Stranger

19. "Mám si vzít kravatu nebo motýlka?"

"Takže ti začal nadávat do krávy?" zopakoval nevěřícně Michael, když jsem mu popisovala situaci u okna.
"Hm" přikývla jsem s on zavrtěl hlavou.
"Nevím o co tomu zmrdovi jde ale až to zjistím tak..-" zatl pěsti a já než on stačil cokoli říct jsem seskočila z parapetu a zasmála se.
Michael se na mně zmateně a pořád naštvaně podíval a já si sebrala sešity, který jsem měla na tom parapetě poskládaný.

"Zítra je ples" změnila jsem najednou téma a on pořád rozčílený čekal až se uklidní.
"Jo" vydechl nakonec a opřel se o zeď.
"Snad to nebude katastrofa" řekla jsem nakonec a pak se otočila ke třídě.
"Zatím" pozdravila jsem ho nechala ho tam stát.

"Co je Aarone?" zeptala jsem se svýho černovlasýho kamaráda, kterej ležel sklíčeně na lavici.
Když dlouho nic neříkal, praštila jsem ho sešitem do matiky a on zaskučel.
"Pozval jsem Jeannine na ples když jsi tu nebyla" vydechl a pak si zase lehl na lavici.
Dívala jsem se na něho soucitně a když jsem se rozhodla promluvit, zvonilo na hodinu.
"Aarone" špitla jsem když učitelka vysvětlovala látku.
"Roosveltová tam vzadu! Tiše!" okřikla mě stará babizna dobrá jen na matiku a já protočila očima. Jak mě mohla slyšet?
Vydechla jsem otráveně a opřela si hlavu o ruku.

"Dívá se na mně" Napsal mi Aaron do sešitu a já nejdřív nadala Aaronovi ať mi nečmárá do sešitu a pak jsem se podívala po Jeannine v prvni lavici. Když jsem se na ni podívala, odvrátila pohled. Jeannine byla hezká holka. Měla světle hnědý dlouhý vlasy a v obličeji byla moc pěkná ikdyž se nemalovala. Vypadá jako milá holka, pochybuju že by Aarona odmítla nějakým drastickým způsobem.

"Jak tě odmítla" napsala jsem na kus papíru a pak ho postrčila Aaronovi.
Aaron si přitáhl papírek k sobě a začal tam něco vypisovat.

"Přišel jsem za ní i s kytkou (mam ji teď v lavici :( achjo) a zeptal jsem se jestli nemá někoho na ples. Bylo kolem ní hrozně moc holek, ale já už ji chci pozvat tak dlouho, musel jsem to udělat ->" otočila jsem papírek.
"tak jsem to ze sebe vyklopil a všechno okolo mě ztichlo. A ONA BYLA HROZNĚ MILÁ A ROZTOMILÁ ACHJO a řekla že už s někým jde"

Lítostně jsem se na Aarona podívala a papírek zmačkala. Utrhla jsem větší kus
"Pořád se za tenou otáčí, kdyby neměa někoho jinýho, jde s tebou" napsala jsem a Aaron se na mně smutně usmál když si to přečetl.
"Jsem idiot" zašeptal.
"Nojo máš být rychlejší" zašeptala jsem mu na oplátku a pak si začala psát zápis do sešitu.

***
"Proč si takový nemehlo" řekla jsem Aaronovi když jsme zrovna vcházeli do restaurace s sushi.
"Měl jsem být rychlejší" řekl Aaron smutně a pak došel ke stolu pro pět lidí.
"Přijdou Banri s Emily?" zeptala jsem se a on přikývl. Posadila jsem se naproti němu a zase začala rozebírat tu věc s Jeannine.
"Jak dlouho jí vlastně chceš pozvat? Říkal si že pujdeme jako parta" řekla jsem zatímco on vybíral co si obědná.
"Když jsem to říkal tak to bylo období kdy jsem zrovna neměl odvahu na to se ji zeptat. Jinak ji chci pozvat už od doby co se ohlásilo že bude ples" odpověděl a já protočila očima. Proč se o tom semnou neporadil.
"Hlupáku" řekla a jsem a vzala do rukou jídelníček.
"Proč ji zveš den před plesem? Bylo jasný, že někdo jako je ona už doprovod mít bude" řekla jsem a on odfrkl.
"Nech toho, co mám dělat" řekl uraženě a to přišli Emily s Banrim.
"Ahooj" pozdravili nás a přisedli si.

"Takže tě odmítla?" zeptala se lítostně Emily když jsme jim vysvětlili celou situaci.
"Jo. Ale nechci se o tom bavit. Půjdu sváma" řekl najednou úplně bezstarostně Aaron a já se na něho zmateně podívala.
"Banri, ty už tu nepracuješ?" zeptal se najednou Banriho aniž by cokoli podotkl k mému výrazu.
"Um, ne už ne" řekl Banri a sklopil pohled.
"Co se stalo?" zeptal se Aaron a Banri pokrčil rameny.
"Zakopl jsem a na zákazníka vylil vodu. No a ten zakaznik si začal hrozně stěžovat tak mně vyhodili" řekl Banri a pak se tomu zasmál. "Bylo to vlastně docela vtipný" dodal a Emily se zasmála.
"Abych nezapoměla" řekla Emily ke mně a já se na ní podívala.
"Nemohla bych zítra přijít k tobě? Žebychom se nachystali u tebe a kluci nás pak vyzvedli" řekla a usmála se na mně. Úsměv jsem ji oplatila a pak začala přemýšlet o tom, že v mým novým pokoji ještě nikdo nebyl. Začala jsem být nervozní, ikdyž jsem neměla proč.

***
"Eleanor, mám si vzít motýlka nebo kravatu?".

Bylo deset hodin večer a máma ještě byla v práci. Prohlížela jsem si svoje šaty a pořád přemýšlela nad tím jestli nejsou moc krátký a vyzývavý.

Z mého polemizování nad šatama mně vyrušil vyzváněcí tón mého telefonu.
Neznámé číslo.
"Eleanor, mám si vzít motýlka nebo kravatu?" vychrlil na mně někdo a já v tom poznala Michaela. Zapomněla jsem si jeho číslo uložit.
"Motýlka" řekla jsem bez váhání a Michael vydechl.
"Není motýlek pro sráče?" řekl rozmýšlivým tónem a já pro sebe pokrčila rameny.
"Kravaty jsou zas pro starochy" odvětila jsem a Michael přitakal.

"Vezmu si červenýho motýlka!" řekl a já se zasmála. Bude mu to ladit k vlasům.
"No počkat.." zarazil se najednou a čekala co z nějo vypadne.
"Mám jen černýho motýlka."Dořekl zklamaně a já se zasmála. Pak mně napadlo, že jednoho červenýho motýlka mám, ještě ze základky, ani nevím na co jsme ho potřebovali.

"Hej Michaele" řekla jsem a přitom jsem začla hledat motýlka pod postelí.
Když jsem ho našla, vytáhla jsem ho a prohlídla jsem ho jestli není nějaký děcký nebo tak.
Nebyl. Byla to normání velikost motýlka a tak jsem hi vzala a položila ho na stůl.
"Mám červenýho motýlka" řekla jsem vesele.
"Eleanor Roosveltová, kde u tebe doma se bere červený motýlek. Jestli je tvýho taťky tak nechci-" začala a já ho nenechala to dokončit.
"Ne" řekla jsem rychle "není mýho otce, půjčím ti ho" dokončila a jsem a Michael nakonec povolil.
"Přineseš mi ho zítra?" zeptal se a já si ho hned zbalila do tašky abych nezapomněla.
"Jo" řekla jsem nakonec a pak jsme se rozloučili.

Takže zítra je ples a Michael bude tančit v mém červeném motýlku.
Snad si to užiju.
Doufám že si to užiju.