Nevíš kdo jsem

13.Nevěděla jsem že hraješ na kytaru

Rychle jsem se vydal hledat pokoj číslo 49. Konečně sem ho našel.Otevřel jsem dveře a uviděl ji. Byla krásná i když měla na sobě tu hroznou nemocniční košili. Vůbec se nehýbala jen pomalu dýchala. Sedl jsem si vedle postele a chtl jí za ruku. Jedním prstem jsem přejížděl po hřbetu její ruky. Andy za chvíli přišla i s horkou čokoládou. Seděl jsem u ní do konce návštěvní doby než mě sestřičky vyhodili. Ani jednou neotevřela oči. Jen ležela a spala.

Přišel jsem domů celej vyčerpanej. Oči jsem měl červené od slz. Když mě Andy viděla přišla za mnou a obejmula mě. Šel jsem do pokoje a lehl si do postele. Andy mi přinesla čaj. Vypil jsem čaj a usnul.

Druhý den...

Vzbudil jsem se okolo desáté hodiny. Okamžitě jsem vylezl z postele a oblékl se. V kuchyňi jsem čapl suchý rohlík a šel směrem k nemocnici. Po nějakých 15ti minutách jsem byl v nemocnici. Rovnou sem šel do Tamiiného pokoje. Když jsem otevřel dveře Tami seděla na posteli a povídala si s nějakou holkou. Tami se na mě podívala. "Ahoj Patricku."řekla a usmála se. "Ahoj zlato.Jsi v pořádku?"zetpal jsem se a dal jí pusu do vlasu. "Jo už jo.Byl to jen otřes mozku."řekla a zasmála se. I přes otřes pořád vtipkovala. "Ou.Málem byl zapoměla.Patricku tohle je Julie."řekla a ukázala na brunetku sedící vedle postele. "Ahoj"řekl jsem a usmál se. "Ahoj."řekla a usměv mi oplatila. "Tami já už radši půjdu."řekla a obejmula ji.

Tami:

Probudila jsem se v nemocnici. Doktoři mi řekli že jsem sletěla z koně. Řekli mi i to že tu Patrick seděl skoro až do večera. Přišla za mnou Julie. Ptala se mě jak se mám a jak to zvládám ve škole. Řekla jsem jí o všem co se stalo, ale zapoměla jsem na to nejdůležitější. Na Patricka. Když jsem jí to chtěla říct otevřeli se dveře a on stál v nich. S úsměvem jsem k němu pohlédla."Ahoj Patricku."řekla jsem. "Ahoj zlato.Jsi v pořádku?"zeptal se a dal mi pusu do vlasů."Jo už jo.BYl to jen otřes mozku."řekla jsem a začala se tlemit.Když jsem se vzpamatovala ze záchvatu smíchu uvědomila jsem si že Julie Patricka ještě nezná."Ou.Málem bych zapoměla.Patricku tohle je Julie."řekla jsem a ukázala na ni.

"Ahoj"řekl Patrick a usmál se. Julie mu pozdrav oplatila. "Tami já už raši půjdu."řekla a obejmula mě."Tak ahoj."řekla jsem a zamávala jsem jí. Jakmile odešla Patrick si sedl ke mě do postele a přitáhl si mě k sobě. "Měl jsem o tebe strašný strach."řekl a dal mi pusu do vlasů."Chyběl si mi."řekla jsem a podívala se na něj. "To ty mi taky."řekl a usmál se. "Nevíš kdy mě pustí?"zeptala jsem se a zachumlala se do jeho třička."To nevím ale mohl bych se jít zeptat."řekl a usmál se. Pomalu vstal a odešel.

Přišel asi po 10ti minutách. "Jestli prý nebudou nějaké komplikace tak by tě měli pustit už zítra."řekl a znova se usmál. Sedl si za mnou a já si o jen opřela hlavu."Super.Je to tady strašný a to tu nejsem ještě ani půl dne."řekla jsem a podívala se na něj. "Přijedu si pro tebe."řekl a políbil mě.

Další den...

Sestřičky mi donesli moje oblečení. Oblékla jsem se a čekala na Patricka. Seděla jsem na posteli a přemýšlela. Myslela jsem na Patricka. Už mě celkem unavuje říkat mu celým jmenem. On mi taky neříká Tamaro ale Tami. Budu mu muset něco vymyslet. Paty. Jo budu mu říkat Paty. (poznámka autorky:Sorry Cesí...nemohla jsem odolat napsat to sem) Po půl hodině už jsem šla s Patym ruku v ruce. Šli jsme ke mě domů i když se mi tak vůbec nechtělo. Bála sem se mámy, ale Paty slíbil že půjde se mnou kdyby se náhodou něco zesralo. Odemkla jsem nikde nikdo. To jsem si ovšem jen myslela. V obyváku ležela máma. Okamžitě přišla a jednu mi vrazila.

"Kde si kurva byla celý dva dny?!"zařvala na mě až mě rozbolela hlava.

"Neřvi na mě.Byla jsem v nemocnici s otřesem mozku."řekla jsem a schovala se k Patrickovi do mikiny.

"A copak se ti stalo?"řekla a posměsně se na mě podívala s rukama založenýma na hrudi.

"Sletěla jsem z koně."řekla jsem a snažila se projít kolem ní protáhnout.

Pokus se zdařil a my se vytratili do pokoje. Sedli jsme si na postel a já se natáhla pro notebook. Zapla jsem "Monster" od Skillet. Paty chvíli chodil po pokoji. "Tak to nemůžu nechat.Zbal se:Budeš těď bydlet u mě."řekl a popadl můj batoh. "Paty co tě to popadlo.Přece nemůžu jít bydlet k vám."řekla jsem a vykulila na něj oči. "Paty?"řekl a usmál se."Jo"řekla jsem a trochu se začervenala. "Ale můžeš.Nemůžu tě s ní tady nechat když vidím co ti dělá."řekl a přesunul se ke mě. "Miluju tě.Záleží mi na tobě."řekl a dlouze mě políbil. "Já tebe taky."řekla jsem a usmála se.

"Tak šup.Kde máš nějakou tašku pomůžu ti."řekl a podíval se na mě."Pod postelí, ale co tomu řeknou vaši?"zeptala jsem se. "Nic.Budeš se mnou v pokoji a máma je většinu času někde v prdeli."řekl a zohl se pod postel pro tašku. Vzala jsem si ji od něj a přesunula se ke skříni. Náházela jsem do ní nejnutnější oblečení a další věci. Notebook,nabíječku a další věci jsem vzala do batohu.

"No jo.Ono je dnes pondělí a my nebyli ve škole.To bude průser."řekla jsem a skousla si ret.

"Nebude.Volal jsem tam že jsi v nemocnici a já nepříjdu."usmál se na mě.

Po půl hodině jsme byli na cestě k Patymu domů.Když nás Andy uviděla s taška mi u dveří udivila se. Všechno jsem jí vysvětlila. Pomohla mi odnest věci do Patrickova pokoje. Patrickuv pokoj byl nádherný. Všude byli plakáty ať už HammerFall, Skillet,Three Days Grace a další. Postel byla dost velká pro dva. Na stole mu ležel černý notebook. Jeho pokoj byl celkově boží. Už zase tem jeho smích když stál ve dveřích a pozoroval jak já pozoruju jeho pokoj.

"Udělám ti místo ve skříni."řekl a přesunul se ke skříni vyšší než byli dveře do pokoje. Když otevřel skříň z jejího jednoro ramene na mě vykoukla krásná bílá kytara.

"Nevěděla jsem že hraješ na kytaru."řekla jsem a posadila se na postel.

"No jo no...občas si zahraju."řekl a začal přeskládávat věci.

Po půl hodině jsme spolu leželi na posteli a koukali na horor. Paty využil mě slabiny. Věděl že se budu bát a schovávat se do jeho objetí. "Jestli to tak bude ještě dlouho tak neusnu."řekla jsem a podívala se na něj. "Nevadí.Aspoň si budem moct povídat a nebo dělat něco jinýho."řekl a šibalsky se zaculil. "Paty začínám se bát, ale né toho hororu ale tebe."řekla jsem a začala se tlemit.

Horor konečně skončil. Vzala jsem si nejaké věci a zabruslila do koupelny abych se mohla umýt. Po necelých patnácti minutách jsem ležela v loži a na mobilu prouzdala Facebookem. Rychle jsem ještě napíchla mobil na nabíječku a snažila se usnout.Paty se ke ně přitulil. Krásně hřál. Nakonec jsem přece jen usnula.

***

Caw lidi.Jo zase trošku delší díl.Začínám si na takové délky zvykat.Kdybych nešla bruslit měli byste to tu dřív ale nevadí.Zítra se uvidíme. Tak Caw