V minulém díle:
Běžela přes silnici, ale já neřešila jestli něco jede, tedy do té doby, dokuď do mě nenarazilo auto a já necítila tu strašnou bolest.
Otevřela jsem oči a viděla rozmazaně.Řidič toho auta odjel a Kesi mi olizovala obličej a kňučela do té doby, do kuď jsem nezavřela oči a už nic nevnímala...
------------------------------------
Pohled Liama:
Jel jsem zrovna z obchodu, když vidím na silnici předemnou někoho ležet.Rychle jsem zastavil a vystoupil.Přiběhl ke mě pes....počkat Kesi?!
Podíval jsem se na tu dívku, byla to Jessie. ,,Panebože" zašeptal jsem a vzal si ji do náruče.Z hlavy ji tekla krev, která byla rozetřená i na silnici pneumatikama.
Rychle jsem s ní odjel do nemocnice a Kesi nechal v autě.Vzali ji na sál a já čekal v čekárně.
Pohled Jessie:
Otevřela jsem oči, ale hned je přivřela.Do očí mě uhodili sluneční paprsky a díky nim, mi teď slzeli oči. ,,Kde to jsem?" zašeptala jsem do prázdného pokoje a potom zaslechla ten známý zvuk nemocničních přístrojů.
Do pokoje vešel doktor s nemocniční kartou a tvářil se docela přísně, z něho už mám respekt jen od pohledu.
Z kapsy vytáhl malou baterku a prohlížel si mé oči.Něco si zapsal do karty a potom se věnoval mě. ,,Takže slečno Hood-ová, máte otřes mozku, zlomenou ruku a dvě žebra" řekl a já si povzdechla. ,,Jak dlouho tu budu muset být?" zašeptala jsem skoro neslyšně. ,,dva týdny" odpověděl a skontroloval přístroje.
Povzdechla jsem si a dívala se z okna, jak jsem se sem vlastně dostala?pomyslela jsem si a skousla si ret jako to dělám vždy když přemýšlím. ,,Měla by jste poděkovat panu Hemmingsovi který vás sem přivezl, jinak vaši rodiče přijedou za chvilku " řekl a odešel.
Počkat...jeho táta nebo Liam? Doufejme že jeho táta, počkat...Kesi! Kde je?, co když se jí něco stalo?panikařila jsem, ale vyrušil mě zvuk kliky.
Do pokoje přišel Liam a mě bylo jasné že mě přivezl on. ,,Jak se cítíš?" zašeptal a sedl si do křesla vedle postele. ,,Líp" odsekla jsem nepříjemně a dívala se z okna.Slyšela jsem jeho povzdechnutí a potom jak za sebou zavírá dveře...
Pohled Liama:
Ráno jsem vstal a oblíkl se do černých džínů a trička All time low.Popadl jsem batoh a odešel do školy.Je mi jedno že nejsem učesaný a vypadám jak mrtvola.
Odemkl jsem svoji skříňku a vyzul si boty.Šel jsem do třídy a mohl vidět jak se všichni uchechtli a něco si šeptali.Prošel jsem kolem lavic a schytal pár urážek na to, jak vypadám.
Hodina začala a já si nasadil kapuci a díval se znuděně z okna. ,,Pane Hemmingsne vy s námi nebudete číst?" nadzvedl učitel literatury obočí a já protočil očima a věnoval se té nudné knížce, kterou čteme skoro pořád.
Škola skončila a já přemýšlel co budu dnes dělat.Obul jsem se a vyšel z té strašné budovy, ze školy.Naráželi do mě "omylem" spolužáci a smáli se.Díval jsem se radši do země, ale nemohl přeslechnout jednoho kreténa. ,,podívejte se na něj, chudáčkovi Hemmingsovi umřela máma, podle mě to byla stejně kurva" zasmál se a já se otočil a šel k němu. ,,Neber si do huby moji mámu!" zařval jsem a tím jsem upoutal pozornost spolužáků kteří šli kolem. ,,Nebo co?, budeš brečet?" uchechtl se a já ho vzal pod krkem a přitlačil na zeď. ,,Jedinej kdo tady bude brečet, budeš ty, když ti nakopnu prdel!" zařval jsem a dal mu pěstí.
Okolo nás se utvořil hlouček lidí kteří v rukách drželi mobily a natáčeli to, jak nečekané.S Derekem jsme se mlátili doté doby dokuď nepřišla ředitelka. ,,Oba dva do ředitelny, hned!" zakřičela a já si jen odfrkl.
Zavolali rodiče a ti se tam hádali s ředitelkou zatím co jsme s Derekem seděli na chodbě a probodávali se pohledy.
------------------------------------
Hi! Další díl, moc děkuju za komentáře a votes :33
--Vendy.K--
ČTEŠ
☀️Hope 3(5sos-Luke Hemmings CZ) DOKONČENO☀️
FanfictionTohle je Pokračování příběhu Hope 2.Vše potřebné se dozvíte v příběhu.Příjemné čtení :) Official story by: Unicorn__K (U některých příběhů mám --Hemmo--, to bylo moje starší jméno na wtt)