2.Tamaro!

636 55 4
                                    

"Ehmm.. Tamaro?" opakovala učitelka s upřeným pohledem na mě.

"Tami, Tami učitelka tě volá!" šeptla ke mě Julie.

Neochotně jsem se vzpamatovala ze svého broukání a nezaujatě jsem se podívala na učitelku.

"Tamaro, co si myslíš že děláš?"řekla s důrazem učitelka.

"Poslouchám vás?" řekla jsem nezaujatě s pokřiveným výrazem.

Třídou se rozezněl smích. Učitelčin vražedný pohled přejel celou třídu a nakonec se znova zastavil u mě. Chvili mlčela. Najednou se ozval ten známý zvuk školního zvonku oznamující konec hodiny. Učitelka vstala, posbírala si věci a odešla ze třídy. V ten moment byl ve třídě nesnesitelný řev. Celý den probíhal stejně. Zvonek, 45minut s nesnesitelnou učitelkou, zvonek, 10 minut přestavka, zvonek a tak pořád dokola.

"Konečně!!!" zařvaly všichni když uslyšeli zvonek. Já si pomalu zbalila věci do batohu a opustila třídu a první věc co jsem udělala bylo, že jsem si vytahla moje oblíbené sluchátka a zapla si písničky. Pustila se mi tam "Helena"od My chemical romance. Zaposlouchala jsem se víc než jsem chtěla. Nevědomky jsem vrazila do Victora a ten se hned otočil.

"Si slepá nebo přes ty tvoje černý vlasy co ti lezou do ksichtu nevidíš?!" řekl posměsným a přitom trochu rozčíleným tónem

"Ne slepá opravdu nejsem! Pouze jsem se zaposlouchala." řekla jsem trochu naštvaně.

"Jo tak zaposlouchala!" vydal ze sebe rychle a podíval se na moji kapsu od které vedla sluchátka.

Rychle mi vytáhl mobil z kapsy, odpojil sluchátka a začal mi projíždět mobil. Moje písničky, fotky dokonce i zprávy.

"Vraťte mi ten mobil!!!" křičela jsem na ně.

"Ale, kohopak to tady máme?!" otočil na mě mobil a já viděla tu super fotku.

"To se zpěvák z kapely Black Veil Brides.  Andy Biersack." řekla jsem s usměvem.

"Aha, no už bych ti ho asi mohl vrátit." řekl šibalsky

"No to bys teda mohl." řekla jsem a natáhla k němu ruku.

"Ale mě se nechce. Chceš ho zpátky, budeš muset splnit úkol." řekl a všichni se začali smát.

"A jaký úkol by to měl být?" řekla jsem s unaveným výrazem.

"Budeš mi dělat úkoly do konce roku :D" řekl s úšklebkem

"Mám pro tebe lepší nápad." řekla jsem a zasmála se.

"Jo?! A jaký?" Zeptal se s udiveným výrazem.

"Tenhle !!!" řekla jsem a kopla ho do rozkoru.

Sesunul se bolestí k zemi. Všichni se na mě udiveně podívali. Já se nad něj nahla a vzala si zpět svůj mobil a zašeptala mu do ucha. "Nikdy si se mnou nezahravej, nikdy nevíš co dovedu." zašeptala jsem a zvedla jsem se. "Děvko!" slyšela jsem za sebou jeho hlas. V tu chvili jsem se zastavila a otočila. Victor pomalu vstaval ze země. Tak tak se udžel na nohou, přisla jsem k němu blíž a podívala jsem se mu do očí. "Nikdo mi nebude říkat děvko." řekla jsem s klidným hlasem a znova ho kopla do stejného místa jako předtím. Otočila jsem se, zapojila sluchátka a ignorovala okolí. Došla jsem před náš dům a chtěla si vytáhnout klíče, když v tom jsem uviděla nádherného kluka podobného stylu jako já. Dívala jsem se na něj dokud nezašel za roh. Marně jsem šmátra rukou v batohu se snahou najít klíče. "Bože já jsem debil, vždyť já mám klíče v druhé kapse." řekla jsem a sama nad sebou protočila oči.

Konečně jsem našla klíče a odemla jsem. Celou dobu jsem přemýšlela kdo to byl. Nikdy jsem ho tady neviděla. Nakonec jsem jen pokrčila rameny a vyšla po schodech do pokoje. Otevřela jsem dveře a batoh hodila na druhou stranu pokoje. Zavřela jsem za sebou a zapla notebook. Po zapnutí notebooku jsem najela na složku s hudbou a pustila první písničku co tam byla. Po pokoji se rozezněla písnička "Goodbye Agony" od BVB (Black Veil Brides). Nejspíš se to rozeznělo víc než jen po pokoji. Asi po půl minutě vletěla máma do pokoje. "Buď si okamžitě ten kravál ztlumíš nebo letíš z domu je ti to jasný?!" zařvala na mě a bouchla dveřmi. Neochotně jsem ztlumila zvuk a lehla si na postel. Z nočního stolku jsem si vzala blok a tužku a začala jsem si kreslit. Nakreslila jsem kluka. Připomínal mi toho co jsem dnes viděla. Nikdy dříve mi kreslení obličeje nešlo tak jako teď.

***

Caw lidi.

Omlouvám se že mi to tak trvalo ale moc času jsem neměla i když je pravda že je volno...No nic hlavně že je tu další čast :D Doufám že se vám tahle část líbila a za tyden čekejte další :D ne možná dříve ale to se jestě uvidí tak zatím páčko.Caw











Nevíš kdo jsemKde žijí příběhy. Začni objevovat