Šílená jízda

17. kapitola (Six)

Ráno jsem se probudila v nepřirozeném úhlu. Jednu ruku jsem měla pod Ellinými zády, tu druhou jsem měla nad hlavou. Nohy jsme měly propletené a vlasy jsem měla snad všude. Chtěla jsem se převalit na jednu stranu, ale Ellino tělo mi to znemožňovalo.

„Ello," šeptla jsem a dloubla jí do boku. Nic to s ní neudělalo. Jenom něco zamrmlala a přetočila se na druhý bok. Povzdychla jsem si a opatrně se začala vysvobozovat. Samozřejmě se mi to povedlo. Ovšem nebyla bych to já, kdybych do Elly nestrčila a ta s hlasitým žuchnutím nespadla na zem.

„Au! Six co blbneš?" Zeptala se rozespale.

Začala jsem se smát.

„Co je tady vtipnýho?!" Křikla a zvedla se ze země.

„Ty..."

Zamračila se, ale nijak to nekomentovala. Vyhrabala jsem se z postele a šla do koupelny. Rozčesala jsem si vlasy, umyla zuby a převlíkla se do tepláků a volnýho trička. Když jsem se vrátila, tak si Ella pobrukovala nějakou písničku a převlíkala se přitom.

„Co chceš dělat dneska?"

„Myslela jsem, že bysme mohli zajít do města. Třeba na nákupy, do cukrárny, na oběd a tak. A taky dneska pořádá jeden můj kámoš párty, tak mě napadlo, jestli by si nechtěla jít."

„Já nevím...," špitla jsem. Necítila jsem se na žádný divoký jízdy, když je to jenom pár dnů, co jsem načapala Jasona s Annou v posteli.

„No ták! Kam se poděla ta vymítačka barů? Six musíš zapomenout. Vím, že je to asi těžký, ale prostě se musíš přes to přenýst. Kdyby tě opravdu miloval, tak by ses s Annou nevyspal," dokončila svůj monolog Ella.

Zamyslela jsem se. Ella měla pravdu, ale bylo dost pravděpodobný, že na tý párty bude Jason a možná i Anna.

„Dobře, půjdeme, ale když budu chtít jít domů, tak půjdeme?"

„No dobře..." Usmála jsem se.

Počkala jsem, než se Ella zušlechtí v koupelně. Když byla hotová, tak jsme sešly dolů do kuchyně. Táta sledoval televizi a máma byla v kuchyni. Pozdravily jsme a vzaly se obě dvě jogurt.

„Mami dneska bych chtěla jít s Ellou nakupovat a večer bysme chtěly jít na jednu párty."

Mamka se zamračila při slově párty. „Kde to bude?"

„Ehm..." Já vlastně ani nevěděla, ke komu to jdeme, takže jsem se prosebně podívala na Ellu. Ta pochopila.

„Bude to u mého kamaráda. Bydlí od vás tak dvacet minut autem."

„Kolik je tomu kamarádovi?" Zeptala se máma ostře.

„Dneska bude slavit devatenáctiny."

Mamka přimhouřila oči a pak si nás obě změřila pohledem. My se usmívaly pro změnu jak sluníčka a já se v duchu modlila, aby nám to máma nezakázala. Po chvíli na mě ukázala prstem a řekla: „Jestli budeš těhotná v 18 tak si mě nepřej! A to platí i pro tebe Ello."

Začala jsem se smát. „Mamka v 18 bejt rozhodně nechci mami. Nemusíš se bát."

„No je aby..."

Dala jsem jí pusu na líčko a šla to ještě oznámit tátovi. Ella šla se mnou, protože ona uměla lidi odzbrojit svým okouzlujícím úsměvem.

„Tati dneska jdu s Ellou na párty a mamka mi to už dovolila."

Táta se na mě otočil, zamračil se a proběhl dost podobný výslech jako u mámy. Nakonec nám to povolil i táta a já s Ellou jsme si plácly.