Karma // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-TWO

„Amando!" Ryanův hlas se rozléhá celým bytem. Utírám si ruce do zástěry a svlíkám si ji, nechávám ji na lince.

„Amando!" volá Ryan znovu. Začínám panikařit a spěchám do předsíně, přes dlouhou chodbu.

Chodím tam a zpátky mezi pokoji, hledá mě.

„Co to, kurva, je?" hází mi mobil do obličeje, chytám ho, než mě to může zasáhnout.

„Co?" ptám se a odemykám jeho mobil. O můj Bože! Co to, kurva, je?

„Kdo? C-..." Nemůžu najít svůj hlas.

„Zavři hubu! Zavři hubu!" ječí na mě Ryan. Je to fotka mě a Harryho, jak se líbáme před univerzitou.

„Kdo si, kurva, myslíš, že jsi?" zasahuje sádrokartonovou stěnu. „Slézat se za mými zády jako malá děvka!" má pravdu, že?

Zakopávám a padám na beton, propukám do vzlyků. Jsem tak v prdeli. Zasloužím si každou urážku, kterou mi hodí do obličeje.

„Zaplatil jsem dluhy tvé matky, zaplatil jsem ti školné, dal jsem ti klidné místo, kde žiješ, koupil jsem ti každou věc, na kterou ses podívala a celou dobu ses slézala za mými zády!" ty oči, které se na mě dívaly s rozkoší, se teď na mě dívají s odporem.

„Ne! Nebudeš brečet! Zasraná děvko."

Kňučím, přičemž mě chytá za zápěstí, pokouší se mě zvednout na nohy.

„Přestaň!" křičím, jak můžu, a klopýtám dozadu, než se postavím na nohy. „Věděl jsi, do čeho jsi šel, když ses rozhodl vzít si mladou holku!"

Jeho oči se rozšiřují, když na něj ukážu.

„Tvoje zasraná matka mi tě prodala!"

„Vážně? Hrnul ses do svatby se mnou! Ani jsem tě neznala a ani ty mě ne. Řekl jsi mi, že se vezmeme, když jsi mě poprvé uviděl. Co je to za typ idiota? Chtěl jsi zaplnit tvou úchyláckou představivost tím, že si vezmeš „malou" holku," uvedla jsem. „Ani jsi nevěděl, kdo jsem, s kolika kluky jsem spala nebo jestli jsem děvka. Vzal sis mě, i když jsi mě neznal, a teď mě neobviňuj!" když to dořeknu, jsem bez dechu. Ryanův obličej je neocenitelný, ale je to pravda.

Udělala jsem, co jsem udělat chtěla, nestarám se o následky a podívejte, kde mě to dostalo.

„Využila jsi mě." Kroutí hlavou, zatíná čelist.

„Ne, Ryane. Nevyužila. To moje máma," šeptám, přičemž slzy zuřivě opouštějí mé oči.

„Je to tvůj přítel?" mění téma, jeho hlas je sotva slyšitelný a mé srdce praská. Ten silný, sebevědomý muž mě teď přede mnou rozbíjí na kousíčky a já jsem zkurvený důvod a nemůžu nic udělat, abych tomu předešla.

„Ne. My prostě... sem tam." Dívám se od něj pryč.

„Miluješ ho?" jeho hlas se láme. Shlíží na mě, čeká na mou odpověď a já přikyvuji.

„Amando, tohle jsem si nezasloužil."

O ne, prosím, ne. Nebuď citlivý.

„Omlouvám se."

„Běž za ním, nechci tě už znovu vidět." Snaží se narovnat.

„Nemůžu."

„Proč?"

„Je s někým jiným."

Je to pravda. Naposledy, když jsem byla v jeho domě, dívala jsem se mu do mobilu. Vím, že jsem neměla právo, ale nemohla jsem si pomoct. Byly tam zprávy a telefonáty od různých holek. Když jsem se ho zeptala, řekl, že to bylo před lety. Ale díky bohu, zkontrolovala jsem data a všechny ty hovory a zprávy byly nedávno. Ty holky mu posílaly nahé fotky a fotky, jak se sebe dotýkají s názvy „Myslím na tebe". Jak kurevsky nechutné.

„Počkej. Takže ty jsi mě opustila kvůli němu a on tě opustil kvůli někomu jinému." Zlostně se zasmál. „Posraná karma, Amando. Tady nezůstaneš," syčí a chytá mě za zápěstí. Jeho prsty se zarývají do mé kůže, jistě zanechají modřiny.

„Pusť mě, umím chodit!" křičím, ale on kroutí hlavou a vede mě ze dveří. Lidé se na nás vyděšeně dívají a já se cítím ztrapněně, jak musíme vypadat.

Otevírá dveře auta a hrubě mě dovnitř tlačí, zavírá je.

Slzy se mi kutálí po tvářích kvůli jeho hrubého zacházení. Nikdy jsem se necítila tak poníženě. Tmavé mraky brečí se mnou.

„Řekni mi jeho adresu."

„Vezmi mě k mámě." Utírám si slzy.

„Drž hubu a řekni mi jeho adresu!" tentokrát ječí.

„Ne."

„Jestli mi neřekneš jeho adresu, přísahám, najdu to sám a přísahám bohu, že ho, kurva, zabiju a tebe pošlu do blázince. Víš, že to můžu udělat," vyhrožuje a věřím jeho slovům. Vím, čeho je schopný.

„Stejně budu poslána do blázince tak jako tak, jestli se Harrymu něco stane." To je pravda. Zblázním se, jestli se zraní.

„Nezkoušej mě," vrčí Ryan a já mu dávám Harryho adresu.

~•~

„Vystup," nařizuje a já poslouchám. Jdu k Harryho dveřím.

„Teď běž," říkám mu. Uteču odsud hned, jak Ryan odjede.

„Zavři hubu. Nebudeš mi říkat, co mám dělat," říká a klepe na dveře. Zadržuji dech, přičemž tam oba stojíme, čekáme, až se dveře otevřou.

Po minutě čekání se dveře otevírají a Harryho oči se rozšiřují, když vidí mě s Ryanem. Dívá se na mě se zamračením na jeho perfektním obličeji a dělá krok ke mně.

„Zlato, co se ti stalo? Proč brečíš?"

Před pár dny bych dostala motýlky kvůli němu, jak mi řekl „zlato", ale teď se krčím.

Harry mi utírá palci slzy a dívá se na Ryana, pak spustí ruce podél těla.

„Proč, sakra, brečí?" chytá Harry Ryana za límec košile a hází ho tělem proti zdi.

„Harry, prosím." Nemám sílu, abych ho odtáhla, takže tam jen stojím a brečím.

„Co jsi jí, kurva, udělal?!" vrčí Harry.

„Vážně?" ptá se Ryan a tlačí do Harryho. „Tahle malá holka se slézala za mými zády, plýtvala mými penězi, podváděla mě, využila mě a ty se mě ptáš, co jsem jí udělal?!"

„Pak sis měl vzít někoho staršího, zasraný pedofile," vypaluje Harry a já si koušu spodní ret, abych schovala pobavení. Kurva, tohle přesně jsem řekla.

„Takže jsi věděl, že byla vdaná." Ukazuje Ryan, ignoruje Harryho předešlý fakt.

„Samozřejmě." Převrací Harry oči. Obmotávám ruce kolem svého těla, přičemž silný květnový vítr fouká mým směrem.

„Takže víš, že jsem s ní spal, zatímco byla v nějakém vztahu s tebou." Velký úsměv se objevuje na Ryanově obličeji, ale zmizí okamžitě, když Harryho pěst přijde do kontaktu s Ryanovou tváří.

„Harry!" omotávám ruce kolem Harryho ramen a snažím se ho odtáhnout zpátky, ale ani se nehne. Rayn lapá po vzduchu a dáví se pod sebe a jako by to něco nedělalo, Harry ho umlátí k smrti. O pár sekund později se Harryho sousedé hromadí okolo nás, sledují bitku. Zasraní kreténi.

„Zavolám policii," konstatuje jeden z nich zlostně. Mé ruce navazuji opakovaně kontakt s Harryho zády.

„Ne, prosím, nevolejte," prosím toho muže, zatímco tlačím do Harryho. „Zastavte je, prosím. Harry, prosím, přestaň, tak moc tě miluji. Přestaň. Děsíš mě," vzlykám. Harry na mě vzhlíží a jeho rysy měknou.

„Miluješ? Ale... ale řekla jsi... ty víš... nenávidělas mě," koktá.

„Harry, slez z něj a promluvíme si."

Vstává na nohy a klopýtá dozadu, zachycen davem. Něžně bere mou ruku a vede mě do jeho domu, zavírá za sebou dveře s hlasitou ránou. Známá mužská vůně naplňuje mé plíce; moje oblíbená vůně.

_________

Edited