☀️Hope 3(5sos-Luke Hemmings CZ) DOKONČENO☀️

Konec

V minulém díle:

Na tohle ráno nikdy nezapomenu...je to totiž moje nejkrásnější vzpomínka v životě.

-------------------------------------------------

O tři měsíce později:

Celé ty tři měsíce byli úžasné.Oslavila jsem své 18 narozeniny a bylo to super!Strašně moc jsem se do Liama zamilovala a jsem moc ráda, že jsme spolu.Ale jen jedno nám to kazí....a to jsou naši spolužáci.

Pořád slýchám nadávky toho typu, že se dva idioti našli a tak dál...Mě nezáleží na tom, co říkají ostatní, ale i tak to nejde ignorovat...

Ráno jsem se probudila a běžela na záchod.Zvracela jsem, bylo mi hrozně špatně...

,,Zlato, jsi v pohodě?!?" zeptal se mě rychle Liam a podržel mi vlasy.Spláchla jsem to a sedla si vedle záchodu. ,,Jen...se mi udělalo špatně"zašeptala jsem a šla si vypláchnout pusu.

Vypla jsem kohoutek s vodou a utřela si pusu ručníkem.Podívala jsem se na Liama který byl jako socha a šokovaně se na mě díval. ,,Stalo se něco?" zeptala jsem se trochu vystrašeně. ,,Bereš prášky že jo?" zeptal se rychle a přistoupil blíž ke mě. ,,Ne"šeptla jsem a viděla jak jeho jiskřičky v očích zmizeli.

Vjel si rukama do vlasů a zatahal za ně.Sjel po zdi na studenou zem a přitáhl si nohy k tělu. ,,Liame co se děje?!?" řekla jsem a klekla si k němu.Držela jsem ho jemně za ruku a stiskla ji. ,, Nepoužili jsme ochranu...myslel jsem že bereš prášky a ...proto ti je špatně...jsi těhotná"zašeptal a díval se před sebe, byl bílý jako stěna.

Nevěděla jsem co mu na to říct...,já přece nemůžu být těhotná v mém věku.Pustila jsem jeho ruku a sledovala ho...už od pohledu jsem mohla poznat že dítě nechce...

,,Ty to dítě nechceš že?"šeptla jsem se slzami v očích a sklopila pohled. ,,Ty ho chceš?"zeptal se mě. ,,Ptala jsem se první tak mi odpověz!" zvýšila jsem trochu hlas, ale zůstala klidná. ,,Popravdě?, ano chci ho!, ale bojím se tvé reakce a taky toho, že by jsme mu nemohli poskytnout tolik, kolik by jsme měli" sklopil pohled. ,,Zlato...já bych taky chtěla miminko!, bylo by úžasné ho mít s tebou!, a neboj se...společně to zvládneme ano?"Usmála jsem se a sedla si mu na klín.Objala jsem ho a dlouze políbila....

O čtyři měsíce později:

Moji a Liamovi rodiče nám zaplatili menší baráček a s Jeremym a Lily jsme ho zařizovali.Byl krásně vybaven a měl zahradu, za což jsem byla moc ráda.

Seděli jsme s Lily na gauči a popíjeli čaj, zatím co kluci dělali pokojíček pro malého...věděli jsme, že to bude kluk.

,,Víš já...pořád to zkouším, ale on nic" zašeptala nešťastně Lily a dívala se do hrníčku. ,,Zlato, musíš tomu věřit a zkoušet to dál!" povzbudila jsem ji a jemně se usmála. ,,Ale co když on nebude chtít?"zavzlykala a já ji objala.Lily se zamilovala do Jeremyho a zkouší ho sbalit....pořád se ale bojí, že by s ní nechtěl chodit...

,,holky, pojďte se podívat!" uculil se Liam a Lily si rychle setřela slzy. ,,Už je hotový?"uculila jsem se a on přikývl a políbil mě. ,,Vy jste sladcí" uculila se Lily a já se uchechtla.

Šli jsme všichni nahoru a zastavili se před dveřmi pokojíčku. ,,Tak jo...byla to fakt dřina, takže doufám, že se ti to bude líbit" uculil se Liam a otevřel dveře.Nemohla jsem nic říct....vyrazilo mi to dech...

Pokoj byl světle modrý a nábytek bílý.U zdi byla dřevěná bílá postýlka a v ní byl medvídek.Byli tu skříně a různí plyšáci a na zdi byli namalované stromy na kterých byli sovy.Uprostřed pokoje byl kulatý modrý koberec a všechno vypadalo tak kouzelně. "
,,Panebože" zašeptala jsem a zakryla si pusu. ,,Líbí?" zeptal se trochu se strachem Liam a díval se na mě. ,,Je to úžasný Liame!" zakřičela jsem nadšeně a objala ho.Objímali jsme se a dlouze políbili...

O pět měsíců později:

Byli Vánoce a já se těšila jako malá holka.Seděla jsem s Liamem u stromku a dívala se na dárky. ,,Můžu už prosím nějaký rozbalit?" zakňučela jsem prosebně. ,,tak fajn" zasmál se a sedl si vedle mě...

Vzala jsem ten největší dárek a uviděla tučňáka? ,,To je tučňák tvé mámi ne?" zeptala jsem se trochu opatrně a on přikývl. ,,Jo...je...dala mi ho k Vánocům a teď ho dávám tobě" uculil se a já se postavila.Ten tučňák byl trochu větší než já a já si připadala trochu trapně. ,,Děkuju zlato" Usmála jsem se a objala ho. ,,Víš....tohle je jediné co mi po mámě zbylo a tak jsem ti to chtěl dát, aby jsi věděla co všechno pro mě znamenáš" usmál se a pohladil mě.V tom jsem ale dostala strašné bolesti a já věděla, že rodím.

Odvezl mě do nemocnice a mě vzali na sál, zatím co on byl v čekárně...

Ráno jsem se probudila a viděla toho malého broučka v postýlce.Spinkal a byl tak roztomilý.Naproti posteli bylo křeslo ve kterém seděl Liam a s úsměvem mě pozoroval. ,,Zlato, jak se cítíš?" zašeptal Liam a sedl si vedle mě na postel. ,,Nikdy mi nebylo líp" zašeptala jsem s úsmevěm a políbila ho. ,,Víš...včera jak se narodil.., chtěla sestřička po mě abych jí řekl jméno a tak jsem řekl Luke" řekl vystrašeně Liam. ,,Luke?, jako tvůj táta?" Usmála jsem se. ,,Jo..,zlobíš se?" ,,ne....je to krásný....krásný zázrak na Vánoce jménem Luke, Luke Hemmings" zašeptala jsem s úsměvem. ,,Ještě si tě musím vzít aby to mohl být Hemmings" usmál se Liam a políbil mě. ,,Tak to aby sis mě vzal co nejdřív" uculila jsem se do polibku.

----------------------------------------------------

Tím to se loučím s příběhem Hope 3.Pro někoho znamenal hodně a pro někoho jen další výmysl.Moc děkuju za komenty a votes, ale děkuji, asi nenahradí všechno to, co bych vám chtěla říct a co tohle všechno pro mě znamená.Tak moc pro mě tenhle příběh znamenal, a je to pro mě těžké se s ním loučit, ale nemůže být nekonečný...

Tenhle příběh se mi zdál nejlepší co jsem napsala, takže ještě jednou....moc děkuju Penguins .

--Hemmo--