☀️Hope 3(5sos-Luke Hemmings CZ) DOKONČENO☀️

Máma

V minulém díle:

,,Tohle neříkej, hele...co kdyby jsme se radši podívali na nějaký film?....co?" usmál se jemně, ale já zakroutila hlavou. ,,Promiň, ale nemám na to náladu" zašeptala jsem a rukávem si setřela slzy. ,,Promiň" zašeptal a odtáhl se.Odešel z pokoje a já se rozbrečela a lehla si. ,,Měla jsem to být já, která by měla ležet v nemocnici" zašeptala jsem a usla...
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Probudila mě vůně z kuchyně.Vstala jsem a nadechla se.Šla jsem do kuchyně a viděla nějakou holku u plotny. Byla to blondýnka a usmívala se. ,,Ahoj ty musíš být..."přerušila jsem ji. "
,,Jess" řekla jsem za ní a ona přikývla. ,,Jsem Mendy...přítelkyně jeho táty" uculila se a pohodila vlasy.Už jen z toho, co udělala, mi byla nesympatická.Liam přišel do kuchyně a když viděl Mendy, zamračil se a vzal mě za ruku. ,,Nemusíš vařit, stejně ty tvý blafy nikdo nejí" řekl hnusně a táhl mě za ním. ,,Liame sklidni se jasný?!" zařval na něj jeho táta, ale na mě se usmál. ,,Už jsem tě strašně moc dlouho neviděl Jessi, je mi líto co se stalo rodičům" posmutněl a objal mě. ,,Musíte mi furt připomínat co se jim stalo?!" vyštěkla jsem, ale hned si uvědomila co jsem řekla. ,,Já..pardon...je toho na mě moc" zašeptala jsem a vyběhla z domu.

Běžela jsem do parku a sedla si na lavičku.Dívala jsem se do jezírka co bylo naproti a cítila slzy na tváři.Nenávidím se za to, co jsem provedla...všem.Vstala jsem a rozhodla se navštívit rodiče.

Byla jsem skoro u nemocnice, ale potkala Nialla.Ztuhla jsem a nehýbala se.Proč tu jen tak stojím a radši ho neobejmu?, proč neskáču radostí, že ho vidím? A proč vedle něj je nějaká holka, která se s ním líbá? ,,Nialle?" zašeptala jsem rozhozeně a cítila slzy na tváři. ,,J-Jessi...c-co tu děl-láš?" zpanikařil a já sklopila pohled. ,,Už nic" zašeptala jsem a obešla je.Vešla jsem do nemocnice a brečela, takhle přece nemůžu za rodičema...ale...vždyť je to jedno.

Vešla jsem do pokoje a táta už byl vzhůru...ale měl slzy na tváři.Rychle jsem k němu přiběhla a sedla si na postel. ,,Tati" zavzlykala jsem a opatrně ho objala. ,,Jessie??, zlato, ty ses vrátila" zavzlykal a pevně mě objal. ,,Jo tati a už vás nikdy neopustím" zavzlykala jsem a usmála se. ,,Co je mámě?, je v pořádku?" zavzlykala jsem a utřela si slzy. ,,ona...včera večer u ní byli doktoři...hrozila ji zástava srdce...je v nebezpečí, měla by být v klidu" zavzlykal táta a já viděla jak moc ho to bolí. ,,Panebože" zavzlykala jsem a rozbrečela se. ,,Zlato neboj se, maminka to zvládne" řekl, ale ještě víc se rozbrečel. ,,Tati já nejsem malá...já vím, že mámě hrozí smrt.Není to lehké říct, ale horší je kdyby si mi lhal" zašeptala jsem a v tom se rozpípaly máminy přístroje.

----------------------------------------------------

Hi! další díl :333

--Hemmo--