22. Prosbička.

871 77 2
                                    


*z Harryho pohledu*

„Tomlinsone, co to tam dole je?" ušklíbl jsem se a naschvál předstíral, jako že se nemůžu uvelebit.

*z Louisova pohledu*

Ten zatracený parchant. Věděl jak na mě. Věděl moc dobře, jak mě zmanipulovat a dostat se mi pod kůži. Chytil jsem ho za boky a lehce do nich zaryl své tupé nehtíky.

„Asi jsem usnul na baterce, eh," zrudnul jsem při mé ne moc dobré výmluvě.

„Jo, tak baterka," rozřechtal se na celé kolo a já se zamračil, ale nedokázal jsem se na něj zlobit.

„Sklapni," zamručel jsem a přitáhl si ho za tričko k sobě dolů do polibku. Tak moc mi ten vřelý pocit jeho rtů na mých chyběl. Jednou rukou jsem jezdil po jeho zádech sem a tam a druhou vpletl do jeho kudrlin.

„Miluju tě, Lou," zašeptal mi do polibku.

Využil jsem situace a místo opětování mu odpovědi stejně formy, jsem řekl: „Harry? Mám prosbičku."

A podíval jsem se na něj takovým tím roztomilým štěněčím pohledem, proti kterému nic nezmohl.

„O co jde?" slíbl mi spodní ret a poté ses začal věnovat mé čelisti, kterou obdarovával malými, byť mokrými pusinkami.

„Vykouřil bys mi?" zašeptal jsem sotva slyšitelně, jak moc jsem se styděl. Nejraději bych zapadl do postele, jak mě přemohl stud.

Harry se na mě darebácky podíval a naschvál si pomalu a důkladně olízl spodní ret, hajzlík.

„Pro tebe všechno, zlato," zachraptěl trošku přiškrceným hlasem.

Než jsem se nadál, už lezl pod peřinu, kde jsem nad ním neměl žádnou kontrolu a navíc jsem na něj ani neviděl! Rozhodl jsem se mu důvěřovat, a tak jsem se tomu poddal. Zavřel jsem oči, hlavu uložil do polštářů a snažil se uklidnit. Slyšel jsem jen zvuk zipu, jak mi rozepínal poklopec a ihned se mi zrychlil tep i dech. Po pár okamžicích jsem se cítil už o něco lehčí a volnější, když mě zbavil jedné přebytečné vrstvy oblečení. Pocítil jsem jeho velké studené dlaně na mých stehnech, hladíc je. Dostávalo mě to do kolen, byť ještě prakticky nic neudělal.

„Netýrej mě takhle," zakňoural jsem a plácl rukama vedle sebe ze zoufalství.

Zcela jistě jsem rozpoznal, že se pousmál a to jej přimělo mě provokovat ještě intenzivněji. Rukama se přemístil na má třísla a mnul je. A ah, ano...za pár vteřin jsem ucítil ty vřelé měkké rty na mém podbřišku, jak jimi němě pohybuje oproti pokožce jako kapr, jako by se snažil něco říct, ale nevycházela z jeho úst ani hláska.

„Hazzy," kuňkl jsem a protočil panenky z toho veškerého návalu požitku.

*z Harryho pohledu*

Už jsem to nebohé stvoření potrápil dost, si myslím. Dravě jsem zuby uchopil lem látky jeho boxerek a jedním pohybem je přetáhl přes kolena. Skoro jsem nic neviděl, což nebylo nějaké plus. Rukou jsem nahmatal můj cíl a přejel přes celou jeho délku. V té tmě se zdál být daleko větší, až mě to ohromilo. Ani jsem nevnímal, jak se tam Louis může přetrhat, aby nevzdychal. Rozhodl jsem se Louisovi poskytnout své nejlepší služby. Věděl jsem, jak jsem v blowjobu sakra zkušený a to se nikterak nechlubím. Uchopil jsem tedy jeho úd u samého kořene a stiskl jej trošku, přičemž jsem si jeho žalud přiložil k ústům a chvíli na něj jen tak dýchal teplý vzduch. Málem jsem se zajíkl, když proti mně nedočkavý Louis hrubě přirazil.

„Sakra, Tomlinsone! Dočkáš se, neboj," plácl jsem ho přes levé stehno a on zakňučel.

Je na čase mu ukázat, kdo je tu pánem a kdo tu velí, pomyslel jsem si. Prsty jsem obmotal kolem celého obvodu a stisk ještě upevnil, aby sebou nemohl smýkat. Nahnul jsem se nad něj tak, že ho mé vlasy musely zcela zajisté šimrat na břichu a pohrával si s jeho žaludem. Zprvu jsem jej jen tak přežvykoval, ale poté přidal i ruku, kterou jsem mu dopřával veškerou slast masírováním varlat. Louis se všelijak vrtěl, prohýbal a hlavně funěl.

Dost bylo předehry, usoudil jsem. Zhluboka jsem se nadechl, zavřel oči, které stejně nebyly v té tmě zapotřebí a vzal si celou jeho délku do pusy až po samý kořen. Myslel jsem, že se mi snad začne aplikovat dávicí reflex, ale udržel jsem to. Víčka jsem držel k sobě pevně přitisknutá a mělce dýchal nosem. V té pozici jsem zůstal do té doby, než jsem si zvyknul, a když jsem se oklepal, začal jsem s nejistými přírazy. Podle hlasitého klení a vzdychání, jsem usoudil, že se mu to asi líbí, a tak jsem do toho dal všechno. Dutinu ústní jsem měl dokořán otevřenou a soustředil se na nepozvracení se. Kdykoli jsem šel nahoru, tak jsem „omylem" zuby zadrhnul o Louisovu předkožku a olíznul samotný vrchol jako kočka. Louis dýchal jako splašený, hrudník se mu nadzvedával neskutečnou rychlostí a já se nad tím musel pokradmu usmát...

*z Louisova pohledu*

Co to sakra je?! Proč mě nevaroval, že to bude hotová trýzeň a mučednictví? Skuhral jsem ostošest. Nutně jsem se potřeboval něčeho chytnout, abych snad ještě trošku vydržel ten veškerý nátlak. Snažil jsem se nemyslet, na ten fakt, že mám mezi nohama svého přítele, který mi ho právě kouří. Nedalo mi to. Musel jsem se podepřít na loktech, abych se na něj podívat, ale pohled na bouli enormních rozměrů pohybující se nahoru a dolů pod peřinou, mě vrátila zpět do předchozí pozice s hlasitým zaskučením. Pod přikrývkou jsem nahmatal jeho hlavu, uchopil jej za vlasy a lehce za ně tahal a určoval si tak vlastní rychlost přírazů. Začalo mě polévat horko a ucítil jsem, že nejsem daleko od vysněného vrcholu.

„U-už, skoro, ah,..." snažil jsem se ze sebe trhavými pohyby vypravit.

Jakmile jsem větu „dokončil", Harry začal s ještě rychlejšími pohyby hlavy, div si nevyhodil čelist z pantů. Snažil jsem se soustředit na pravidelné dýchání, ale celkový výsledek byl, že jsem funěl jako parní mašina. Tváře mi hořely, dlaně se mi potily a z celkově zadržovaného orgasmu mi bylo nevolno a úzko. Pociťoval jsem ten nepříjemný pocit tlaku ve svém penisu. Nutně jsem se potřeboval osvobodit. Snažil jsem se Harryho varovat, ale on nepolevil, ba naopak. Nešlo to jinak, ale s hlasitým výkřikem jsem se mu udělal do pusy. Bylo mi to tak trapné, že jsem se mu ani poté nechtěl podívat do očí.

Vylezl zpod přikrývky, mlsně se olíznul a zakřenil.

„Děkuju," zašeptal jsem a nechal své tváře polít ruměnci.

„Není vůbec zač, Boo," usmál se, jako by se nechumelilo, „dáme vanu?"

„To si přeci nenechám ujít," souhlasil jsem beze všeho rozmýšlení.


Tadáááá! Tak snad to stojí za něco :P Pokud má někdo nejapné poznámky, tak si je prosím nechte pro sebe, děkuji. Doufám, že se líbí. Určitě nezapomeňte napsat váš komentář a budu se na vás těšit zase příští týden! Přeji příjemně strávený nedělní večer. Love you all, Adel.xx



Fake Holidays (Book 2)Kde žijí příběhy. Začni objevovat