Zrozena z Hlubin

8.

Ředitelka se usmála a odkráčela zpět do ředitelny,Arthur čekal ,až zajde za roh a pak mě hrubě přimáčkl ke zdi.

Ty jsi mě neslyšela?Musíš odtud vypadnout a vrátit se zpět do oceánu !Sakra!Držel mě za ramena a já se třásla hrůzou.Jak to kruci ví,když ředitelka říkala,že to neví?!Zavřela jsem oči a čekala,co udělá teď.

Arthure!Co to vyvádíš?!Otevřela jsem oči a spatřila drobounkou dívku s červenými vlasy a pronikavýma zelenýma očima.

Nic,jen mi šlapala po mokré podlaze!Pustil má ramena a odstoupil ode mě .Rychle jsem mu pohlédla do očí a pak se šla schovat za tu holku,pokroutila nad Arthurem hlavou a vzala mě za ruku,táhnouc  mě neznámým směrem.

Ty jsi asi nová,Viď?Z něj si nic nedělej,i když se teď nechoval zrovna nejlíp,je to fakt hodnej chlapík.Přikývla jsem.

Odkud pocházíš?

Z Velké Británie.

A proč si se přestěhovala?Začala se mě vyptávat a já jí na vše odpovídala naučenou lží,skoro mi to už ani nepřišlo že lžu.

....Nemám sourozence.

Víš co?Máš to dobře naučený,ale když jsem tě prokoukla já,lovci tě prokouknout ještě snadněji,vítej Mermaid!Zastavila jsem se u pro střed pohybu a dál se nemohla ani pohnout.

Kdo jsi?!

Siréna,vím nemáš nás ráda,ale zvaž mojí pomoc,nejsem jako ty v moři,nikdy jsem nikoho nezabila a ani neokusila lidské maso.

No jasně a jak tedy přežíváš,když se nekrmíš lidmi hmm?

Vepřová krev,hovězí,drůbeží a někdy taky koňská.Radím ti ,aby si se začala přizpůsobovat,jinak prostě nepřežiješ.Hrklo ve mě .

A jak se mám podle tebe  přizpůsobit?

No...Napřed bych ti obarvila vlasy i já se musela vzdát své zelené a vyměnit jí za červeno hnědou,měla by si začít používat mobil a v neposlední řadě by si mě měla začít poslouchat!Pohrozila mi prstem.

Pojď....Odvezu tě domu.

Jak víš,že mám jet domu?Zkřížila jsem ruce na hrudi.

Víš nějakou tu chvilku jsem stála za rohem a naslouchala vašemu rozhovoru.Pokrčila rameny a vydala se směrem z budovy školy.Rychle jsem k ní docupitala a sedla si k ní do nastartovaného auta.Ruce jsem si dala do klína a přemýšlela,jestli bylo správné si sednout.

Kudy teď?Navedla jsem jí až k mému domu.

Zastavila na příjezdové cestě a já váhala,jestli jí mám pozvat .

Chceš jít ke mě?

Jistě,ráda se kouknu,jak žijí Mořské Panny.Usmála se a vyskočila ze svého auta,zhluboka jsem se nadechla a mířila ke vchodovým dveřím,první , co jsem viděla,když jsem přišla do domu,byl Tesák spící na gauči s hlavou na polštáři.

Jak se vlastně jmenuješ?

Jsem Liv,ty?Odpověděla se rozhlédla se po mém pokoji.

Elisabeth.

Takže El,máš tu někde barvu  na vlasy?Sedla si na mojí postel a koukala na mě.

Ne,nemám.

Fajn já jí dojedu koupit a pak sem zase přijdu.O.K.?

O.K.Povzdechla jsem si a stoupla si před velké zrcadlo,prohlížejíc si mé ,krásně modré vlasy,sahajíc mi až do půlky zad.Hladila jsem je a poté si je přehodila na záda.Lehla jsem si na postel a přemýšlela o Liv,není jako ty ostatní krvelačné bestie,které občas zabijou i jednu z nás jen pro pobavení,myslím,že jsem si našla kámošku....snad.

Crrrr!Ozval se zvonek a pak dětský štěkot Tesáka,teda pro  tentokrát spíš Tesáčka.Seběhla jsem schody a otevřela Liv.

To ti to trvalo.Sis máčela ocas nebo co?Rozhodila rukama a vešla do domu.

Jakou si mi vybrala barvu?

Budeš bruneta.Řekla a usmála se,mě teda do úsměvu moc nebylo,neuměla jsem si představit,mě jako brunetu.

šla jsem pomalu za ní do koupelny.Sedla jsem si na židli a nechala to všechno na ní.Ptala se mě odkudu doopravdy pocházím,jakým způsobem jsem se utopila a tak,ona mi mezitím zastřihávala vlasy a dělala všelijaké úpravy.

Pamatuješ si něco ze svého předchozího života?Vyhrkla jsem ze sebe a ona přestala stříhat a zadívala se na mě do zrcadla .

Ano,ale jen útržky,vím že jsem měla psa a taky si pamatuji na jedny narozeniny,byl tam dort ,mí kamarádi a rodiče,nevybavuji si jejich tváře,ale pamatuji si,jak mě vždycky před spaním objali ,nebo na snídaně,co připravovala moje mamka,vlastně jsou jeden z důvodů proč jsem tady,chtěla bych je najít a být s nimi.....Je to hloupé.Zatřepala hlavou a dál stříhala.

Není....Já si nepamatuji nic,mám prostě vygumovanou paměť,hrozně mě to zžírá,že nevím kdo a co jsem byla před tím,než jsem se dostala sem,tohle ti závidím.Jen pokrčila rameny a věnovala se mým vlasem.