Stranger

11. Michaelem zlomená srdce

Neděle
"Ell prosimtě stavíš se do obchodu pro rohlíky?" volala na mně máma z kuchyně. Podívala jsem se na svoje pyžamo a rozcuchaný vlasy. Mám teď chodit do obchodu v 6 hodin večer? Zabručela jsem a šáhla po leginách a tričku. Nějak se mi s mámou nechtělo hádat a trochu čerstvýho vzduchu přece neuškodí. Celý víkend jsem zalezlá doma. Vyplazila jsem se teda z pokoje a vyrazila ven. Měli jsme poblíž večerku tak jsem tam zašla. Dál se mi chodit nechtělo.

Ta čtvrť v Londýně kde jsme bydleli byla krásná ve tmě. Bylo hodně šero a skoro jsem neviděla na krok.
Když jsem konečně došla k místní večerce, vyšla z ní jedna holka která chodí semnou do třídy. Zastavila se přede mnou a dívala se na mně. Myslím že se jmenuje Lea, ale nejsem si jistá. Sedí v řadě u prostřed ve třetí lavici. Ano vím to.
S nezájmem jsem si ji prohlížela a čekala jestli mi něco řekne nebo na mně bude jen civět.
"Chceš něco?" zeptala jsem se nakonec a ona se na mně šokovaně podívala.
Proč je ze mně tak překvapená.
"Já..." vydřela ze sebe a mně to nebavilo. Chtěla jsem jen koupit rohlíky a jít domů. Neměla jsem náladu na svoje spolužáky.
"Chceš něco?" zopakovala jsem netrpělive a ona sklopila pohled. Uvědomila jsem si, že jsem to přehnala.  Proč jsem tak naštvaná..
"Promiň" řekla jsem, ikdyž se mi nelíbilo, že se někomu omlouvám.
"Ty se teď hodně bavíš s Michaelem" zašeptala ta Lea a já se na ni překvapeně podívala.
"Uhm, ne já se sním nebavím.." řekla jsem a hned jsem věděla že to vlastně není pravda. Bavím se sním teď celkem dost a často..ikdyž jak můžu vědět jestli nejsem jen jeho přítěž. Každopádně se mi nelíbí, že si lidi nějak extra myslí že se spolu bavíme.
"My.. parkrát jsme prohodili slovo" zakecávala jsem to a přitom se docela červenala. Snad to nebylo v tom šeru vidět.
"Aha.." šeptla a zase sklopila pohled. Zadívala jsem se na ni.
"Michael se mi už nějakou dobu líbí a myslela jsem že bys mohla.." říkala tak nevinně. Aha. Holky už neví jak se k Michaelovi dostat a když vidí že se sním bavím, myslí si že bych jim Michaela dohodila. Jednoduchá odpověď: Ne.
"Promiň ale stím ti nepomůžu" odsekla jsem, obešla Leu a konečně se dostala do obchodu. Nohlížela jsem se.

Co to mělo znamenat. Teď za mnou jako budou chodit holky aby dostaly k Michaelovi? Ani náhodou.
Popadla jsem rohlíky a šla zase domů. Potřebuju se z týhle divný události vyspat.

Další den
Vystoupila jsem z autobusu a mířila do školy. U hlavních dveří ale za rohem stál Michael a mluvil k nějaké holce, která..brečela? Rozhodně mně zajmalo co se děje, tak když jsem se konečně přemluvila  jsem šla nenápadně blíž abych slyšela co se děje. Hned jsem si vzpomněla na Leu ze včera. Nevěděla jsem, že ty holky Michaela prožívají až tak. 
"Jessico nikdy jsem tě nemiloval nebo tak" říkal otráveně Michael. Nevěděla jsem jaký má výraz, protože jsem na něho neviděla. Ale hádám že..otrávený.
Ta holka- Jessica -nic neříkala a jen vzlykala. Chuděra. Pokud ji ten idiot dělal naděje.. a pak ji jen hnusně odkopl..je mi zle.
"Jessico" řekl přísně Michael "Mluvili jsme spolu asi 2x" řekl a já se nadechla. Takže ten idiot bude ta holka. Jak se může zamilovat do kluka se kterým se pořádně ani nebaví.

Jessica dlouho nic neříkala a jen vzlykala.
"Seš otravná" zakončil chladně Michael a pak se jeho kroky přibližovali. Hned jsem couvala zpátky a dělala že vcházím do dveří.
"Čau Eleanor" pozdravil mně  a hned vstoupil do dveří.
Chvíli jsem u těch dveří jen stála a čekala až se objeví aj Jessica. Nic. Podívala jsem se na hodinky a pak se rozhodla jít za Jessicou. Ikdyž se mi za ní stokrát nechtělo, chtěla jsem vidět její stav.

Seděla tam a kouřila cigaretu. Stihla si ji zapálit teda hodně rychle. Chtěla jsem rychle odejít ale všimla si mně.
"Chceš taky?" promluvila a já se na ni otočila. Její výraz byl hodně překvapený. Hned jak mně viděla tak cigaretu zašlápla a vstala.

"Ty si ta co dala facku Edwardovi. A ta co se snikým nebaví" řekla a já se nadechla. Nojo. To jsem já.  To mně všichni takhle znají nebo..

Jessica měla dlouhé rovné vlasy. Barva podobná slámě. Měla uplý džíny a boty addidasky. Měla obyčejnou šedou mikinu a pod ním černý tričko. Byla hodně hezká a oblíkala se obyčejně, ale stylově. Ale rozhodně nevypadá jako někdo ským bych se chtěla bavit.  kde má  uniformu..To tu nikdo ty uniformy nenosí? Měla jsem sto chutí se otočit a odejít.

Ale najednou se ve mně něco pohlo a já začala toužit po tom vědět úplně všechny informace o Michaelovi. Najednou jsem potřebovala vědět kam chodí, co dělá ve volným čase, jak se baví. A Jessica mi je mohla poskytnout.
Pak hned sekundu na to jsem si uvědomila jak moc nemožný je se zajmat. Zajmat se o Michaela Clifforda je jako se zajmat o, já nevím, třeba Michaela Jacksona. Zajmají se o něho úplně všichni a já nemám šanci.
Ale mně je to jedno. Ani se přece zajmat nechci.

Chová se hnusně a neurčitě. Nebaví mně pořád sledovat jeho nálady. Nechce se mi snášet to jak je na mně milej a pak jak vyjede.
Bude lepší když ho budu ignorovat, ostatně, proč jsem to nedělala hned od začátku?
"Chodí na jedno místo" promluvila Jessica a vytrhla mně tím z mého přemýšlení. Ona tu ještě je?
"Je to taková čtvrt v Londýně. Lidi tam kouří a pijou a smějou se a je tam taková odrbaná sedačka." vyprávěla Jessica.
Stála jsem naproti ní tak jsem se sebrala a došla ke zdi. Sundala jsem si tašku a sedla si na zem.
"Povídej" řekla jsem a otráveně vydechla. Snažím se sama sebe přesvědčit, že mně Michael nezajmá, ale pravdou je opak. Jessica mi může poskytnout zajmavý informace.

Podívala se na mně a pak si přisedla.
"Chodívala jsem tam každej den. Byla jsem tam mezi něma jako doma. A pak se tam jednou objevil on. Seděl tam s kafem a pořád se smál. Byl stejnej, přitom tak jinej než ostatní co tam byli. Chodíval tam jen málo kdy. A pak vždycky prostě zmizel na druhou stranu města. Tak jsem si řekla že půjdu nenápadně zaním abych zjistila kde bydlí nebo co dělá nebo tak" Najednou se Jessica zastavila vytáhla cigarety z tašky. Zapálila si, popotáhla a kouř se nesl s vítrem. Jemě jsem protočila očima, protože cigarety mně totálně vytáčí. A ať si pohne, ráda bych na druhou hodinu byla ve škole.
"Tak jsem si jeden den vzala největší výstřih a nejsvůdnější rtěnku. Na kluky to působí, ne? A sledovala jsem ho. Došel k nějaký řece, jako dost jsem se divila, nevypadal na někoho, kdo by se šel sám, večer posadit k nějaký řece. Ale to se mi líbilo. Šla jsem za ním a sedla jsem si tam vedle něho. Myslela jsem si, že to bude jak z mých představ, že se mu zalíbím,  bude to u tý řeky hrozně romantický a budeme pár.
Já jsem si za ním ale sedla a koukala na něho. On se na mně otočil, prohlídl si mně a pak řekl "Neoblíkej se jak kurva", vstal a odešel. Seděla jsem tam teda sama, totálně překvapená tím co řekl a jela jsem jednu cigaretu za druhou. Tak jsem za ním dneska přišla a zkusila slzičky, ale taky nic. Michael Clifford je pro mně záhada, ale já na ní nemám čas. Takže ho asi nechám" Jessica vyprávěla bez přestávky. Nečekala na moje poznámky, nedívala se na moje výrazy, jen o Michaelovi mluvila a mluvila a já vlastně vůbec nevím proč mi to říká. Jsem pro ní cizí ne? Vstala jsem a vzala tašku.
"Jsi hloupá" řekla jsem na férovku a vzala ji cigaretu. "A lehkomyslná." dodala jsem a cigaretu zašlápla. Podle toho povídání, byl Michael pro Jessicu jako trofej. Kdyby ho sbalila, byla by na sebe pyšná jako nikdy. Jessica se jen ironicky zasmála a pak se na mně podívala.

"Já jen" řekla když už jsem se chystala otočit a odejít. "Vidím že ho zajmáš, tak ať víš co je to za materiál" řekla a já se zamračila. Nepotřebuju to vědět.
Odešla jsem teda do školy, sama, bez nějaké Jessici.
Vyslechla jsem si holku s cigaretou a to mi stačí, dál se nějakým Michaelem Cliffordem nehodlám zabývat.