4.Duhová víla

552 41 2
                                    

Pomalu jsem se otočila a zvedla hlavu. Za mnou stál Patrick. Byl vyšší něž já. Podívala jsem se mu do očí. Měl je nádherně modré. Uplně jsem se v nich topila.

"Omlovám se" řekl tichým hlasem

"To je v poho." řekla jsem a trochu se usmála

Bez dalšího slova kolem mě prošel a vyšel ze školy.Ještě chvíli jsem se za ním dívala. Po obědě jsem se vydala na autobus.Nenáviděla jsem dlouhé čekání na autobus.Zvláště v zimě kdy měli všichni tendenci strefovat se do mě.Vždy když přijel autobus jsem vypadala jako sněhulák.Mám ještě asi půl hodiny tak se půjdu projít.Aspoň se vyhnu náletu sněhových koulí.Nasadila jsem si sluchátka a pustila Lost it all.Poslední dobou je to má oblíbená písnička.Šla jsem malým lesíkem když jsem v dálce uviděla Toma. V žilách mi začala vřít krev.Občas tam chodil kouřit.Sice bych si teď nejradši taky jednu zapálila musela jsem překonat tu chuť.Přidala jsem do kroku.

Všiml si mě až když se moje pěst dotýkala jeho nechutného ksichtu.

"To máš za Julii.Kvůli tobě má něco s nohou!"řekla jsem a uhodila ho znovu.

Nedošlo mi ,že tam Tomas nebude sám.Asi po půl minutě jsem viděla Victora jak se ke mě žene.Než jsem zaregistrovala ,že je těsně za mnou dostala jsem pěstí do obličeje a svalila se na zem.Než jsem se snihla zvednout přiběhli ostatní kluci a začali do mě kopat.

"Hej kluci.Radši půjdem než nás tu někdo uvidí!"zařval Victor tak hlasitě ,že jsem to slyšela i přes smích ostatních co do mě kopali.

Když konečně odešli snažila jsem se zvednout.Po pár neuspěšných pokusech jsem se konečně zvedla a pomalým tempem jsem se vydala na autobus.Doplazila jsem se na bus ve chvíli kdy zrovna přijížděl.Nastoupila jsem jako poslední a s bolestí si sedla na své místo.

Po půl hodině jsem byla doma.Odnesla jsem si batoh do pokoje a vyšla jsem vstříc koupelně.Zamkla jsem se.Moje máma nemusí vědět co se stalo.Ona by mi vlastně ještě přidala.Vyhrnula jsem si třičko."No páni.Duhová víla je tu." řekla jsem ironicky.Moje břicho a ruky hrály všema barvama duhy.To abych si našla tričko s pořádně dlouhýma rukávama.

Vydala jsem se ke svému pokoji.Cestou jsem se uspěšně vyhnula mámě ,která měla zamířeno dolů do kuchyně.Zamkla jsem za sebou a lehla si na postel.Nějakou dobu jsem tam jen ležela a přemýšlela.Asi po půl hodině jsem se otočila na břicho a vzala si blok a začala si kreslit.Byla jsem myšlenkama někde nevím kde.Jediný co se mi povedlo pořádně nakreslit byla plačící dívka.Sama nad sebou jsem se pozastavila.Nikdy jsem smutné obrázky nekreslila tak proč těď.

Zadívala jsem se z okna.Bylo tam krásně bílo.Teda až na mokré zablácené cesty.Oblékla jsem si mikinu a šla se podívat na balkon.Protože můj život stál v poslední době za pěkný hovno vytáhla jsem ze kříně flašku s vodkou.Sedla jsem si na balkon a začala popíjet vodku.(Nevím jak to napsat :D)Měla jsem balkon do ulice takže sem mohla vše vidět a také všichni mohli vidět mě.Asi po deseti minutách popíjení jsem se zvedla ze země ke které mi zřejmě přimrzla prdel.

Vodku jsem schovala zpátky do skříně a sedla jsem si k notebooku.Zapla jsem si skype kde jsem měla pár přátel."Hmm nová žádost."řekla jsem si a rozklikla ji.

"Ahoj.Uživatel Andy Black si vás chce přidat do přátel."vyskočilo mi po rozkliknutí žádosti.Žádost jsem přijala a čekala že to bude nějaká příjemná osoba.Asi po 5 minutách mi pípl skype ,který oznamoval novou zprávu.

Andy:Ahoj :)

Tami:Ahoj

Andy:Jak je?

Tami:Hmm...celkem dobrý.A ty?

Andy:Aha...já se mám fajn.

Tami:Hele můžu otázku?Odkud máš můj skype.Mě moc lidí v přátelích nemá a obzvláště lidi z mého okolí.

Andy:No...tenhle týden jsme se přistěhovali do města a tak jsem brouzdala skypem.A taky můj brácha s tebou chodí do třídy.

Tami:Aha...počkat cože to?Patrick je tvůj brácha?Mě to příjmení hned připadalo povědomé.

Andy:Jo...Patrick je vážně můj bratr.Je to sice trochu krypl ale jinak je fajn.

Tami: Aha.Hele nešla by si někdy ven?

Andy:Jo klidně...co třeba zítra?

Tami:Ok.

Andy:Kde vlastně bydlíš?

Tami:Bylím v Salinas číslo 97.

Andy:Tak to jsme skoro sousedi :D My bydlíme taky v Salinas ale číslo máme 115.

Tami: Aha...mám pro tebe zítra přijít?

Andy:Jo klidně můžes.Okolo 3?

Tami: Ok tak zítra okolo 3.Už musím.Ahoj.

Andy:Ahoj

Zaklapla jsem notebook a znova si lehla na postel.Tentokrát jsem si sebou vzala moje dvě oblíbené věci-mobil a sluchátka.Zapla jsem si "Lost it all". Zaposlouchala jsem se a tak trochu usla.Vzbudila jsem se o půl deváté.Zvedla jsem se a šla se umýt.V devět hodin už jsem zase ležela v posteli.Zapla jsem si ještě na chvilku notebook a najela na Facebook.Nic neobvyklého.Asi 10 zpráv o tom jaká jsem kurva,piča atd.Po chvíli jsem zavřela notebook a položila ho zpět na stůl.Mobil jsem ještě strčila na nabíječku abych měla ráno plnou baterii.Asi po 10 minutách jsem konečně usnula.

***

Caw lidi.

Omlouvám se že jste museli čekat ale měla jsem to roozepsané a nemohla jsem se k tomu dokopat.Pak nějaký osobní problémy a blbá nálada.No nic hlavně že je tu další díl.Tak zatím caw.





Nevíš kdo jsemKde žijí příběhy. Začni objevovat