Green Forest ✔

| twelve |

Zastavil jsem před jejím domem u chodníku s krásnou zahradou. Usmíval jsem se na ni, ale ona sama mi úsměv nikdy neopětovala.

"Můžu tě někdy zase někam vzít?" otočil jsem se na ni.

"Ne." ušklíbla se na mě. Mohl bych říct usmála, ale nebyl to úsměv, byl to škodolibý úšklebek.

"Tak fajn, no." pokrčil jsem rameny.

"Tak..." odmlčela se a pohled odvrátila k domu, "Jak, že se vlastně jmenuješ?" znovu se na mě podívala.

Děláš si srandu? Strávíš se mnou půl hodinu v kavárně a pořád nevíš jak se jmenuji?! Vlastně víc jak hodinu, když počítám i cestu, strávenou spolu v autě.

Ale místo toho jsem jí jen řekl: "Austin, jmenuju se Austin." usmál jsem se na ni, ale samozřejmě její odpověď v podobě úsměvu bych čekat asi neměl, ale já ji stejně čekal. Nedočkal jsem se.

Upřela na mě její zelené oči. "To je hezké jméno Austine."

"Neni." vyplivl jsem bez rozmyšlení.

"Proč?"

"Protože není vůbec originální. Jméno Austin se vždycky používá ve všech filmech pro teenagery a navíc se tak jmenuje hlavní herec, co je pokaždý perfektní." a já perfektní nejsem.

"Ale ty perfektní jsi." řekla a usmála se. Ona se opravdu usmála!? Lee se na mě usmála!

Pak za sebou zavřela dveře od auta a zamířila do šera k jejímu domu.

Chvíli jsem stál před jejím domem a přemýšlel co jsem to udělal. Vlastně jsem ani nevěděl, proč jsem ji vůbec vzal do té kavárny.