Sledoval jsem Lee jak si nabírá rohlíky do igelitového sáčku. Přihodila poslední pátý, zavázala sáček a pak se podívala na mě.
"Fakt na mě musíš takhle čumět? Nebo si myslíš, že jsem si toho nevšimla.." vyvalila oči a zakroutila hlavou. Já se jen zasmál a následoval ji do oddělení s nápoji. Přelétl jsem všechny láhve očima a popadl první, co mi byla nejblíž. Zato Lee stihla přejít dvakrát tam a zpátky a nevybrat si ani jednu.
Přehodil jsem si sáček do druhé ruky. "Budeš to pití vybírat ještě dlouho?" zeptal jsem se jí flustrovaně.
Šel jsem za ní zase do jiné uličky s jiným druhem nápojů "Jo budu." odpověděla mi po chvíli. Přešel jsem její odpověď bez jakéhokoli slova.
Rozhlédl jsem se po obchodě, nikde nebylo ani živáčka. Absolutní ticho, bez lidí. Tohle by stálo o nějakou rebélii - myslím tím legální rebélii.
"Máš na nohou ponožky?" zeptal jsem se Lee, která na mě hleděla nevěřícným pohledem, že z toho zapomněla prohlížet vyskládané láhve v regálech. "Tak jo nebo né?" dožadoval jsem se odpovědi.
Zakroutila hlavou a zamračila se. "Jo proč?"
Odložil jsem svoje věci na zem a začal si rozvazovat tkaničky.
"Co blázníš?" dívala se na mě nevěřícným pohledem.
V ponožkách jsem k ní přišel a sebral jí z rukou jídlo, které jsem hodil na hromadu k mému.
"Hrabe ti?"
"Asi jo." odtušil jsem. "Sundej si boty." usmál jsem se, abych jí povzbudil. Pak jsem se sám sehnul k jejím nohám a rozvázal tkaničky na obou botaskách.
"Nikdo tu není Lee." ukázal jsem rukou do prostoru.
Upřela pohled ke stropu. "A co tahle kamera?"
Podíval jsem se po směru jejího prstu, ale mávl jsem nad tím rukou. "Ti maji dost práce sami se sebou. Beztak si nás ani nevšimnou."
"A co když všimnou?" škodolibě se uchechtla.
"Děláme snad něco nezákonnýho?" nadzvedl jsem obočí. Pak jsem prstem ukázal k jejím botám, "A teď si sundej ty boty, nebo to udělám sám." zasmál jsem se.
Lee jen protočila oči v sloup a boty odkopla stranou. Usmál jsem se.
"Teď se rozběhni a sklouzni." načež jsem se sám rozběhl a asi čtyři metry před koncem jsem se zastavil a doklouzal se do konce uličky. Otočil jsem se na Lee. "Teď ty!" polohlasně jsem na ni zakřičel. Zasmála se, rozběhla a zastavila se s úsměvem na rtech vedle mě.
"A teď spolu." natáhl jsem k ní ruku, kterou po chvíli ochotně přijala.
Rozběhli jsme se a prosvištěli celou uličkou s hlasitým smíchem.
** ** **
Ten gif :'D
ČTEŠ
Green Forest ✔
Proză scurtăOpustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké č...