17.Budeš si muset počkat.

298 24 3
                                    

Podívala jsem se na Patricka a usmála se. "Proč nikdy nemáme ani chvilku pro sebe?"zeptala jsem se a oblékla si tričko. "Asi nám to hold není souzeno."řekl a znovu si ke mě přisedl. "To musíme změnit"řekl a políbil mě.

O pár hodin později...

"Hele kolik je?"zeptal se a koukl na mě.

"Počkej...je něco po šesté."řekla jsem a posadila se na postel. Zády jsem se opřela o zeď.

"Kurwa. No šup šup. Oblíkat. Nestíháme."řekl a začal se tlemit.

Zvedla jsem se z postele a zámířila ke skříni. Jeany, tílko, mikina. Počkat je to dost dobrý na večeři v takové "nóbl" restauraci? Koho to vlastně zajímá co budu mít na sobě? Jen Patyho a nějakýho nadrženýho číšníka jak to tak vidím. Vzala jsem věci a přešla do koupelny. Tentokrát jsem se přesvědčila, že je opravdu zamčeno. Prevlékla jsem se a trochu namalovala. Vyšla jsem z koupelny a viděla Patyho s motýlkem. Nemohla jsem se tomu ubránit. Vypukl u mě hroznej výtlem. Otočil se na mě a nechápal.

"Co je?"zeptal se s povytaženým obočím.

"Proboha tohle si radši neber."řekla jsem mezi záchvaty a motýlka mu sundala.

"Asi máš pravdu. Vypadalo by to celkem divně v kombinaci s mými jeany."řekl a podíval se na své poloroztrhané jeany.

"Jo to by vypadalo hodně divně."řekla jsem a oba jsem se začali smát.

"Měli bychom už jít."řekl a chytil mě za ruku.

"Prosím slečno."řekl a podržel mi dveře. Následně mi přidržel i dveře od auta. Po několika minutách jsme zastavili před restaurací. Oba jsme vystoupili a Paty mi nabídl rámě. Skoro okamžitě jsem ho přijala. Kdo by odmítl že ano.

Po několika minutách jsme už seděli u našeho stolu a prohlíželi jídelní lístek. Objednali si a čekali než nám jídlo přinesou. Patrick po mě tak divně pokukoval. Už jsem to neudržela.

"Co je? Co se na mě tak díváš?"řekla jsem s povytaženým obočím

"Nic...Nic...Jen ti to sakra sluší."řekl a začal se culit jak blázen.

"Je to stejné oblečení jako nosím vždycky."řekla jsem a napila se vody.

"Ale tohle ti vyloženě sekne."řekl a přejel mě pohledem.

"Když myslíš."

Když jsme dojedli bylo něco po osmé. Paty zaplatil a my vyšli vstříc autu. Domů jsme dojeli okolo půl deváté. Vyšla jsem schody na horu a otevřela dveře Patyho pokoje. Rožla jsem světla a namířila si to k posteli. Okamžitě jsem si na ní lehla a zavřela oči. Paty vešel do pokoje a zavřel dveře.

"Tak co líbilo? Pochutnala sis? "zeptal se a přisedl si.

"Jo líbilo a jídlo bylo vynikající."řekla jsem a posadila se. Zády jsem se oprela o stěnu.

"A to co příjde těď se ti bude líbit ještě víc."řekl s ďábelským výrazem.

"Všimla sis že máme dům sami pro sebe? Nikdo nás rušit nemůže."řekl a sedl si tesně vedle mě.

"Co zamýšlíš?"podívala jsem se na něj s nechápavým výrazem.

"Uvidíš ale zaručuju, že se ti to bude líbit."řekl a přiložil jeho ruku na moje líčko.

Začal mě líbat. Pomalu se přesunul k mému krku a po nějaké době se vrátil zprátky ke rtům. Vyslékl mi tričko i já jemu. Pomalu na nás oblečení ubývalo až jsme byli uplně nazí.

Druhý den ráno...

Probudila jsem se uplně nahá v Patyho objetí. Začíná se z toho stávat takový zvyk. Pomalu jsem se k němu otočila a políbila ho. Pomalu otevřel oči a začal se culit. "Dobré ráno lásko."řekl a políbil mě. "Dobré."řekla jsem a taky se začala culit. "Jak ses vyspala."zeptal se a přitiskl si me víc k sobě. "Velice dobře. Musím říct, že to byl velice dobře zakončený Valentýn."řekla jsem a objala ho. "Taky si myslím."řekl a dal mi pusu do vlasů.

Pomalu vstal a natahl si spoďáry. Koukala jsem na něj jak na poslední kousek čokolády po kterém jsem strašně moc toužila. Když se otočil a uviděl můj výraz neubránil se smíchu. Po několika vteřinách jsem se k němu přidala. "Hele můžeš mi prosimtě podat nějaký tričko?"řekla jsem a udělala na něj psí očička. Okamžitě přešel ke skříni a hodil mi jeho tričko s nápisem My Girl. Pobaveně jsem se na něj koukla. "No co? Problém? Jestli jo tak mi ho můžeš vrátit a dojít si pro nějaké sama."řekl a zadíval se na mě šibalským pohledem. "Ne to je v poho."řekla jsem a rychle ho na sebe hodila.

Bylo štěstí že bylo dlouhé a zakrývalo ty místa, které nepotřebují být viděna. Přešna jsem se skříni a vzala si nějaké veči a zamířila do koupelny. Ve dveřích mě ale chytil Patrick do náruče a přenesl mě zpátky na postel. Musela jsem se smát. "Pusť mě. Chci se jít převléct."řekla jsem a začala kopat nohama. "Ale notak... Zlato."řekl a položil mě do peřin. "To ti to včera nestačilo?"řekla jsem a vybuchla smíchy. "To mi nebude stačit nikdy. Zvláště když budeš ty ta co mi bude bydlet v pokoji."řekl a začal se smát.

Snažila jsem se nějak dostat z postele, ale Paty mě prostě nenechal odejít. "Ale no tááák Patricku. Nech mě aspoň se jít obléknout. Potom si se mnou můžeš dělat co chceš."řekla jsem a políbila ho. "No tak v tom případě se nemusíš vůbec oblékat."řekl a šibalsky se usmál. V tu chvíli se ozvalo bouchnutí vchodových dveří. "Andy je doma. Budeš si muset počkat."řekla jsem a políbila ho. Vysoukala se z pod něho a rychle vběhla do koupelny.

***

Caw lidi. Doufám že se vám další díl líbil. Znova se omlouvám za pozdní vydání, ale psala jsem to nějaký 3 dny. Psát s blbou náladou moc nejde. Zítra asi nic nevyjde, protože budu na sračky jak to tak vidím. Why not. Budu se snažit vydávat v co nejkratších mezerách. Napište mi prosím váš názor. Už musím Caw


Nevíš kdo jsemKde žijí příběhy. Začni objevovat