☀️Hope 3(5sos-Luke Hemmings CZ) DOKONČENO☀️

Nejkrásnější vzpomínka...

V minulém díle:
Koukal mi z příma do očí a mě ovála husina.Říkal, že už je pro něj zbytečné žít...kdo bude další který umře v letadle?

Nevěděla jsem co mu na to říct...v něčem měl pravdu a to mě táhlo k tomu...si to ovázat okolo krku a skočit ze stoličky...

Ale já to neudělala...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

,,Já vím že už nechceš zažít tu samou bolest...ale musíš pochopit, že můj život bez tebe není nic.Jen ty si mi pomohl z ulice sem k tobě...a já zase pomůžu tobě.Nedělej to...kvůli rodině, kvůli ostatním kteří by se mohli zabít příčinou tvé smrti...kvůli mě...protože já bych tě následovala.Ty jsi můj život, nikdo jiný, jen ty.Já vím, že jsem se k tobě nechovala nikdo moc hezky a omlouvám se...ale když prožiješ tu bolest o které někdo mluví, pohled na svět se ti rychle změní a ty pochopíš, že život není pohádka, ale boj.Tak bojuj ještě chvíli prosím"šeptla jsem se slzami v očích.

Nic nedělal...jen na mě zíral a měl pootevřenou pusu.Rty se mu chvěly...chtěl něco říct, ale asi ho nic nenapadlo v tu chvíli.Doufala jsem, že neskočí a zůstane to semnou...potřebovala jsem jeho objetí...potřebovala jsem ho celého.

Po chvíli si sundal smyčku a stoupl si.Šel ke mě a objal mě.Dlouze mě políbil, ale mě to v tu chvíli nevadilo.Nikdy jsem nevěděla co jsem k němu cítila a nevím to ani teď, ale polibek jsem mu oplatila.Odtáhla jsem se a objímala ho.Tulila jsem se k němu a zabořila hlavu do jeho hrudě.

Jeho teplé ruce byli na mích bocích po kterých mě jemně hladil...bylo to příjemné. ,,Tohle mi už nikdy nedělej" šeptla jsem a zavřela oči. ,,Neboj se princezno...už nikdy" šeptl a políbil mě do vlasů.

Odešli jsme z pokoje a šli do ložnice kde jsme si lehli do jeho velké a pohodlné postele a mazlili se.Propletla jsem naše ruce a pozorovala jsem je. ,,Jak je to mezi námi?" zeptal se, ale já mu na to nebyla schopna odpovědět. ,,Já nevím" zašeptala jsem a přitiskla se k němu. ,,Miluješ mě, nebo ne?" zeptal se a hladil mě palcem po ruce.Nevěděla jsem jestli ho miluju, nebo ne, ale v tuhle chvíli jsem to nechtěla zkazit. ,,Miluju tě Liame" zašeptala jsem a nahla se k němu, abych ho políbila.

On ale spojit naše rty za mě a já se do polibky usmála...mazlili jsme se a já potom usla...

Ráno mě probudila krásná vůně.Otevřela jsem rozespale oči a protáhla se.Zachumlala jsem se víc do peřiny a viděla Liama který stál s tácem se snídaní v ruce a s úsměvem mě pozoroval. ,,Dobré ráno princezno" uculil se a přišel ke mě.Choval se jako kdyby se včera nic nestalo...ale jsem za to ráda, nechci už na to myslet. ,,Dobré" uculila jsem se a sedla si.

Sedl si naproti mě a vášnivě a přitom jemně mě políbil a odtáhl se. ,,Udělal jsem ti palačinky" usmál se. ,,Děkuju, jsi zlato" culila jsem se a pustila se do toho.Měl to vážně dobré, ale bylo trapné jíst před ním když mě pozoroval. ,,Nechceš si dát semnou?" nabídla jsem mu a on přikývl...

Na tohle ráno nikdy nezapomenu...je to totiž moje nejkrásnější vzpomínka v životě.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hi! Další díl po dlouhé době! :33

Doufám že jsem vás aspoň trochu potěšila:))

--Hemmo--