Green Forest ✔

|twenty - three |

Přes modré mraky pomalu prosvítaly hvězdy. Vypadaly jako libovolně rozházená semínka. Usmála jsem se.

"Proč se usmíváš?" otočil se ke mně Austin.

"Jen tak." pokrčila jsem rameny.

"Jen tak?" divil se.

"Nikdy ses neusmíval jen tak?" usmála jsem se a hleděla do jeho zelených očí

"...ne...?" nadzvedl jedno obočí.

Upřela jsem pohled zpátky na nebe. "Víš.." začala jsem, "Já.. nebojím se výšek." vysypala jsem ze sebe a čekala na jeho reakci.

"Tys to celou tu dobu hrála?" vykulil oči.

"Jo." uchechtla jsem se.

"Proč?"

"Chtěla jsem tě trochu poškádlit." rozesmála jsem se.

"Ty!" zakřičel a začal se taky smát. "Já tě taky poškádlim, že se z toho nevzpamatuješ!" smál se.

"A jak?" uchechtla jsem se a čekala na odpověď, ale místo odpovědi se ke mně přiblížil a pak mě začal lechtat.

"Ne!" zapištěla jsem, když už jsem nemohla propadnout dech a Austin toho nechal.

Přisunul se o kousek blíž a chytil mě za ruce. Nic jsem nedělala, jen jsem tupě seděla a dívala se do jeho zelených očí. Přeskakoval pohledem mezi mými očmi a mými rty. Pořád jsem jen tupě seděla, dokud se nepřiblížil dostatečně blízko mému obličeji.

"Promiň." šeptla jsem když jsem ho od sebe odstrčila a rozběhla se zpátky k jeho autu.