Nevíš kdo jsem

16.A zavírat tě nenaučili?!

"To nám ten den pěkně začíná." řekl a podíval se na mě.

"No to teda."řekla jsem do mikiny. Autobus zastavil a my vylezli. Měla jsem zase náladu pod psa. Paty mě chytil za ruku a vydal se do školy. Julie seděla tam kde minulý den Patrick.

"Ahoj Tami." řekla a usmála se když nás uviděla ve dveřích.

"Ahoj.Proč nesedíš na svém místě?" řekla jsem a koukla na Patyho.

"Říkala jsem si, že si asi budete chtít sednout spolu." řekla a usmála se.

"To jsi hodná."ozval se s úsměvem z poza mě Paty.

Sedli jsme si do lavice a já si začala kreslit. Po chvíli se na mě Paty otočil. "Jak to děláš že tak krásně kreslíš?"..."Sama nevím. Prostě to jde samo." řekla jsem a usmála se.

Celý den jsem si kreslila a ignorovala učitele. O přestávce jsem buď poslouchala písničky nebo mluvila s Julii. Na obědě se mě Paty zeptal jestli nechci zajít do parku. Proč ne. Uvolňující procházka po tomhle blázinci vždy bodne.

Vydali jsme se do parku sedla jsem si na lavičku a pozorovala okolí. Paty chvíli něco lovil v batohu, ale potom si ke mě přisedl. "Tami chtěl jsem ti něco dát."řekl a vložil do mé ruky menší krabičku. Nepochopeně jsem se na něj podívala a pak mi to došlo. Vždyť on je Valentýn. Jak jsem na to mohla k sakru zapomenout.

Pevně jsem krabičku uchopila, aby mi nevypadla z rukou v tom šoku. Pomalu jsem ji otevřela. Nevěřila jsem vlastním očím. Po tváři se mi začali kutálet slzy. "Děkuji.Nevím co říct."řekla jsem a dlouze ho políbila. V krabičce ležel náramek z vyrytým jmenem. "Nemáš za co lásko." řekl a v jeho očich bylo vidět, že je šťastný. Pomohl mi ho zapnout. Objala jsem ho. "A to není všechno."řekl šibalsky. "Cože? Ono se stane ještě něco? Tak to nevím jak ti za to všechno poděkuju."řekla jsem a prohlížela si náramek. "Dneska jdeme na večeři do Sapori. Už tam máme i rezervaci."řekl. "Páni, ale to je snad ta nejdražší restaurace ve městě."řekla jsem a podívala se na jeho okouzlující usměv. "Mám něco našetřený. Co byl neudělal pro tak užasnou holku jako jsi ty."řekl a políbil mě.

Ještě nejakou dobu jsme seděli v parku a povídali si. Pak jsme se však vydali domů. Po nejakých 20minutách jsme byli doma. Já šla rovnou do pokoje a Patrick se šel ještě na něčem domluvit s mámou nebo co. Přišel do pokoje když jsem se převlékala. Lekla jsem se ho. "Bože můj. Ty vážně neumíš klepat? Co kdybych  byla nahá?"řekla jsem na oko naštvaně a přitom se smíchem. "To se přede mnou vážně tolik stydíš?"zeptal se a přišel blíž. Chytil mě za boky a otočil si mě k sobě. "Přede mnou se přece nemusíš stydět."řekl a políbil mě. "Vážně ne?"řekla jsem a spojila naše rty.

Přesunuli jsme se k posteli. Dopadlo to jako vždycky. Líbali jsme se a pak nás někdo vyrušil. Do pokoje vešel jeho otec a já byla jen v podprsence. Rychle jsem přes sebe přehodila peřinu. "Ty vole. Neumíš klepat?!"zařval na něho. "Tak sorry no. Jen jsem ti chtěl říct, že dnes večer tu s mámou nebudeme a Andy spí u kamarádky."řekl a přelétl nás oba pohledem. "Ještě něco? Jestli ne tak vystřel. Jestli ti to nedošlo je to můj pokoj."zdůraznil slovo můj. Otočil se a odešel. "A zavírat tě nenaučili?!"zvolal na něj. Zvedl se z postele a zavřel.

***

Caw lidi. Omlouvám se za to že teď moc nevycházelo ale nestíhala jsem. Taky se chci omluvit na poloviční délku této části. Přidám ji když tak zítra. Napiště mi váš názor. A strašně chci poděkovat za víc jak 600 přečtení...hrozně moc to pro mě znamená. Už musím jít tak. Caw