Stranger

18. Šaty a Michaelův kamarád

Po škole jsme hned s Emily a Banrim vyrazili do obchodního centra co je naproti.

"Eleanor a jak to vůbec vypadá?" zeptal se mě Banri a já se na něho zmateně podívala, protože jsem nevěděla co myslí. Na Banriho jsem se taky musela dívat celkem vysoko.

"Ples" upřesnila Emily, která kráčela vedle mě z druhé strany.

"Joo to.. no, ja nevím snad dobře, myslím, že to máme celkem dobrý" odpověděla jsem a Banri poskočil.
"Teším se, mám rád plesy" řekl nadšeným toném a Emily se zasmála.

"Tady tady" zapištěla Emily a rozběhla se k jednomu obchodu. Podívali jsme se na sebe s Banrim a pak šli za ní.
Emily si neprohlížela věci okolo a přímo došla k jednomu věšáčku a hned vytáhla nějaký šaty. Já se mezitím s Banrim zastavila u pár šatů, ale ty které držela v ruce Emily strhly veškerou mou pozornost. (Jukněte do medii protože popisování šatů není moje parketa)

Vzala jsem černé koktejlky do rukou a se zájmem si je prohlížela.
"Nejsou na ples moc.. krátký?" řekla jsem váhavě a podívala se na Emily, která mně obdařila širokým úsměvem. Zmateně jsem se otočila na Banriho a ten se usmíval stejně tak moc až mu zanikly jeho asijský oči.

****
Odcházeli jsme z obchodního centra a já měla v ruce velkou tašku s šatama, botama, měla jsem v tom nějaký šminky a náušnice. Dnes jsem utratila snad nejvíc peněz za posledních milion let.
"Juhů" poskakovala Emily, která držela v rukou milion tašek.
"Nakupování s přátely, to je ono" řekla zasněně a já se s Banrim zasmála.
"Hele Banri tobě nevadí nakupování?" zeptala jsem a podívala se na Banriho, který se spokojeně usmíval.
"Vůbec ne" řekl a pokrčil rameny.

Najednou jsem si vzpomněla na svoji partičku z Bringhtonu. Pamatuju si že Monica nákupy nesnášela, takže jsem vždycky chodila jen se Smiley. A vím že Fredo rád hodnotil co nám sluší a co ne tak chodil s náma, ale třeba Chucky vždycky hrozně nadával..to byly časy.. Měla bych jim někdy zavolat.

"Děje se něco?" zeptala se starostlivě Emily, když jsem přemýšlela nad mými starými kamarády. Otočila jsem se na ni a zavrtěla hlavou.
"Ne, mám pocit že mi to ujelo" řekla jsem rychle a Emily se zasmála.
"Počkáme" řekla a já přikývla.
Když jsme došli na zastávku, zrovna tam přijížděl autobus, kterým jezdili oni.
"Můžete jet" řekla jsem a usmála se na ně.
"Počkááame" odporoval Banri a já se na něho podívala.
"Jede mi to až za 15 minut, fakt běžte" řekla jsem a zasmála se a zrovna přijel autobus.
Banri tvrdohlavě zavrtěl hlavou a založil si ruce. "Ne já počkám a-"
"Jdeme Banri" řekla rozhodně Emily a strčila do Banriho.
"Ale Eleanor..-" podíval se na mně a já se zasmála.
"Uvidíme se zítra" řekla jsem a Emily mi vesele zamávala.

Když autobus odjel oddychla jsem si a šla si sednout na lavičku. Mám je ráda a jejich přítomnost mi nevadí, ale taky rada bývám sama, ještě jsem se úplně nenaučila být takhle pořád s někým.

Vzala jsem do ruky mobil a rozhodla se zavolat Monice nebo Smiley do Brightonu.
Nervozně jsem vytočila číslo Monicy a čekala to až to zvedne. Proč jsem byla nervozní nevím. Že mi to nezvedne? Že se rozbrečím když ji uslyším? Budeme si mít o čem povídat?
Pííp
Pííp
Pííp
Pííp...

Čekala jsem.

Vytočila jsem číslo Smiley a doufala, že aspoň ona..
Pííp
Pííp
Pííp

Čekala jsem..

Klukům volat ani nebudu..Sakra.

"Zavolá ti zpátky" řekl někdo vedle mně a já schovala mobil. Sedl si za mnou ten modrovlasý kamarád Michaela a ruce si založil do kapes.
Neodpovídala jsem mu a jen zírala na silnic a čekala na svůj autobus. Co se do toho motá. Neví nic, nechci si sním bavit.

Ten kluk se ironicky zasmál a natáhl nohy.
"Nebavíš se semnou" řekl s ironickým tónem a nadechl se.
Nic jsem neříkala.
"Není ti zima? Je 7 hodin večer a je celkem zima a ty máš jen tričko..-"
"Není mi zima" odsekla jsem a on zmlkl.
"Si tak hnusná na všechny? Já abych si to nebral osobně víš co-" mluvil slizkým posměšným tónem a to mě vytáčelo. Vzala jsem tašku a stoupla si.
"Nemám zájem se stebou bavit" řekla jsem a došla dál od lavičky.
Netrpělivě jsem už čekala na autobus, protože jsem slyšela jeho kroky za mnou.
"Proč s Michaelem se bavíš a..-" začal rozčileně a přistoupil ke mně, ale já tohle nechtěla poslouchat.
"Ne-zá-jem" řekla jsem hlasitě a neotáčela jsem se na něho.
Autobus. Už byl tady, už jenom kousek..

"Nechovej se jak kráva" řekl posměšně. Myslí si, že když je starší může mi nadávat?

Ještě kousek..

"Přestaň si hrát na zajmavou!"

Autobus zastavil.
"Vůbec mně neznáš, tak o co ti jde" řekla jsem a rychle nastoupila do autobusu. Podívala jsem se na něho z okna. Kopal do nějakýho kamínku a naštvaně odcházel pryč.

Co to mělo znamenat?