| Twenty - nine |

2.5K 221 1
                                    

Vytáhl jsem z papírové krabičky hranolek a namočil ho do tatarky. Díval jsem se na Lee, jak přežvykuje svoje jídlo a při tom sleduje kolemchodící lidi s podnosy nezdravého jídla.

"Zase se na mě musíš takhle čumět jak úchyl?" ohradila se, když si mě všimla. Zase jsem se jenom zasmál, ale nic neříkal. Zakroutila jen hlavou a znovu se dala do sledování lidí.

"Hele už jsi vymyslela, co dneska podniknem?" prohodil jsem.

"Hm... ještě ne..." řekla nepřítomně.

"Ale já bych věděl.." zkusil jsem.

"Tvoje šance už vypršela."

"Ale, to se nepočítá!" protestoval jsem.

"Všecho se počítá." mírně se usmála a sebrala mi jeden hranolek.

"A co kdyby jsme se šli jen někam projít?"

"Ne. Navíc přespávat v autě nebyl moc dobrej nápad, všechno mě bolí. Takže žádné dlouhé tůry." s pohledem upřeným na mě si ukousla svého hamburgeru.

"Tak fajn, pokud teda něco nevymyslíš, bude platit moje procházka." usmál jsem se.

Upřela pohled na stůl. "Tak už neplatí." pronesla s plnou pusou a zvedla ze stolu letáček, který natočila na mě.

"Když jsem byla malá byl můj sen se tam podívat." mávala mi letáčkem před očima.

"Neee, nechceš vymyslet něco akčnějšího?" znovu jsem protestoval.

"Akce jsme si zažili už dost." složila letáček a zandala si ho do kapsy modré bundy.

Green Forest ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat