Podívala jsem se na hodiny. Bylo 19:24.
Znovu jsem začala přecházet pokoj sem a tam a v ruce žmoulala kousek papírku, který jsem našla přilepený na mojí skříňce ve škole.
Jako první dvě slova bylo napsáno - pokud chceš. Dával mi na výběr.
Přešla jsem na druhou stranu pokoje k oknu a sedla si na okraj postele. Znovu jsem sklonila hlavu k papírku v mých prstech.
Bylo tam napsané místo, ale i čas - 20:10. Znovu jsem pohlédla na hodiny. Už mi zbývalo jen půl hodiny a deset minut.
Zvedla jsem se z postele, přešla k psacímu stolu a prosadila se na židli. Jako poslední na něm bylo napsané - vem si s sebou pár věcí a tři tečky. Odhodila jsem papírek na stůl a rozhlédla se po pokoji.
Chci tam jít, nechci tam jít? Mám tam jít, nemám tam jít?
Prohlížela jsem si žárovičky, které mi visely nad postelí od shora dolů. Viselo jich jedenáct nad sebou. Začala jsem je odpočítávat - mám, nemám, mám, nemám... mám.
Chvíli jsem na ně hleděla. Pak jsem se zvedla a do batohu si nandala pár věcí.
ČTEŠ
Green Forest ✔
Short StoryOpustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké č...
