Seběhl jsem zchátralé schody a zastavil se vedle Lee. Schoval jsem si ruce do kapes a nadechl se, ale ona se otočila zády a nasedla do mého auta.
Udělal jsem to samé. Znervozněl jsem.
Znovu jsem se nadechl. "Já.. Promiň.. Já-" nedořekl jsem slovo.
"Austine!" zvýšila hlas, ...asi abych zmlkl. Podívala se na mě a prohrábla si její hnědé vlasy. Pak si oddechla. "Přesně tohle jsem nechtěla, nechtěla jsem, aby tohle všechno pro tebe znamenalo něco víc víš?" položila si hlavu do dlaní.
"A pro tebe to neznamená víc?" zeptal jsem se a ona se na mě podívala vražedným pohledem, ale pak se odvrátila.
"Já.. já..." odmlčela se. "Já nevím. To je právě to." dívala se na mě jejíma zelenýma očima.
Pokrčil jsem rameny a oddychl si "A proč to nenecháš?"
Chytla se rukou za vlasy, jako by si je chtěla všechny vytrhat. "Já nemůžu!" zakřičela, až jsem sebou leknutím trhl. "A vůbec, proč se o tom bavíme. Chci domů." řekla už klidnějším hlasem.
"Co? My všechno tohle teď zahodíme?" vykulil jsem oči.
"Jo." vysoukala ze sebe potichu.
"Já, podělal jsem to, ale už to neudělám a navíc-" zase mi skočila do řeči.
"Austine!" zakřičela moje jméno. "Prostě se oba vrátíme domů, hned teď!"
ČTEŠ
Green Forest ✔
Historia CortaOpustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké č...
