížím si ho.

„Ty taky. Proč sis nechala ostříhat vlasy?" ptá se mě pořád s podezíravýma očima.

„Cítila jsem se tak." Krčím rameny. Najednou kolem mě omotává ruce, věnuje mi velké objetí. Objímám ho zpátky.

„Promiň, chyběla jsi mi." Uchechtne se trapně a ustupuje o krok.

„To je v pořádku. Taky jsi mi chyběl." Vcházíme do budovy společně a vidím Harryho s jeho příčinnými kamarády. Nathan s nimi není.

„Páni. Ahoj, krásko," píská jeden z nich,

„Tihle dva šli ke kadeřnici spolu!" usmívá se hokla a všichni se nám smějí. Opírá si hlavu o Harryho rameno a on uhýbá. Nechává je dělat si z nás srandu. Dylan bere mou ruku a vede mě skrz dav. Točí se mi hlava.

„Amando, je to v pořádku." Uchechtne se.

„Huh?" vzhlížím na něj.

„Vždycky se to děje, nevím, proč to teď všechno necháváš pracovat."

Taky nevím. Možná ten fakt, že s jedním s ním spím.

„Další hodina je sociologie," vydechuji, pokouším se změnit téma.

„Tvoje třída je 415," konstatuje a já mu děkuji. „Přijď do jídelny po hodině."

~•~

Nesu svoje těžké nohy do jídelny a sedám si, čekám na Dylana. Vždycky jde pozdě. Rozumím mu, protože jeho třída je na druhé straně budovy.

Dívám se dolů na své prsty, když vidím Harryho skupinu, překvapují mě. Kde je Nathan? Bránil by mě. Sedají si ke stolu vedle mě a já se přemísťuji na druhou stranu.

„Podívejme, kdo je tady." Jde jeden z nich na mou stranu a stoupá si za mou sedačku.

„Nech ji, chlape," říká Harry s humorem v tónu, ale když se na něj podívám, jeho čelist je napnutá.

„Docela malá věc, že?" šeptá mi do ucha a krčím se, jakmile se jeho dech dotýká mé kůže. Rychle vstávám a jdu kolem něj, ale chytá mě za zápěstí a otáčí mě.

„Tvrdě hraješ, že to chápeš?" pitomě se uculuje.

„Vypadni od ní." Vstává Harry a jde k nám. Konečně!

Snažím se vytrhnout ruku, abych se od něj dostala, ale jeho stisk sílí.

„Proč? Mám ji rád takovou; bezbrannou a zranitelnou. Podívej se na ni, Harry." Uchechtne se. „Co kdybychom ji vzali k tobě a spali s ní, dokud by-..." Je přerušený, jakmile se Harryho pěst setká s jeho obličejem.

↓↓↓↓↓↓↓↓

Kdo ještě čekal dneska update, hah?:DD Já teda ne, ale jsem tady! :DDD

Harry a jeho totální fight.:3
CO BUDE PODLE VÁS V DALŠÍM DÍLE? ↓ Nekoušu.:)

A kdo by si chtěl třeba se mnou pokecat nebo tak, můžete mi napsat do zpráv nebo na můj kik b_m239 :*

Edited