Nevíš kdo jsem

14.

Ráno mě vzbudil Patrick. "Ahoj krásko."řekl a políbil mě na líco. Pomalu jsem otevřela oči a usmála se. "Ahoj Pátý."řekla jsem a protáhla se. "Jak si se vyspala?"zeptal se a opřel se o zeď. "Dobře. Nevěděla jsem jak krásný pocit je spát v něčím objetí. Teď už to vím."řekla jsem a spojila naše rty. "Jsem rád že ses dobře vyspala."řekl a zvedl se z postele. "Snídani?"usmál se. "Ok...obléknu se a přijdu."řekla jsem a přešla ke skříni. "Ok."řekl a zavřel za sebou.
Ze skříně jsem vytáhla nějaké spodní prádlo,jeany,tílko a mikinu. Za pět minut jsem běžela ze schodů. Sedla jsem si na linku a koukala co Paty kuchtí. Nevěděl že sedím za ním takže když se otočil lekl se. Vybouchla jsem smíchy.
Pobídl mě ať si sednu ke stolu. Přinesl míchaná vajíčka s chlebem. Bylo to moc dobré. "Asi si z tebe udělám osobního kuchaře."řekla jsem a začala se tlemit. "To spíš já z tebe."..."Jak myslíš. Počkej si na večeři."řekla jsem a pomalu se zvedala od stolu. Paty se šel nahoru obléknout a já odnésl nádobí do dřezu. Paty přišel i s mým batohem a mobilem. Obuli jsme se a vyrazili.

Po škole...

Cestou domů jsme si povídali. Kousek od domu se ale Paty zastavil. Nechápala jsem. Na příjezdové cestě stálo cizí auto. Patrick přidal do kroku. Málem rozrazil dveře.