Zrozena z Hlubin

16.

SORRY LIDI,ALE TU PÍSNIČKU JSEM SI NEMOHLA ODPUSTIT... :333

*******************

neměla dělat,jelikož machr lovec přišel a vysypal mě celou na zem.

"Co to..."On se směje,to je vůl!

****************

"Nesměj se!"Zamračila jsem se a neohrabaně se zvedla ze země.

"Promiň..."Oči se mu leskly a bylo jasný,že smát se ještě chce.

"Co vlastně ještě chceš,už jsem ti poděkovala."Zamračila jsem se a překřížila se ruce,Tesák pořád nevinně oddechoval.

"No...Chtěl jsem se zeptat,jestli by si se mnou někam..."Zjistila jsem,že  na světě chodí mnoho tipů lidí,ale jen dva nemám ráda,lovce a namachrovaný blby..On byl obojí.

"Ne!"Odpověděla jsem,aniž by to dopověděl,jeho ego muselo dostat tvrdý zásah,jelikož jeho ještě před chvílí frajerský úsměv povadl.

"Proč?"Rozhodil rukama."Můžem jít třeba do kina..."

"Ne!"

"Na pláž..."Zkusil to znovu.

"Ne!"

"Do cirkusu."

"Jasně,proč ne?"Řekla jsem s co největším nádechem ironie."Budem se dívat na tu lacinou kreaturu zábavy,při který trpí nevinná zvířata,aby si malý spratci ukojili svou touhu po spatření zvířátek...Nikam nejdu a teď prosím odejdi,mám úkoly."Zamračila jsem se a propalovala ho pohledem

"A jaký,no?"Zase ten jeho povýšenecký kukuč,ze kterýho se mi dělá zle,to ať si jde zkoušet na Eleanor.

"Mám popsat,jak se projevují první známky mentální retardace,ale když tě tu tak vidím,přemýšlím o tom,že by si mi mohl dělat vzor."Ušklíbla jsem se.

"Jasně!Proč ne?"Musela jsem se zhluboka nadechnout.Nemůže mě teď někdo odstřelit?Nebo jeho?Peněžní odměna samozřejmě zaručena.Musela jsem zakroutit hlavou nad mými myšlenkami.

"Elisabeth?Alexi?Večeře!"Zakřičela Ze zdola Charlotte.Co!

"Cože?Ty tu budeš i na večeři?"Byla jsem šokovaná,jak mi to mohla Char udělat?Nemá tu někdo nůžky?Ráda bych spáchala trestný čin.

"Už to tak vypadá a zavři tu pusu než ti do ní vlítne moucha."Pusu jsem šokovaně zavřela,vlastně jsem ani nevěděla,že jí mám otevřenou.Zabíjela jsem ho pohledem a on mi na oplátku poslal vzdušnou pusu.

"No tak!Děti!Vychladne vám to!"Zakřičela ještě jednou nervózní Char.

"Ty jsi takový...."Ne,nebudu na něj marnit slova.Pořádně jsem se nadechla, zavřela oči,počítala do pěti a pak nezaujatě prošla kolem něj,při čemž jsem ho nezapomněla dloubnout loktem.Nadskočil.CHA!On je lechtiví! 1:0 pro mě!

"Taky tě miluju."Zamručel si pod nos .

Seběhla jsem schody,nic se nestalo,já zůstala celá a schody taky.Přišla jsem do kuchyně a s vražedným kukučem se podívala na Char,byla jsem zoufalá,chtěla jsem mít klid a prostor sama pro sebe,chtěla jsem toho tolik?Zač mě tak moc trestáš?

"Přestaň se na mě tak dívat a sedni si!"Byla na mě velmi naštvaná,vždyť jsem nic zas tak hrozného neudělala!Že jo?

"Máme tady přes pět židlí a on si sedne vedle mě,proč?"Dělala jsem,jakoby neexistoval a věnovala se svému lahodnému jen zeleninou nabytému salátu.

"Proč nemáš taky kuře?"Zeptal se a nezapomněl do mě drknout.Neodpověděla jsem a jedla dál,při čemž jsem se dívala do skříněk od kuchyňské linky.Char se zhluboka nadechla a bylo vidět,že si dává dost práce s tím,aby na mě nezačala křičet.

"Elisabeth je vegetariánka."Odpověděla po trapně tiché chvilce Char

"To je teď nová móda?"Ujedl ze svého nebohého kuřete,ale mě vidlička spadla z ruky a udělala cinkavý zvuk o hranu talíře.

"Ne,není to móda,ale styl života.Ve skutečnosti je vegetariánství zajímavější než si myslíš..."

"Jo,to vidím."Znovu se ušklíbl.Na to už  jsem neodpověděla,nastalo to trapné ticho,které jsem si užívala.
"No...A jak se vy dva znáte?"

"Neznáme.."

"Ze školy.."Řekli jsme své odpovědi na jednou.Podívala jsem se na něj vražedně.

"Char?Můžu si vzít své jídlo nahoru?Mám ještě dělat úkoly..."

"Já ti s nimi rád pomůžu."Usmál se,proč se před Charlotte chová jak anděl,když je to vlastně splozenec pekla?!

"On ti pomůže..."

"NE!..Chci říct..že na úkoly potřebuji mít svůj klid."Usmála jsem se zoufale na Char,copak můj pohled neříkal jasně,že potřebuji vysvobodit?

"V tom případě si doděláš úkoly,až odejde Alexander."Dala jsem ruce v pěst a potlačovala svou zlost,ale pak...

"Doprdele!Hoří!"Zakřičel ten kokot vedle mě,až z toho spadl ze židle a poukázal na jídlo,které bylo na sporáku.

Char hned vstala,nebyla nějak vykolejená,ani vystrašená,vypadala,jako by jí to příjemně překvapilo..Je divná!

"To je v pohodě...Víte co?Vemte si to do obýváku,já to tu uklidím."Řekla o něco nervózněji a doslova nás vykopla.

Stála jsem tam tak s tím talířem a dívala se na to,jak Charlotte hasí to,co jsem naspáchala já,takhle by to mohlo být častějc,nevadilo by mi to,ta nejméně cenná osoba v místnosti se zatím pořád zvedala ze země

"Nepůjdeme k tobě do pokoje?Tady to smrdí."Postěžoval si chudáček Alex.

"Ne..."

"Ano,běžte do pokoje."

"Ale..."

"Díky Elisabetho,že se postaráš o návštěvu,jsi moc hodná."Řekla a znovu klepala utěrkou ve vzduchu.

"Tak pojď..."Pokynula jsem mu rukou,oba jsme si nesly své talíře,já šla první a cítila,jak se mi dívá na prdel,on je tak...Aghrrrwua!

Přestaň se mi dívat na prdel,jinak tě vykatsruju a tví koule pohodím vlkům!Zavrčela jsem,od doby co jsem s Liv jsem se naučila i pár sprostých pojmů,děkuju Livi.

Já se na tvou prdel nedíval,mimochodem,znám i hezčí.JÁ HO ZABIJU!JÁ HO ZABIJU!DRŽTE MĚ,PROSÍM!

Jsi moooc vtipnej.Prohlásila jsem,když jsem otvírala dveře od pokoje.

Já?Já vždycky.Proč musí mít na všechno odpověď?Neměla by mít poslední slovo ženská?Jasně,že jo!