Nevíš kdo jsem

7.Kliď se mi z očí!

"Co je to tu sakra za kravál?"slyšela jsem a najednou se rozrazili dveře.

Pomalu jsem otevřela oči a než jsem si uvědomila co se stalo mi vrazila neskutečnou facku.Začala jsem si mnout tvář a nepochopeně zírala na mámu."Okamžitě to zeslabíš!!!"řekla a vykráčela z pokoje.Ani nezapoměla si pořádně bouchnout dveřmi.

Zvedla jsem se a vypla celý notebook.Koukla se na hodiny a vykulila jsem oči.To jsem vážně spala skoro pět hodin?!Vzala jsem si pyžamo a zamířila do koupelny ale tam už se stihla nacpat máma a určitě tam bude trčet ještě nejmíň hodinu.Se znuděným výrazem jsem odkráčela do pokoje a zapla si Facebook.Jedna nová žádost o prátelství.Ok.Který pitomec si mě chce přidat tentokrát?

No to snad ne?!To se mi jen zdá že?!Mám jen nějaký vidiny?!Vážně si mě chce přidat do prátel Patrick Black?!Pro jistotu jsem se štípla ale jak to tak vypadá tak to není ani sen ani vidina.Chvíli jsem uvažovala ,ale pak jsem žádost přece jen přijala.

Asi po půl hodině máma konečně vypadla z koupelny a já se mohla umýt.Protože jsem věděla že si užívala teplou vanu tak jsem si zalezla do spchovacího koutu. Po deseti minutách jsem byla zalezlá v posteli opřená o stěnu s notebookem na nohou.Když jsem totiž přišla z koupelny měla jsem jednu nepřečtenou zprávu.Samozřejmě od Patricka.Od koho jinýho že ano.

Patrick:Ahoj

Tami:Ahoj

Patrick:Jak je?

Tami:Celkem ujde...ty?

Patrick:Hmm...dobrý

Patrick:Hele chtěl jsem se ti omluvit za moje chování jak si přišla pro Andy.

Tami:Mhmm...to je v poho

Patrick:Ok...hele už musím...Ahoj

Tami:Čau

Emm ok.Musím si to srovnat v hlavě.Takže.Patrick si mě přidal do přátel a pak se mi omluvil za jeho blbý chování.Ok.asi nebude zas až takověj debil jak jsem si myslela.Asi bych měla jít spát.Zaklapla jsem notebook a položila ho na noční stolek.Málem bych zapoměla dát mobil na nabíječku.To by byla moje smrt.Rychle jsem vyskočila z poslete a popadla mobil ležící na stolku.Zapojila jsem mobil do nabíječky.Jakmile bylo vykonáno hupsla jsem zpátky do mojeho krásného pelíšku.

Ráno mě vzbudil neskutečný rámus.Když jsem vykoukla ze dveří myslela jsem že ohluchnu.Máma měla puštěný nějaký sračky na plný pecky.Sešla jsem po schodech dolů a jen tak,tak jsem se vyhla letícímu hrnku.Nechápavě jsem se podívala na mámu.Ta se motala po kuchyni a třískala vším co jí přišlo pod ruku.To by mě zajímalo co se zase stalo.Když máma zaregistrovala mou přítomnost hodina po mě další hrnek.Sotva jsem uhla začala po mě vřískat.

"Ty kurvo jedna satanistická!!!Zničila si mi celej život!Tehdy jsem měla jít vážně radši na potrat ,ale né.Byla jsem strašně blbá!"řvala na mě."Co jsem komu udělala že se musím starat o takovou štětku jako jsi ty?!řekla a hodila po mě talíř."Kliď se mi z očí!"do očí se mi vhrnuly slzy.Běžela jsem nahorů do pokoje a popadla svůj mobil.Nejen že bylo něco okolo tří ráno ale můj mobil schovával jednu velmi doboru věcičku.

Otevřela jsem kryt od mobilu a vzala malou lesklou věc.Pevně jsem ji stiskla mezi prsty a přejela s ní několikrát po levém zápěstí.Byl to osvobozující pocit.Aspoň na chvíli jsem nemusela na nic myslet.Všechno jako by se rozplynulo,všechny starosti byly aspoň na chvíli v nedohlednu.Znovu jsem usnula.

Ráno jsem se probudila s rukou od krve a žiletka ležela kousek od postele.Rychle jsem se zvedla a běžela si opláchnout ruce.Koukla jsem na hodiny a myslela že zešílím.Za deset minut mi jede bud.Rychle oblíct,nachystat učení a zkrotit hřívu což je asi nejtěžší úkol dne.Popadla jsem mobil,mikinu a batoh a utíkala co mi nohy stačily.Autobus už zavíral dveře když jsem doběhla ale naštěstí mě uviděl včas a ještě otevřel.Udivila jsem se když jsem viděla kdo sedí na mém obvyklém místě.Všichni na něj zírali.Seděl tam Patrick s tou jeho užasnou mikinou.Zaklepala jsem mu na rameno.

"Emm ahoj...můžu si sednout?"zeptala jsem se když zaregistroval že s ním mluvím."Emm jasně...asi jsem ti zased co?"řekl a popadl svůj černý batoh."Mno tak trochu ale neva"řekla jsem sedla si a trochu se usmála.Celou cestu jsem poslouchala písničky dokud na mě Patrick nepromluvil."Co posloucháš?"zeptal se a podival se na mě.Sundala jsem si jedno sluchátko a otočila jsem se k němu.Chystala jsem se k odpovědi ale zahleděla jsem se mu do těch jeho nádherných modrých očí.Uplně jsem oněmněla.Autobus prudce zastavil a já tak opustila jeho pohled.

Vystoupila jsem z autobusu a než jsem si stačila strčit do ucha sluchátko ucítila jsem něčí ruku na mém zadku.Prudce jsem se otočila a nevěřila jsem vlastním očím.Stál tam ten krypl Victor i se svou vysmátou partou o kousek dál."Co si to dovoluješ ty debile?!"vyjeknu na ně naštvaně."Ale,kočička nám vystrkuje drápky.Tak to bude ještě zajímavý."řekl a znova se snažil sáhnout mi na zadek."Trhni si Victore.Ty si mi uplně u prdele.Jdi si za Caroline a tou její "Barbie"partou."řekla jsem a udělala krok dozadu a chtěla jsem odejít ale on mě chytil za levé zápěstí a pevně ho stiskl.Málem jsem začala vřískat bolestí."Victore okamžitě pusť mou ruku.Ale urychleně!"skoro jsem to na něj zařvala."Ale copak to tu máme?"řekl a vyhrnul mi rukáv."Ale jaký bylo pořezáníčko co?"řekl a začal se smát jak potrefenej.

Najednou se tam objevil Patrick a vytrhl moji ruku z Victorova sevření."Hej co si to dovoluješ ty emáku slimáku!"zařval."Drž radši hubu.Ubližuješ holce co ti nic neudělala."řekl a pustil jeho ruku.Otočil se ke mě a poposrčil mě do školy.Victor a celá parta se za námi dívali s čelistí někde na chodíku a nechápavím výrazem.Když jsem byli skoro před třídou zarazila jsem se a řekla"Děkuju."Podíval se na mě a trochu se usmál."Nemáš za co.Emaři by měli držet pospolu." Taky jsem se usmála a následovala jsem ho do třídy.Protože u dnes zase Julie nebyla tak jsem musela sedět sama.

"Emm hele Patricku...Julie tu teď hodně dlouho nebude...díky Tomasovi...Emm nechtěl by sis přisednout?"zeptala jsem se a skoro jsem začinala litovat že jsem to vůbec vyslovila.

"Emm tak ok."řekl a vzal si všechny své věci a přisedl si ke mě.

Když Victor a spol vešli do třídy a uviděli nás dva sedět v jedný lavici začali se tlemit jak postřelený.Nevěnovala jsem jim pozornost do doby než přišli k lavici ve které jsme seděli."A hele náš zachránce a emařka v jedné lavici...Mhmm máme u dvě černé holubičky."řekl a skoro se válel na zemi smíchy.To už byl na nohou Patrick a přešel k němu."Tak ty nemáš dost jo?Ty si z ní budeš pořád dělat legraci?"řekl a zaťal ruku v pěst."Sorry kámo já nevěděl že si do ní zabouchlej až po uši."Začal se tlemit s Patrickovou pěstí v ksichtu."Nikdy si nedělej prdel ze mě ani mých kamarádů."řekl a šel se posadit zpátky do lavice.

Jeho věta mě celkem zarazila.Vážně řekl mých kamarádů?Já mezi ně patřím?Ok tak to mi už vůbec hlava nebere.

***

Caw lidi.

Jo vím.Teď jsem se nějak rozjela.Každej den jeden díl.Ok teď mě to začalo nějak sakra bavit.Tenhle díl je trošku delší asi něco přes 1000 slov.Aby ne když jsem to psala něco okolo 4 hodin pri skypování s Rasty.No nic už budu muset Caw.