Neznámý

558 66 2
                                    

V minulém díle:

,,Mám kluka a veškerý čas nemůžu strávit jen s vámi a navíc...mám i své osobní problémy, kdyby jste nevěděli" zařvala jsem naštvaně a utekla pryč.
---------------------------------------------------
Běžela jsem do lesa a sedla si na zem.Už mě štvou...já vím že to myslí dobře, ale...je toho moc.Teď je toho na mě všeho moc.Niall, máma, Liam, kámoši. ,,Bože" povzdechla jsem si a protřela si oči. ,,Taky utíkás před realitou?" zašeptal někdo blízko u mého ucha, až jsem sebou trhla.

Otočila jsem, se ale tam nikdo, že už bych měla i halucinace? Zakroutila jsem hlavou a otočila se dopředu, trhla jsem sebou. ,,Ahoj" zasmál se neznámý kluk tomu, jak mě vyděsil a já jen pokývala hlavou na pozdrav. ,,Promiň že jsem tě tak vyděsil...s nikým se moc nebavím...spíš utíkám před realitou, která mě čím dál víc rychleji dohání" povzdechl si a sklopil pohled.Byl zvláštní...jak mluvil o realitě, která ho dohání...jak měl krásné oříškové oči a na nich brýle....jak měl hnědé rozcuchané vlasy...jak byl roztomilý...ale taky to...že už jsem o něm jednou slyšela...jenže kde?

,,Aha" to bylo vše, co jsem mu na to dokázala odpovědět. ,,Ehm...vypadá to, že už asi hodně dlouho utíkáš že?" zeptala jsem se ho, když jsem viděla jeho špinavé oblečení a uslyšela jak mu zakručelo v břiše. ,,Jo...měsíc...došli mi zásoby" zašeptal. ,,A proč si aspoň nezajdeš na benzínku pro něco...aby si nikoho nepotkal" nechápavě jsem se na něj podívala. ,,No...to neřeš, víš já...asi bych už měl jít"?řekl a utekl pryč.

,,Počkej!" zakřičela jsem na něj a běžela za ním.Běžela jsem dlouho a rozhlížela se...boužel jsem ho, ale neviděla.

Povzdechla jsem si a radši běžela domů.Vyšplhala jsem na strom a šla pomalu po větvi k mému oknu. ,,Prosím ať je otevřené" zašeptala jsem pro sebe a položila ruku na římsu okna. ,,to je jak naschvál!" zamručela jsem a skočila ze stromu.

Zazvonila jsem a čekala až mi máma otevře.Cvakla klika a já viděla mámu a její naštvaný pohled. ,,Ahoj" usmála jsem se nevinně a ona mě vtáhla dovnitř.

,,Mohla bys mi něco vysvětlit?!?" zvýšila na mě máma hlas. ,,A co přesně?" zeptala jsem se a vybírala si jablko z mísy. ,,To, že si nebyla dnes ve škole?!" zakřicela a já sebou cukla. ,,Tak hele....ty tady na mě řveš, že jsem nebyla jeden posranej den ve škole, ale to že si mi lhala celej život, to tě nezajímá?!" zařvala jsem a schytala facku. ,,Nebuď drzá!"?okřikla mě. ,,Bože!, nemůžu uvěřit, že jsi moje matka!, Kéž bych žádnou matku neměla, jako Liam!" zařvala jsem na ni, vím že jsem to přehnala, ale byla jsem naštvaná.

Utekla jsem do pokoje a zamkla se tam.Lehla jsem si na postel a zavřela oči.Vůbec nikdo mi nerozumí...se všemi se jenom hádám, pomyslela jsem si a nechala slzy stéct.

Slyšela jsem bouchání na dveře a jak po mě řve táta. ,,Otevři ty dveře Jessico!, tohle si přehnala!, co si to řekla mámě?!" řval a já se schoulila do klubíčka. ,,Může si za to sama!" zavzlykala jsem a věděla že ho to akorát víc naštvalo. ,,Okamžitě otevři ty dveře!" řval a já si oblékla džínovou bundu a odemkla okno.

Otevřela jsem ho a vyšplhala na větvi.Slezla jsem dolů a se slzami v očích běžela do města.

Nebylo tu moc lidí...byl tu klid.Utřela jsem si rukávem slzy a prošla okolo trafiky...ale sekla jsem se...

----------------------------------------------------

Hi! Já vím, že jsem strašná, strašně mě štve, že jsem vám napsala že budu přidávat díly častěji a přitom to není pravda :((( boužel teď moc nemám
čas...ale další díl bude zítra na 100% :D

Jinak co si myslíte že tam bude?, nebo co se stalo?

--Hemmo--

☀️Hope 3(5sos-Luke Hemmings CZ) DOKONČENO☀️Kde žijí příběhy. Začni objevovat