"Ahoj?" řekl jsem pozdrav, který zněl spíše jako otázka. Zvedla ke mně hlavu, ale vyšlo z ní jen pouhé a 'ušmudlané' 'Čau..'.
"Myslel jen si..," váhal jsem "že by.. jsi třeba chtěla společnost, tak jsem tu." znovu se na mě podívala svýma 'ufňukanýma' očima a poslala mi malý úsměv, i když ho asi nezamýšlela. Nepovedl se jí. Vypadalo to spíše jako skleslý úšklebek. "Znám tě?" vyšla z jejích úst dvě tichá slova.
"Co není, může být." usmál jsem se.
Zamyšleně se zamračila "Ne, nemůže."
A odešla.
ČTEŠ
Green Forest ✔
Short StoryOpustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké č...